Pošmourno, kapitola sedmá

Zima byla stále silnější. Ranní teploty, pokud teploměr na mém okně nelhal, srdnatě atakovaly číslo 30 pod nulou, přes den se teplota dokázala vyšplhat někdy až k 24 pod nulou.

„Tady jsou lidi zvyklí,“ řekla mi veselá sousedka Radka. „Jinak se nedají zimy přežít. Musíte si zvyknout. Oblečení, vytápění, všechno. Rozumíte?“
Rozuměl jsem. Každý den jsem snídal, čím dál později v dopoledni, koláč v Markétině bistru, a jeden náhradní jsem si bral domů.
A každý den jsem si četl z knihy o Danielu Čoudkovi.

Čoudkova vzpurná povaha se projevila tenkrát, když jej jeho učitelka českého jazyka Veronika vyzvala, aby si připravil legendární báseň „Sprcha“ k vystoupení na festivalu kolaborantské poezie. Každý žák a každá žákyně, všichni dostali za úkol naučit se verše Slezského kolaboranta. Téměř všichni toto zadání splnili. Až na Daniela Čoudka.
Když byl ohlášen a nastoupil na pódium Kulturního domu obce Studnice, vyvolal zděšení, hnus a šok. Přitáhl s sebou mrtvou ovci, kterou začal před očima zděšených diváků stahovat z kůže a pitvat. Prohlásil při tom, že si namísto básně, která je vcelku dementní, připravil ukázku své vysněné profese,  protože touží po tom stát se rasem.

Na protější stránce se nacházela fotografie zmíněné učitelky českého jazyka. Hned jsem pochopil Čoudkovu nechuť k učení se veršům. Učitelka byla dost rozložité postavy, legendární komixový hrdina Obelix mohl být jejím extrémně podvyživeným příbuzným. Navíc ve tváři měla poměrně dost tupý výraz.
Zalistoval jsem dozadu, kde se v knize nacházel jmenný rejstřík. Učitelku jsem našel s následující poznámkou:

Učitelka českého jazyka Veronika, významná propagátorka kolaborantů a bezskrupulózních udavačů. O jejích rodinných poměrech není a nikdy nebylo nic známo. Naopak je o ní známo, že ráda trávila letní prázdniny na jednom ze středomořských ostrovů, kde se, jak praví legenda, opalovala naostro. Přestala s tím údajně až poté, co se ji členové hnutí Greenpeace několikrát neúspěšně pokoušeli odtáhnout do moře. Přestože vytvořili rekordní počet osob, které se společně o takovou akci pokusily, se zmíněnou učitelkou nepohli ani o centimetr.
Se svou esejí „Kolaboranti a bezskrupulózní udavači byli ve skutečnosti oběťmi“ zvítězila v okresním i krajském kole soutěže Největší mimoň roku.

Pak jsem jednoho dne na náměstí zahlédl skupinu lidí s žebříky a jinými pomůckami. Stavěli, zdobili a ke slavnostnímu uvedení do provozu připravovali vánoční strom. Uvědomil jsem si, že jak moc nesleduji, který den zrovna je, i tato souvislost mi uniká.
Hati se dlouho neozýval.
Ozval se až 23. prosince.

Černá krajina.
Šedivá obloha.
Hora, na kterou se snažím vylézt. Nevím, proč to dělám.
Vím, že musím.
Krok po kroku.
Pomalu.
Rychleji to opravdu nejde.
Stočím pohled dolů a podívám se pod své nohy.
A vidím to, co jsem vidět nechtěl. Šlapu po lebkách. Po lidských lebkách.
Kolik jich tu asi je?
Stovky? Tisíce? Miliony? Kolik lidských lebek bylo potřeba nashromáždit, aby se z nich dala postavit takhle vysoká hora?
Zvednu pohled vzhůru. K šedivé obloze.
Někde tam je. Cítím to.
Jen nevím, kde. Asi až úplně nahoře.
Další krok vzhůru. A ještě další.
Nohy mi slouží hůř a hůř.
Zachytávám se rukou. Něčeho. Je to tyč? Nebo klacek? Nebo větev? Podívám se na to.
Je to kost.
Lidská.
Stehenní.
V tuto chvíli mi to je jedno, pomáhá mi, mám díky ní oporu a mohu pokračovat vzhůru.
Ozve se křik.
Křik, který je a zároveň není lidský.
Křik, který mi prochází celým tělem.
Všechny moje vnitřní orgány vibrují.
Vím, kdo to křičí.
A právě za ním šplhám.
Křičí tak, až se bojím, že mi exploduje hlava.
Šplhám dál.
Křik ustane.
A zase přijde.
Jen hlasitější a silnější.
Křik, který se rozléhá a vyplňuje celý prostor.
Křik, za kterým se prý kdysi dokázali lidé vydat, aby skončili v záhubě.
Křik, který děsí. Jak mohl někoho přitahovat? Jak si ho mohl někdo splést se zpěvem?
Lezu stále výše. Mám strach a zároveň nemám.
Když zvednu oči, vidím, že se blíží vrchol této hory.
A vím, že pokud to vzdám, moje lebka bude další, která se přidá k těm, z nichž je tato hora vystavěna.
Jestli to počítám dobře, jsou v té hoře lebky celých měst a národů. A určitě ještě více.
Vrchol je na dohled. Vidím tam ptačí pařáty.
Podívám se na to, co na mě čeká.
Představte si sovu. Největší sovu, kterou si umíte představit.
Představte si sovu, velkou asi jako medvěd kodiak.
Představte si sovu, velkou asi jako medvěd kodiak, s lidskou hlavou a hrudí.
Představte si sovu, velkou asi jako medvěd kodiak, s ženskou lidskou hlavou a hrudí.
Jsem ještě na čtyřech. Kdybych se chtěl postavit, musel bych jako opěru použít právě tohoto tvora.
Přesto se o to pokusím.
„Vím, kdo jsi,“ říkám, aniž bych hýbal rty. „Jsi Sirin. Jedl jsem tvé maso.“
Tvor ke mně skloní hlavu a dívá se na mě. Pohled, kterým by mohl zabíjet.
Pak přešlápne z pařátu na pařát. Skloní se ke mně ještě blíž.
Nevím, jak dlouho tam trčíme a zíráme si navzájem do očí.
Roztáhne křídla a mávne jimi. Kdybych nebyl zašprajcovaný mezi lebkami, letěl bych dolů podél lebkového svahu.
Tím, že jsem nespadl, jsem Sirina očividně překvapil.
Nakloní se ke mně ještě blíž. Otvírá ústa.
A zařve.

Jsou chvíle, kdy se budím nerad. V tuto chvíli jsem se probudil rád.
Před dveřmi bytu stál Hati.
„Jste v pořádku?“ zeptal se. „Oblečte se, letíme do Norska.“
Už jsem říkal, že mě jen tak něco nerozhodí?

Autor: Martin Irein | pátek 12.5.2023 17:00 | karma článku: 6,29 | přečteno: 165x
  • Další články autora

Martin Irein

Kouzelník, který neuměl čarovat

Je to opět jedna z historek, která se během mého života odehrála. Ačkoli jsem to neplánoval, hrál jsem v ní jednu z podstatných rolí.

9.2.2025 v 11:55 | Karma: 10,60 | Přečteno: 216x | Diskuse | Osobní

Martin Irein

Zloděj

Jednoho dne jsem začala zjišťovat, že se mi ztrácejí peníze. A ne malé. Tu pětistovka, jindy tisícovka. Bez dlouhého přemýšlení jsem začala podezírat naši dceru Naďu.

20.1.2025 v 17:55 | Karma: 13,66 | Přečteno: 456x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Nenápadná romance

Jindřich (39) má svůj zažitý rytmus každého pracovního dne. V příslušnou hodinu se probudí po minimálně devíti hodinách spánku, aby prožil vše dle svého pevně daného scénáře.

8.1.2025 v 17:55 | Karma: 10,83 | Přečteno: 289x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Cizí hlas

Mně se tenkrát na tu cestu vůbec nechtělo. Manžel Ruda trval na tom, že za jeho bratrem jet prostě musíme, že se to nedá odložit.

2.1.2025 v 17:55 | Karma: 14,00 | Přečteno: 277x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Irein

Žebračka

Od určitého věku jsem pravidelně slýchal jen jedno sdělení, a to, že bych se měl co nejdříve oženit a mít pokud možno nějaké ty potomky. Rozhodl jsem se to vyřešit po svém.

27.12.2024 v 17:55 | Karma: 38,55 | Přečteno: 4124x | Diskuse | Poezie a próza

Nejčtenější

Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky

12. února 2025  11:23

Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...

„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky

12. února 2025

Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...

Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou

13. února 2025  7:02,  aktualizováno  13:12

Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....

Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor

6. února 2025  16:55,  aktualizováno  7.2 8:43

Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....

Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil

8. února 2025  21:05

Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...

Zákon měl Grolichovu kraji přinést miliardy navíc, čas na schválení se ale krátí

14. února 2025  5:49

Když vláda téměř před rokem odkývala návrh zákona, kterým se mění rozdělování peněz pro jednotlivé...

Koalice chce hlasovat o vyšších poplatcích pro Českou televizi i rozhlas

14. února 2025  5:15

Ukončit obstrukce a prosadit hlasování o zvýšení poplatku pro Českou televizi a Český rozhlas chce...

Daňové přiznání za rok 2024: využijte formuláře pro internetové podání

14. února 2025

Jako každý rok i letos musí mnoho podnikatelů, drobných živnostníků i další osoby samostatně...

Trh s pronájmy zažívá boom. A s ním rostou i ceny. Jsou rekordně vysoko

14. února 2025

Premium Vlastní bydlení se pro velkou část Čechů, zejména těch mladých, stává nedostupným snem, a to...

Buďte fit: Vyzkoušejte cvičební program gravido
Buďte fit: Vyzkoušejte cvičební program gravido

Hledáte komplexní lekce cvičení pro těhotné a maminky po porodu? Nebo byste ocenily srozumitelné informace o přípravě na porod a mateřství? Přesně...

  • Počet článků 378
  • Celková karma 14,94
  • Průměrná čtenost 437x
Generální ředitel antikvariátu. Všechny mé články jsou 100% uhlíkově neutrální.

Ctihodný kmet. Labužník života. Valašský Bard. Básník, filosof, trubadúr, elegán, gurmán, ochránce lidských práv a husitský gentleman (i když husitství a gentlemanství prý nejde dohromady).
Milovník přírody, krásné literatury, německé poezie, středověké filosofie, moderního pětiboje a paličkování.
Příležitostný herec (česko-německý film „Kryštof,“ německý seriál „Naše báječné roky,“ český seriál „Místo zločinu: Ostrava,“ a další) a zpěvák (legendární skupina „Drobný za bůra“).
Pro svou vlídnou a laskavou povahu si už v útlém dětství vysloužil přiléhavou přezdívku „Pan Hodný“ a podle všech dostupných svědectví si ji plně zaslouží.

NEVĚŘTE NIKOMU, KOMU JE POD DESET!

Seznam rubrik