Politika pro každého?

Chápu, že je okurková sezóna, a také proto nás sdělovací prostředky krmí krvavými vraždami, dopravními nehodami a kotrmelci našich milovaných politiků. Ale zpráva o tom, že poslanci touží po vyšších mzdách, mě docela nazvedla.

My, učitelé, se sice máme proti mnohým ještě docela dobře – když nemyslíme denně na to, že žáků ubývá, spousta škol se ruší, učitelé propouštějí, osobní příplatky nevyplácejí, pořád to ještě jde. A jestliže k tomu ještě použijete osvědčenou metodu spočívající v tom, že si stále opakujete: Proti prodavačkám v Tescu jsem na tom dobře….

Když se ovšem podíváme na stesky politiků, že jen těžko vycházejí, protože přišli díky zdanění náhrad a snížení platů o 18 – 25 tisíc korun měsíčně, musí se prodavačkám z Tesca protáčet panenky. Přemýšleli poslanci, že mnozí oněch 18 000 měsíčně vůbec nemají?  Navíc obyčejné uklízečce nikdo při přestřihávání pásky v nové tenisové hale značkovou raketu nedaruje. Nikdo jí nenabídne čestné členství v golfovém klubu, ba ani cyklistický dres s logem spřátelené firmy. To vše – bude-li mít pocit, že to nutně potřebuje – si musí koupit. Ze spíš podprůměrného platu.

Chápu, že žena poslance je zvyklá nakupovat biopotraviny a že ztráta oněch pár tisícovek je znát, obzvlášť je-li nutné splácet hypotéku na dům za pár melounů. To prodavačka má byt 1+3, který ale patří panu Bakalovi – tedy RPG a ten se s nájemným nemaže. Taky by nakupovala v biopotravinách, ale raději si nakoupí v Tescu, ví totiž přesně, kdy bude na co sleva.  Já vím, mnohý na to může říct, že prodavačka neměla být hloupá, měla se ve škole dobře učit, studovat, věnovat se politice a …. Ale na druhou stranu bez hlasu prodavačky z Tesca by politik ve své lavici neseděl.

Za poslední roky nás sdělovací prostředky seznámily s mnoha průšvihy a chybnými kroky, na nichž měli velkou zásluhu právě politici, díky nimž jsme my – všichni Češi včetně miminek – přišli o miliardy. Ať to byly banky, chybné investice do letadel či průmyslu – třeba špatně postavená dálnice. Teď jsme v těžkém mínusu a šetříme. Ano, šetřeme, když už jsme toho tolik zvorali, je to v pořádku. Ale všichni! Opravdu mají soudci tak nízké platy, že jim MUSÍ být zvýšeny? A opravdu politici musejí své platy přepočítávat na eura? Kdyby svůj plat přepočítala na eura prodavačka, nebylo by to možná ani kapesné středoškoláka z lepší německé rodiny!

Nerozumím tomu. Budu-li chtít vydědit neopominutelného dědice, musím prokázat, že se ke mně zachoval „nemravně“. Není nemravné chování chtít v době, kdy se ubírá tak důležitým profesím, jako jsou policisté, vězeňská služba či hasiči, přidávat soudcům a s nimi také politikům? V době, kdy důchodci obracejí každou korunku, kdy třetina národa vytlouká klín klínem, kdy se na nás hrne jedno zdražení za druhým, kdy si připadáme jak v pohádce o králi Jaroslavovi, kde v Půlnočním království měli daně i ze zpěvu?

Levicoví politici sice vykřikují, že oni pro zvýšení ruku nezvednou, ale není vůbec nemravné, že o zvýšení svých platů hlasují poslanci sami? Taky bych chtěla, abychom na pololetní poradě mohli hlasovat o svých platech. Aby to nevypadalo tak blbě, tak bychom mohli vždycky v zimě s velkým gestem zvýšení zamítnout a v červnu potvrdit.  A v Tescu by mohli mít zasedání vždycky v prosinci a v srpnu. A hned potom by prodavačky odjely do Řecka, aby se poučily, jak pumpnout stát co nejefektivněji.