Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

První lyžák

Na lyžích jsem jezdila zhruba od čtyř let. Nejdřív jsem dostala tzv. patičkáče, pak dřevěné lyže s „pérákovým“ vázáním.

Špička boty byla upnuta napevno řemínkem a pata volná; teprve kolem 13. roku jsem dostala „moderní“ dřevěné lyže s kovovými hranami a kandahárem – tam už byla pata pevně připnutá k lyži, ale dala se v případě potřeby uvolnit.  Je třeba dodat, že délku lyží nám určovala natažená ruka – „kam dosáhneš“ -  a délku hůlek naše podpaždí. Takže při výšce 155 cm jsem měla lyže tak o dvacet centimetrů delší. S těmihle parádními lyžemi jsem absolvovala svůj první lyžařský výcvik.

Naše škola vlastnila chatu v Krkonoších kousek pod Klínovou boudou, jezdili jsme na ni i na školu v přírodě. Stála pěkně ve svahu, ovšem po nějakém vleku ani památky. Kdo chtěl jet dolů, musel nejdřív pěkně po svých vystoupat nahoru. A tak to šlo celý den.

Stravování nám zajišťoval vždy někdo z rodičů – v tomto případě „ukecali“ moji absolutně nesportovní maminku. Znamenalo to pro ni dojet na lyžích zhruba 4 km od lanovky na Pláni až na chatu. Nikdy předtím ani potom lyže na noze neměla. Vyzkoušela si to dva dny před odjezdem před domem na rovince a věřila, že to „dá“. Už nikdy jsem neviděla tak zoufalého lyžaře, jako byla ona. Na každém sebemenším kopečku se doslova válela, takže nakonec  jí náš tělocvikář nesl batoh a my děti jsme byly pověřeny pomáhat jí ze země a oprašovat ji od sněhu. Pamatuji, že cestou zpět šla za námi pěšky a raději se bořila hluboko do sněhu, než by ta čertova prkýnka znovu obula.

Na chatě byla jen studená voda – přímo z pramene, který neustále tekl, protože běda, kdyby zamrzl. Tu jsme pili, ale v ní jsme se také ráno a večer myli. Br, tak ledovou vodu už dnes nenajdete. Také jsme se střídali v kuchyni. Služba pomáhala zatápět, hlídala oheň – vařilo se na klasickém sporáku, udržovala horkou vodu na kamnech, škrábala brambory. U nádobí se nás střídalo víc, nikdo nebrblal, všichni pomáhali. I když v kuchyni často zůstávali hlavně ti, co neuměli lyžovat a nebo se lehce zranili. Jedním z nich byl i Vlastík, který měl značnou nadváhu, sport mu nešel, zato rád vařil. Kluci mu říkali Pašíku. Maminka si myslela, že je asi Pavlík a že je to milá zdrobnělina, tak ji ještě trochu zjemnila a říkala mu Pašíčku. Moc jim to dohromady pasovalo, proto se chudák Vlastík předposlední den lyžáku osmělil a požádal ji, jestli by mu mohla přestat nadávat a mohla mu říkat Vlastíku. Na tenhle trapas maminka vzpomínala ještě dlouho.

K vrcholným zážitkům našeho lyžáku – vedle slalomových závodů – patřil celodenní výlet na Luční boudu. Pan učitel Václavík byl tvrďák, tak ho nějaké sněžení po ránu nerozhodilo a hnal nás před sebou na těch dlouhatánských sjezdovkách s uvolněnou patkou na Luční a zpět. Počasí bylo, že by psa nevyhnal (na Luční nás přemlouvali, ať tam radši zůstaneme přes noc), ale my nejenže jsme všichni přežili, ale nikdo se neztratil, nebrečel, neonemocněl. A to jsme byli oblečení podobně jako Hanč a Vrbata na onen slavný závod, kde oba zahynuli. Žádné merino, softšel a flís, ale flanelová košile, pletený svetr a šponovky. Jo a košilka! Vzpomínám, že maminky a babičky považovaly za hlavní prevenci umrznutí v zimě košilku – u chlapců tílko. Dodnes na to všechno, když se potkáme, s nostalgií vzpomínáme.

Na „Klínovce“ jsem pak byla na lyžáku ještě jednou, s gymplem, opět jsme tam zažili spoustu legrace, ale to už byl vyšší level. Už jsme měli s sebou mnozí i běžky, spolužačka, která se přistěhovala z Prahy, dokonce i přezkáče a všichni povinně bezpečnostní špičku. Dokonce jsme si troufli dojet na běžkách až do Vrchlabí, s batohy na zádech a sjezdovkami pod paží. Jak říkám, legrace spousta.

V obou případech jsme byli celá třída, nikdo se neulil, nikdo si nestěžoval, žádní rodiče neudělali scénu, všechno proběhlo v pohodě. Všichni přežili studený odchov na chatě, ledovou vodu z pramene, služby v kuchyni a pomoc při nákupech. A co je hlavní: dodnes na to vzpomínáme. V dobrém!

 

Autor: Jaroslava Indrová | neděle 18.8.2019 14:14 | karma článku: 20,13 | přečteno: 550x
  • Další články autora

Jaroslava Indrová

Pozor na gaslighting!

V poslední době jsem se vezla na vlně oddechové literatury pro ženy. Všechny ty Romantické útěky Julie Caplin byly tak předvídatelně milé, končily happyendem, v chladném počasí hřály hrdinky horoucí city.

2.6.2024 v 0:00 | Karma: 5,36 | Přečteno: 275x | Kultura

Jaroslava Indrová

Když vás zradí zdraví

Říká se, že na každého jednou dojde. Ano, i na toho, kdo je přesvědčený, že jeho zdraví je pevnější než mramorové schodiště v Komerční bance. Jednou to prostě přijde a pak...

1.6.2024 v 10:22 | Karma: 11,92 | Přečteno: 237x | Společnost

Jaroslava Indrová

Budou pravnoučata vědět, co byly výkladní skříně?

Když byly děti malé, neměla jsem moc možností někam si vyrazit sama. Až jednou - trochu jsme se s mužem nepohodli a já, děti, neděti, vyrazila do města.

24.5.2024 v 11:29 | Karma: 12,09 | Přečteno: 280x | Diskuse| Společnost

Jaroslava Indrová

Zdraví jako komodita?

Nechtěně jsem vyslechla rozhovor o sousedovi, který si musel najít nového zubaře, když ten jeho zemřel, a co ho to stálo. Měla jsem sto chutí vmísit se do hovoru se slovy: „Ať je rád, že zubaře vůbec sehnal!“

21.5.2024 v 19:11 | Karma: 20,03 | Přečteno: 346x | Společnost

Jaroslava Indrová

Generace Z, někdy M, také internetová generace, děti nového tisíciletí či zoomeři

Letos čeká maturita na další studenty, kteří jsou označování jako generace Z, popř. M. Vyrostli na internetu, s mobilem jsou téměř srostlí, zasáhla je pandemie covidu.

22.4.2024 v 16:05 | Karma: 19,15 | Přečteno: 499x | Společnost
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Turek: Nejdu rozbít Evropu, potřebuje ale rekonstrukci a velký šok

10. června 2024

Jedním z největších překvapení letošních evropských voleb se stal Filip Turek. Po vyhlášení...

Američané vyhlížejí klíčovou bitvu slov. Trump je v ráži, Biden tvrdě trénuje

17. června 2024  15:25

Premium Spojené státy čeká příští týden první debata prezidentských kandidátů. Oba ke klíčovému bodu...

Podmínka pro soudce za sexuální nátlak neplatí, je třeba doplnit důkazy

17. června 2024  15:15

Krajský soud v Ostravě zrušil osmnáctiměsíční podmíněný trest, který Okresní soud ve Frýdku-Místku...

Policisté v obleku, hlava státu v bezpečí. Ochranka ve videu předvedla svou práci

17. června 2024  14:49

Prověření terénu, koordinace policistů a především ochrana prezidenta Petra Pavla. Policie na svém...

Nerudová, Síkela, Kolaja či Mora? Poraďte politikům s výběrem eurokomisaře

17. června 2024  13:45

Emoce spjaté s letošními eurovolbami ještě nestihly doznít a vládní strany čeká další důležitá...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 376
  • Celková karma 13,71
  • Průměrná čtenost 1897x
Jsem učitelka, která  i po dlouhé praxi učí ráda. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy