Jak psát dobrý blog

Ambicí dobrého blogera je psát dobré články. I když se měřítko kvality bloger od blogera, čtenář od čtenáře liší, jsou určité zákonitosti, které bychom při psaní článku na internetu měli brát v potaz. 

Nejde o to psát dokonalé profesionální články, od toho jsou tu jiní a ti naše rady nepotřebují. Blogeři mají rozličné motivace, proč své blogy píší. Píše či fotí-li kdo pro radost, nehleďme na nějakou tu pihu na kráse. Prezentuje-li se ale kdo jako novinář či dokonce investigativní novinář, měl by nekompromisně respektovat pravidla novinařiny. 

Pár rad, jak psát dobrý blog

Téma

• Je lákavé a někdy i nevyhnutelné vyjádřit se k tématu, které hýbe světem, ačkoli to před vámi udělalo už deset vašich kolegů. V tom případě buďte originální, hledejte jiný úhel pohledu, vypátrejte v médiích napříč internetem po celém světě nové skutečnosti. Váš článek by měl čtenáři zkrátka přinést něco nového nebo ho "jen" pobavit. Možností je spousta. Od volby tématu přes způsob zpracování až po žánr. Tvořte fotoblogy, komiksy, malujte, točte videa. Pište básně nebo zkuste štěstí jako investigativci ve svém okolí.

Titulek

• Titulek musí čtenáře zaujmout, zároveň ale musí vystihovat, o co skutečně v článku jde. Měl by obsahovat sloveso, ne však za každou cenu, může být složen i ze dvou vět. Jindy může být nejlepší titulek jednoslovný. Na škodu nemusí být ani lehká provokativnost, v žádném případě by ale titulek neměl být laciný a už vůbec ne lživý. Čtenáři mají dobrou paměť, příště vám nebudou věřit a vaše články nebudou číst. 
   
• Nepřípustné jsou vulgarismy. V drtivé většině případů je jejich užití neospravedlnitelné a reálně hrozí, že se takový článek bez varování ocitne mimo home page nebo bude dokonce zcela deaktivován. Ono vůbec není od věci se čas od času podívat do Kodexu blogera - svoboda projevu není bezbřehost, některé věci a způsoby zkrátka tolerovat nelze. Je třeba také respektovat hřiště, které iDNES.cz pro blogování vymezil. 

Perex

• Perex s titulkem rozhodují o tom, jestli si váš článek čtenář přečte. Tuhle disciplínu zvládají jen ti nejlepší, ale dá se naučit. Perex je povinný, články bez perexu nesmí na hlavní stranu blogů. Především vám ale dobrý perex v souhře s dobrým titulkem může přilákat čtenáře, špatný perex odradit. Věnujte mu proto dost přemýšlení. Pokud ho odbudete, ubíráte si čtenáře. Nicneříkající nebo nudný perex čtenář přeletí a článek nerozklikne. 
• Perex s titulkem mají čtenáři vždy jasně, ale stručně sdělit, o čem článek je a navnadit ho k rozkliknutí, protože se chce dozvědět víc. Pouhý začátek článku to někdy umí (málokdy), jindy nikoli (většinou). Velmi kontraproduktivní perex je ten, který končí v polovině souvětí s čárkou na konci. S tím, že další částí souvětí (s malým písmenem na začátku) začíná samotný článek. 
• Perexy u básní a fotoblogů jsou zdánlivě nesmyslné, ale i u nich platí, že vám mohou získat nebo odradit čtenáře. Řada mezer nebo teček ani absence perexu to neřeší. Články bez korektního perexu nesmí na hlavní stranu, protože ta pak vypadá jako pahýl. Pahýly na hlavní straně být nemohou. Pokud tam tedy svůj článek nenajdete, možná jsme ho z ní právě proto stáhli. 
• Vyhněte se pokusům čtenáře napálit. Nebudete ani originální ani vtipní. Před vámi už to zkoušely stovky jiných. Navíc se dostanete do křížku s Kodexem blogera a to není zrovna to pravé ořechové. 
• Do perexu se vejde pouhých 230 znaků; uznáváme, že vměstnat do nich gro článku není zrovna jednoduché. Delší perexy ale v současné grafice vypadají v článku odpudivě, proto systém připouští jen oněch 230. Jestli jste dobří, zvládnete to. 

?Zdrojování článků

• Vyhrocená doba klade poměrně značné nároky na zodpovědný přístup blogerů k psaní. Vaše články mají značný vliv na veřejné mínění - blogy iDNES.cz se po internetu masivně sdílí a je nepřípustné, aby se pod hlavičkou iDNES.cz šířily interentem laciné, manipulativní, lživé články, ať už jsou takové kvůli amatérismu autora, nebo se jedná o svatou válku, v níž jak známo platí hlavně pravidlo když se kácí les, lítají třísky.  
• Než tedy začnete dštít síru na toho či onoho politika, to či ono etnikum, podrobíte vaší klávesnicí laserové operaci tu či onu situaci nebo událost, ověřte si, zda tvrzení, z nichž vycházíte, jsou skutečně pravdivá. Když se vám to nepodaří, musíte jasně oddělit, co je ověřené a co jen spekulace, nebo  prostě článek napište, až budete mít relevantní informace. Vaše zdroje musíte do článku uvést tak, aby je čtenář mohl vidět také, obvykle tedy odkazem na tu či onu internetovou stránku. Častým faux pas blogerů je sednutí na lep hoaxům agentury Jedna paní povídala. Pokud někdo věří tomu, že má ve sklepě trpaslíky, nechť. Kdo se ale chce vyjadřovat k opravdu palčivým tématům (islám, Romové, běženci, konkrétní prohnilý český politik ap.), musí tak tedy činit zodpovědně. Ne-li, jeho články na blogu iDNES.cz nemohou být. 
• 
  Nebojte se jít do bitvy s řádně nabroušenými zbraněmi. Dobře se ale dívejte, abyste šavličkou nevypíchli oko někomu nevinnému nebo dokonce sami sobě. Vyvarujte se také omylu některých kolegů blogerů – tu a tam se totiž někdo domnívá, že slávu a respekt mu přinese hrubost a neomalenost. Možná mu to přinese přízeň několika málo jeho příznivců, takřka jistě mu to ale brzy přinese také konec blogování na iDNES.cz. Pro hrubost a sprostotu tu totiž není místo. 

Fotky a videa

•  Internet je obrazové médium. Fotky hovoří víc, než mnoho řádků textu. Můžete je vkládat do textu i do galerie.
• Neklamte čtenáře - když máte v perexu zajímavou fotku, čtenář ji chce vidět i po rozkliknutí. Nenajde-li ji, zklamán odchází. Stejně tak když titulek nebo perex nepřímo slibují fotopodívanou, dopřejte ji čtenáři i po rozkliknutí článku. Článek o skvělých ostrovech v Indickém oceáně je bez fotek mrtvý muž. 
• Jsou-li fotky kvalitní, nabídněte v textu článku jen náhled galerie, ať si je čtenář může po rozkliknutí prohlédnout v lepším rozlišení.
• Malé fotky přímo v textu užívejte jen tehdy, když jimi chcete pouze občerstvit text, jinak vkládejte vždy raději větší.
• Video se u zpravodajských serverů stává velmi žádaným artiklem, proto točte, točte, točte. Pokud tedy máte co, samozřejmě. Je třeba rozlišovat mezi YouTube a blogem na iDNES.cz. Čtenář má nastavenou laťku očekávání, video z vašich narozenin ho vážně nezajímá. I když i tam se někdy najdou situace, které stojí za sdílení. 
• Autorská práva - fotky i videa, která najdete na internetu, mají vždy autora. Loupežnictví není povoleno (více v Kodexu blogera). 

?Délka článku

• Nepište dlouhé články. Internet je instantní rychlé médium, klády nikdo neučte.
• Kraťte. Je velké a často bolestné umění článek zkrátit. Skalpelu se ale nebojte. Je takřka jisté, že když váš článek zkrátíte z původní délky na třetinu, přesto v němu bude vše, co je třeba a navíc si ho většina čtenářů přečte celý. 
• Nepište ale ani štěky, které se hodí v lepším případě do diskuse nebo na twitter. A když už to musí být, zařazujte je do rubriky Miniblogy. Ty se ale nezobrazují na hlavní straně blogu. 

Formátování 

• Odstavce  Odstavec je blogerův přítel, proto ho v přiměřené míře užívejte. Text slitý do jednoho nekonečného bloku funguje spolehlivě: jako odpuzovač čtenáře. A naopak odstavec po každé větě dělá z článku nečitelnou bílou díru. Ze stejného důvodu nenechávejte mezi odstavci mezery dvě (pokud uděláte mezeru mezi odstavci ve wordu, pak text vložíte přímo do blogu, systém blogu vám druhou mezeru přidá).
• Font - Barvy, kurzívu a tučnost fontu užívejte s rozvahou. Pokud to není opravdu nevyhnutelné, neměňte přednastavený font článku. Když napíšete celý článek tučně, nedá se číst a my ho nemůžeme poutat na titulní straně iDNES.cz. Možná se vám to líbí, ale jen kvůli sobě přece nepíšete. Čtenář vám prchne a už se nevrátí. Totéž se týká perexu. Jestli váš článek zmizí z homepage blogu, může to být právě kvůli divokému formátování.   
• Články si po sobě kontrolujte – text s typografickými chybami, překlepy nebo dokonce s hrubkami nelze poutat na hlavní straně iDNES.cz, i kdyby byl sebezajímavější. 

Rubriky

• Zařazujte správně článek do rubrik. Rubriky Miniblogy, Pozvánky a Hyde park se nezobrazují na hlavní straně blogu. Pokud tam ale patří, zařadit je tam musíte, stejně vám je přeřadíme. Je to proto, že miniblogy se hodí spíš do diskuse, nepovažujeme je za plnohodnotný blog u zpravodajského serveru. Pozvánky na hlavní straně být nesmí (viz Kodex blogera) a do Hyde parku patří články, které řeší provozní záležitosti, které čtenáře nezajímají a popravdě ani je s nimi nechceme obtěžovat. 

Datum a čas publikování

• Před publikací článku se ujistěte, že máte správně nastavené datum a čas zveřejnění. Pokud jste článek rozepsali ráno a dokončili v poledne, vyberte po kliknutí na řádek Datum publikování možnost Nyní. Jinak se článek zveřejní v původním čase a tedy nejspíše už mimo první stranu nejnovějších článků. Články můžete nastavit i jakkoli do budoucna.