Shlédli jsme za vás (nebo Zhlédli jsme za vás?)

Vadí  mi pravopisné a jiné chyby v psaných textech. Nejen proto, že jsem úča,  ale prostě proto! A proč jsem tak naštvaná právě na konci prázdnin?

O prázdninách jsem přečetla pentalogii Andrzeje Sapkowského vydanou nakladatelstvím Leonardo v Ostravě a strašně jsem se u ní rozčilovala. Ne že by se mi nelíbila, ale vadilo mi, že překlad byl tak mizerný, chyby v textu tak strašlivé! Nemluvím o „složitostech“ typu „Před mosazným trychtýřem sedící  zaklínač zaťal pěsti…str. 147“. I když většině lidí bude tato věta připadat docela normální – snad trošku složitá, v pořádku není a české stavbě věty neodpovídá. Nebudu nikoho trápit vysvětlováním, jak by to mělo být správně. Podobné pavěty se však objevují běžně v denním tisku a často jsou doprovázené pravopisnými chybami. Měkké i sem, ypsilon tam, co je nám po shodě podmětu s přísudkem nebo po rozdílu mezi shlédnout a zhlédnout (viz nadpis)! Ale v knížkách najdete i perly typu realisovat či 10ti letý, popř. vstoupila si do jámy lvové!

Zvykli jsme si v poslední době házet skoro za všechny nedostatky vinu na školy. Kritizujeme školské reformy existující i ty, které do praxe uvedeny nebyly. Kritizujeme přefeminizovanost škol a nedostatečnou gramotnost jejich absolventů. Nelíbí se nám, že se po žácích chce, aby se učili cokoliv nazpaměť, voláme po učení v souvislostech, po motivaci. Kde to vše najít? Věty-perly vypadávají z moderátorů Novy i ČT, občas nechápeme, co nám vlastně chtěli říci. V regionálních a komerčních rozhlasových stanicích je to ještě mnohem horší; k tomu vietnamizované obchody v centrech našich měst s nápisy: Pižamá a tryčká za supr cénu! Sléva! Sléva! Sléva! (A samozřejmě i knihy, jež neprošly korekturou!) Zkuste pak po žácích chtít,  aby zvládli sloh obstojnou češtinou s co nejmenším počtem chyb. Požádejte, aby vám osmák vyjmenoval „vyjmenovaná slova“! Vaše osmdesátiletá babička to „vystřihne“ lépe a k tomu přidá malou i velkou násobilku. Dnešní pokladní bez kalkulačky neodečte 2,30 od 13,50.

A projektové vyučování? Naše děti ho mají rády – použijí k němu všechny dostupné prostředky – povolené i nepovolené. Z netu se dá přeci stáhnout všechno. Ale chceme-li dělat projekt, musíme k němu mít dostatek znalostí, informace nestačí. Žádný dům nelze postavit na písku bez pevných základů. Dejme tedy dětem nejdřív pevné základy a pak po nich teprve chtějme ony souvislosti. A jak říkali klasici: slova hýbou, příklady táhnou, musíme proto se vším začít u sebe.

MF Dnes organizuje již několik let akci Studenti čtou a píší noviny. Záslužná práce do té míry, že přinutí středoškoláky když ne psát, aspoň si darované noviny přečíst. Úroveň MF Dnes ale šla v poslední době hodně dolů. I zde je plno chyb – dokonce i v titulcích! Samotné titulky občas připomínají svou „poutavostí“ spíš Blesk než seriozní noviny. Méně chytří si z chyb „vezmou příklad“ - je to přece v novinách, musí to být správně, chytřejší naopak na chyby upozorňují a vysmívají se jim.

Pravopisné a jiné chyby najdeme na bilboardech, na politických plakátech, v reklamách, na internetu, často i ve školních učebnicích. Jestliže toto vše společnost toleruje, nedivím se dětem, že se jim nechce nic učit zpaměti, že různými pravidly a předpisy, normami a formami přímo opovrhují. Dělá to přece téměř celá společnost. Spousty chyb se dopouštějí i kolegové blogeři. Chybovat je lidské, ale vadí mi, když se hájí tím, že na formě jim nesejde, že jim záleží na vyjádření. Ale formu nelze přece od obsahu oddělit, jedno souvisí s druhým.

A co jsem chtěla vlastně říci? Abychom se snažili udržet si znalost své mateřštiny na co nejvyšší úrovni, aby nám naše děti nemohly vyčítat, že od nich chceme něco, co sami nedodržujeme.