Jednou za čas, náročné či nudné záležitostí odsunout je OK. Pokud se z toho ale stane zvyk a tento vzorec jednání používáte ve více oblastech Vašeho života, může Vám z něj prokastinace udělat peklo. Nedovolte jí to
Co tedy proti prokrastinaci pomůže?
Sebedisciplina a rutiny, díky kterým jsou pro Vás určité aktivity samozřejmé a mají své pevné místo ve Vašem denním či týdenním harmonogramu. Berete a děláte je automaticky. Rutina je jednou z nejúčinnějších zbraní proti prokrastinaci.
Neakceptujte žádné výmluvy. Mozek nám vždy racionálně všemi možnými způsoby obhájí a vysvětlí, proč je dobré a rozumné danou věc posunout a dělat něco jiného. Znáte to – výmluvy, výmluvy, výmluvy. Zapřemýšlejte tedy upřímně a dostatečně kriticky, zda je to jen výmluva Vašeho mozku nebo je to fakticky fakt. Pokud ne, najděte důvody proč a jak danou věc zrealizovat. Než tisíc důvodů proč ne, najděte jeden proč ano a jak ano.
Abyste si sebedisciplínu zjednodušili i zpříjemnili, spojte to, co dělat chcete, s tím, co byste dělat měli. Třeba můžete zařadit nejprve to méně příjemné a na to hned napojit jako odměnu činnost, kterou máte rádi. Nebo naopak.
Já mám takový svůj rituál, říkám tomu sekání hlav :-). Do náročných úkolů, nebo pro mne nepříjemných povinností, se zásadně pouštím jako první. Mám vyzkoušené, že pokud bych začala něčím jednoduchým, nebo nedej bože něčím, co mě hodně baví, strávila bych tím většinu dne, protože můj mozek by mě s úspěchem a přiznám se, že bez extra velké námahy, přemluvil k tomu, abych ty náročné věci nechala na potom. Prostě na někdy… A z někdy je jen kousek k NIKDY!
Navíc by mě těmi nedodělanými či nepříjemnými úkoly mozek celou dobu strašil a otravoval. Když si jako první splním náročný úkol -,, tedy useknu tomu hlavu,” jdu se odměnit - např. kávou či kvalitním čajíkem. Abych funkce mozku zneužila na maximum, pochválím se, usměju se a pro jistotu svůj úspěch ještě sdělím kolegyni. No a pak se pouštím do jedení těch menších žab, jak by toto jednání nazval autor bestsellerů z oblasti osobního rozvoje Brian Tracy.
Samozřejmě to u Vás může fungovat úplně naopak. Příjemnější rozjezd, pak velké finále s velkou žábou :-)! Svůj rituál, tedy co Vám bude vyhovovat, si najděte sami, protože pak se Vám bude jednodušeji dodržovat.
Závěrem ještě jeden tip - změňte svůj přístup – místo: Bože, jak tohle zvládnu? - se raději zeptejte Čím začnu? Co bude první krok? Co nejmenšího můžu udělat ještě dneska? Prostě – dejte se do akce, začněte – základem je udělat vždy nějaký první krok.
Třeba si stanovte, že se každý den odkládané činnosti budete např. 45 min. v pevnou denní dobu věnovat. Toto časové okno si zaneste do diáře pod nějakým pěkným motivačním názvem, který ideálně vystihuje to, jak se chcete cítit v cílové rovince. Např. pokud jsem začínající realitní makléř a nebaví mě studené hovory, ale vyhodnotím je jako nejpřínosnější cestu k nabrání nemovitosti, stanovím si, že každý den obvolám 15 lidí a pak si půjdu zaběhat. Nebo obráceně – nejdřív endorfiny a pak telefonáty. A název v diáři může být třeba: 15 tel = 7 km.
Takže zvědněte pozadí, odhoďte výmluvy a natřete to prokrastinaci na plné čáře.
