Radši nikam nejezděte
Život mě zanesl daleko od rodného kraje, a zatímco v mládí jsem jeho absenci příliš neprožívala, na „stará kolena“ se mi stýská nejen po místech kdysi tak důvěrně známých, ale hlavně právě po oněch „známých“. Jak se okruh spolužáků a spolužaček začal zmenšovat, začala jsem „domů“ jezdit častěji, abych něco neprošvihla. A posledních pár let se z mých cest stala nejen jakási letní polorutina, ale i opakující se horor.
Netuším, na čem jsou závislé termíny oprav silnic a železnic, ale předpokládám, že na penězích. Většinou se zřejmě jedná o dotace, a ty když přijdou, jde se na to. Bez ohledu na to, že na silnici x se kope plyn a na doporučené objížďce y se pro změnu děla nový asfalt. I rozhodne se proto cestovatel, že využije železnice. Nejedna reklama nám vnucuje, že je to nejkrásnější způsob cestování. Ouha, jenže na vaší trase může být až neuvěřitelné množství výluk projevujících se pomalou jízdou, předem hlášeným zpožděním, v nejhorším případě zavedením náhradní dopravy v podobě autobusů. A co čert nechtěl, na silnici, po které výluková trasa vede, je několik objížděk, případně doprava řízená semafory v jednosměrném provozu. Že přeháním?
Minulý týden jsem cestovala mezi Ostravou a Vrchlabím, což je i tak poněkud komplikované, neboť je třeba třikrát změnit vlak. Na stránkách ČD jsem se dověděla, že už do Ostravy rychlík přijede se zpožděním, neboť bude mít z důvodu prací na trati dvakrát pomalou jízdu. Další dvě pomalé jízdy mám očekávat - a tudíž další sekyru - mezi Olomoucí a Pardubicemi. Dobrá, v Pardubicích mám na přestup dvacet minut. Kupuji tedy jízdenku, ale program mi hlásí, že z provozních důvodů nemohu dostat místenku do rychlíku z Pardubic na Liberec. A přes červenou bublinu nejede vlak, nedostanu ji ani z Ostravy do Pardubic. Vyřešila jsem to koupí jízdenek dvou - do a dále z Pardubic. První problém zažehnán.
Sedím v rychlíku, sleduji čas a průběžně se modlím - jako ostatně několik posledních let, protože práce na trati jsou už letním folklorem. Do Pardubic dojíždíme v limitu možného zpoždění. Ovšem ČD si pro cestovatele nachystaly malý bonus v podobě výluky na trati mezi Hradcem Králové a Starou Pakou, o níž se cestovatel při koupi jízdenek nic nedověděl. Nasedám tedy do vlaku směr Hradec Králové, zatím nevědomá, co mě čeká. Průvodčího jsem se nedočkala, na nádraží nebyla jediná směrovka, kam teď? I běžím za davem, neboť doufám, že aspoň jeden člověk ví, kam jde. Před nádražím nakonec nacházíme několik autobusů a jede se. Jenže: u Hořic je doprava svedená do jednoho směru a řízená semafory - to ještě netuším, že cestou zpět už pojedeme objížďkou přes centrum města. Opět se horoucně modlím ke všem svatým. Ač i rychlík z Prahy, na který v Pace přestupuji, má na trati výluku, a tudíž očekávané zpoždění, to naše je větší.
Modlení pomohlo, rychlík počkal a já si oddychnu, protože „lokálka“, která mě odveze poslední dvě zastávky do cíle, jiný cíl než právě tento nemá, ta jistě počká.
Cesta zpátky je mnohem jednodušší, ač je vlastně složitější, neboť lidí i nástrah na cestě je víc. Ale jste-li jednou na páteřní české železniční trati, možností je víc a můžete si říkat, že teď už nějak dojedete.
Musím říct, že přes výluky to tak zlé nebylo - pominu-li špatnou informovanost cestujících na netu a v Hradci Králové. Ale co absolutně nechápu, je to, proč práce na silnici a železnici nelze nějak koordinovat. Tato situace se opakuje už několik let. Podobně hororově jsme do Vrchlabí cestovali posledních téměř pět let - objížďka za objížďkou a k tomu výluky na železnici. A podobnou situaci zažívali skoro dva týdny i cestující z Ostravy do Olomouce přes Opavu, kde probíhala výluka. Cestující proto museli z Ostravy jet autobusem do Opavy a tam přestoupit na vlak. Ale na silnici, po níž autobusy jezdily, se delší dobu pracuje, doprava tam byla po celou dobu svedena do jednoho pruhu a řízena semaforem. Zase - kde zůstal selský rozum?
Chápu, že „musíme to opravit“ - oblíbené cedule ŘSD na našich silnicích, ale nechápu, proč se neustále opravuje nedávno opravené? Šetří si příslušné instituce práci na roky, aby dali vydělat co největšímu množství dělníků? Nebo to neumíme a pořád to flikujeme? Kdo ví. Pravdou další je, že např. na dálnici do Brna z Vyškova se opravuje snad každý rok a folklórem je mnoho kilometrů uzavřená silnice, kde se nic neděje, jen na malém kousku pracuje houfek dělníků a zanedbatelné množství strojů. A v podvečer už tam neuvidíte ani nohu. A v protisměru se tam i zpět šine pomalu jedoucí kolona naštvaných řidičů, kteří nejsou slepí.
Je léto, dovolených čas. Chystáte se vycestovat z výše zmíněných důvodů letadlem? Nemáte vyhráno! Vzpomeňte si na začátek prázdnin, kdy z důvodů přetížení tras spousta lidí zůstala hodiny na letišti.
Tak šťastnou cestu :-)
Jaroslava Indrová
Maturita? Maturita!

Venku je sice zima „jako na Sibiři“, ale kaštany vesele kvetou. Podle kolegyně bioložky nevyšší čas, aby začaly ústní maturity.
Jaroslava Indrová
Jsme češi, ale neumíme Česky

Nevím, jestli pan ministr někdy opravoval středoškolákům diktáty z češtiny nebo maturitní slohy. Ale asi ne, protože jinak by nemohl navrhnout angličtinu od první třídy.
Jaroslava Indrová
Pohádka o chlapečkovi a škole

Byl jednou jeden chlapeček a ten měl spoustu trápení s dospělými. I proto se moc těšil na školu. Chtěl mít jedničky a hvězdičky a sluníčka, ale byl moc často nemocný, a tak začaly přibývat spíš černé puntíky a prasátka.
Jaroslava Indrová
Stáří se prodraží

Včera jsem si byla koupit kapky do očí, které mi doporučil lékař. Věděla jsem, že nepatří k nejlevnějším, ale cena, kterou vyřkla lékárnice, mi vyrazila dech.
Jaroslava Indrová
Digitalizace po česku

„Stavební úřady a stavebníci z řad veřejnosti budou mít systémy k dispozici v červnu 2024. Prý se všechny žádosti sloučí do jedné, vše se zjednoduší, řízení se zkrátí. Jenže, jako už po tolikáté, skutek utek.
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Decroix odstraňuje magisterský titul. Vzdělání z Francie je výhoda, zastal se jí Fiala
Ze stránek vlády zmizel ve středu večer titul Mgr. u jména nové ministryně spravedlnosti Evy...
Hra na oliheň Korejcům nepřijde brutální. Je to pro ně běžný thriller, říká koreanistka
Premium Hra na oliheň. Seriál, který šokoval svět. A zatímco většinu diváků ohromil svou brutalitou,...
Od porcelánu po sendviče. Jak vypadá menu v evropských vlacích
Nároky na služby železničních dopravců se zvyšují a zdaleka se už netýkají jen pohodlných sedaček a...
Jsou jen dva druhy kávy, malé a velké espresso, říká šéf slavné kavárny
Premium Silvio Spohr, provozovatel Café Louvre, odhaluje, jak se mu podařilo obnovit noblesní kavárnu v...
Pracujících seniorů rychle přibývá. Ženou je životní náklady i touha být aktivní
Premium Starších lidí v práci za poslední roky strmě přibývá, motivují je peníze i snaha o aktivní stáří....

Dětská vlasová péče Childs Farm si získala srdce (i vlásky) malých testerů
Naše testerky se svými dětmi vyzkoušely dětskou vlasovou péči od značky Childs Farm. Jak byly spokojené s kvalitou obsahu, vůní a obalem? A jak...
- Počet článků 382
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1892x