Máme ho v hlavě všichni. Ozývá se vždy, když jde do tuhého. Ve chvílích, kdy chcete provést nějakou změnu v osobním životě či v práci. To díky němu začnete pochybovat, ztrácíte sebedůvěru, ovládne vás strach, nejistota a obavy.
„To nedáš. Jen si vzpomeň, jak to dopadlo posledně. Snažil ses, to jo, ale co z toho. Bude lepší nedělat nic. Hlavně zbytečně neriskuj. A víš proč? Protože kdo nic nedělá tak nic nezkazí…“
Že už jste to slyšeli? Váš vnitřní hajzlík se tváří jako váš nejlepší přítel, který vám chce jen trochu poradit. Vždyť on to s vámi myslí dobře. Byl by rád, kdyby vše zůstalo při starém. Přesně tak, jak je zvyklý. Nerad riskuje a zkouší nové věci. Chce vás ochránit, ale zároveň vás jen brzdí. Zpochybňuje vaše dovednosti i znalosti. Nevěří vám a také nevěří ani ve vaše schopnosti. Hlavně žádné novinky, vybočení ze stereotypu či nejisté pokusy a už vůbec ne přeceňování se. Nic takového.
Pokud svého vnitřního hajzlíka perfektně neznáte a nemáte ho pod kontrolou, často se točíte v bludném kruhu, a ne a ne z něj vystoupit – ať už se to týká práce či osobních vztahů. Máte mnoho plánů a snů, přesto se k nim nepřibližujete. Ba naopak. Oddalujete jejich realizaci, hledáte výmluvy a důvody proč to vlastně nejde, odsouváte začátek atd. Nad vašim vnitřním hajzlíkem můžete vyzrát jen tím, že zjistíte, jak se chová.
Jak na to? Stačí několik minut, pár kroků a následně pravidelný trénink. Svého vnitřního hajzlíka si pojmenujte, dejte svému vnitřnímu pochybovači a strašpytlovi vhodné krátké jméno. Písemně si definujte, jak přesně hatí vaše plány, ve kterých okamžicích se nejčastěji ozývá, co má jeho negativní postoj za následky, o co vás připravuje z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Napište i co vám přináší. Citujte ho – sepište si jeho 15 nejčastějších argumentů, kterými ničí vaše odhodlání. Např.: Ještě počkej, třeba bude za půl roku lepší doba. Raději nic neříkej, sklop uši a drž krok.Tady to máš jistý, proč bys měl něco měnit. Stejně nezhubneš... Pro kreativce a vizuální typy doporučuji předchozí seznam citátů hajzlíka doplnit i jeho podobiznou. Ztvárněte ho, nakreslete, vystříhejte, vymodelujte, prostě mu dejte konkrétní podobu.
Když se začne hlásit ke slovu například před schůzkou s klientem, prezentací, zkouškou, důležitým rozhodnutím, chyťte ho při činu a zastavte ho. Ve chvíli, kdy nad vámi chce převzít kontrolu si ihned řekněte nějakou svou větu, např.:„Aha, můj zbabělý hajzlík (Vopruz, Jouda...) už mě chce zase ovládat. To má tedy smůlu!“ Už tahle maličkost sníží emoční náboj dané situace.
Trénujte, pravidelným chytáním hajzlíka hned v počátku jeho snahy o aktivitu mu postupně uberete na síle a moci nad vámi.
Zdá se vám tento postup trochu zvláštní? Přesto stojí na neurovědeckých poznatcích o našem mozku. Jeho základem je utlumit limbický systém, odpovědný za emoce, a naopak aktivovat tu část mozku, díky které jsme schopni racionálního uvažování, větší koncentrace i kreativity.
Zjednodušeně řečeno – pomůže vám zachovat chladnou hlavu a jasnou mysl.
