Porody doma, nebo v porodnici?

Stala jsem se babičkou malé Julinky. Dcera pobyla před jejím narozením v porodnici tři dny a to, co si prožila, bych – jak se říká – nepřála ani nepříteli. Zamyslela jsem se nad voláním některých maminek: povolte nám rodit doma.

Já mám děti dvě a zodpovědně říkám, že jsem všem, kteří se mnou při jejich narození byli, nesmírně vděčná. Bez lékařské péče bych nejen neporodila, ale zřejmě ani nepsala tento článek. Lituji jediného, že tam se mnou nemohl být tehdy manžel, což dnes možné je.  Neříkám, že vše bylo skvělé – setkala jsem se se sestrami, které po nás ječely, s doktory, kteří spali a uráčili se přijít, až když bylo zle, ale i s se sestřičkou, která u mě seděla a hladila mě, když už jsem myslela, že dál nevydržím, s lékařem, který se mi představil a řekl, co a proč se mnou bude dělat.

Dcera má zkušenosti obdobné. První dítě porodila císařským řezem, protože normálně to nebylo možné, a u druhého si vytrpěla tolik, že je lepší o tom nemluvit. A podobných žen – ať z mé generace, či z její – je mezi námi spousta. A přitom u mě i u ní to zpočátku vypadalo, že porod bude hračka, vše se zvrtlo až po pár hodinách, kdy organismus nechtěl vykonávat to, co mu odborná literatura přikazuje. V tu dobu jsme byly všechny vděčné za tu nemocnici. Nevím, jak by si v takovém případě poradila dula či asistentka v domácích podmínkách. Možná by to do porodnice stihly, možná ne. V určitý moment jde přece doslova o minuty – jak pro matku, tak pro dítě. Podle mě je domácí porod docela risk. Jedna kolegyně, která má půlročního chlapečka a porodila ho také v porodnici, prohlásila, že porod byl hračka, trval sotva dvacet minut, ale to šití po tom už hračka nebylo. Lékař (opět ten lékař) s ní měl téměř hodinu práci, než ji po onom lehkém a bezbolestném porodu dal do pořádku.

A závěr? Dejte oněm volajícím maminkám možnost, ať si to zkusí, ale ať před tím podepíší, že na sebe berou veškerá rizika, vychovávejme však mladé ženy k tomu, že nikdy předem nevědí, k čemu při porodu může dojít, a že je pro ně lepší rodit v porodnici. A hlavně: postarejme se o to, aby porodnice byly nikoliv strašákem, ale příjemným místem, kam si budoucí maminky prostě přijdou pro svá miminka (to jsou slova mého pětiletého vnuka) a odejdou s nimi spokojené a bez újmy na zdraví na obou stranách.