Sakra, už to skoro mám, je to pravá stránka, třetí slovíčko shora a pod ním je slovo…. Že jsou slovíčka základem každého jazyka, to už jsme v našich podkladech zmiňovali nesčetněkrát. Jejich důležitost při učení se cizím jazykům je ale tak podstatná, že se jim věnuji již po xy – té.
V tomto díle bych Vás ráda upozornila na „skryté“ nevýhody abecedního seřazení slovíček v učebnicích. Je sice fajn, že se dají kdykoliv velice snadno najít a celý systém je pro každého perfektně přehledný, ale určitě jste si rovněž všimli, že se Vám právě učená slovíčka stojící pod sebou často pletou a hlavně si pamatujete jejich posloupnost, což je naprosto zbytečné zatěžování paměti, ne? Mozek si bohužel přesně zapamatovává i tyto pro cizí jazyk zcela nepotřebné informace.
Zkuste si slovíčka vypsat do svého slovníčku trochu jinak. Nepiště je abecedně, ale pište si je např. ve skupinkách, které spolu nějakým způsobem souvisí – ať již významově či citovým zabarvením nebo mají shodný kořen slova – systém by si každý měl zvolit takový, který je mu nějakým způsobem příjemný. Budete se tak učit např: milý, hezký, příjemný, přátelský, přívětivý nebo strom, les, jehličí, šiška, mech, zelená nebo pracovní doba, dodací doba, doba trvanlivosti, doba pobytu, doba trvání smlouvy atd. Možností je opravdu spousty, zvolte si ten, který je Vám nejbližší.
Dále si můžete například vypsat a naučit se slova opačného významu: bílý x černý, mladý x starý, hodně x málo, zaměstnavatel x zaměstnanec, přijít x odejít, narodit se x zemřít atd. Pokud bezpečně znáte význam jednoho slova z dvojice, zkuste se zcela vyhnout českému překladu, raději si k nim napište nějaké typické věty v daném cizím jazyce, kde slovo použijete v typickém kontextu: Tento spisovatel se narodil…. a zemřel…. Jak jsme si několikrát říkali – je dobré zapojit emoce a citový vztah k daným slovům – vyberte si tedy spisovatele, kterého máte mooooc rádi či naopak moc neeee. :-)))
