Nové maturity budou, aneb Hurá! (nebo snad Panebože!?)

Tak se nám nový pan ministr vybarvil. Možná i leckoho ze svých spolustraníků a spoluvládců překvapil tím, že nové maturity odmávnul. Konečně rozhodnutí a stoprocentně zde bude platit, že není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem…

Maturitní písemky ještě postaru

Neříkám, že mě nové maturity naplňují nadšením a uspokojením, ale jsem ráda, že jsme se jich dočkali. Už dřív jsem psala, že to stálo spoustu peněz, o které se teď nejen školství hrdlí a potahuje. Ale dělání si legrace se nevyplácí. To je jak s těmi povodněmi. Když vás meteorologové třikrát vystraší, že vás to určitě zatopí – vy naplníte pytle s pískem, vystěhujete televizi a ledničku do patra, nocujete na půdě a ono nic, po čtvrté si řeknete, kecá, na všechna opatření se vykašlete a pak voda udeří a vám zbudou oči pro pláč.  Nepřipadá vám pláč těch, kteří se maturity snažili za každou cenu zastavit a všechny přípravy sabotovali, podobný?

Včera v rozhlase promlouval mládenec, jehož se to týká, a plakal nad tím, jak stihne on a jeho spolužáci přečíst 20 knih, když jim učitelé ještě nepřipravili seznam. Na otázku redaktora, jestli mu 20 knih za rok připadá moc, řekl, že tedy ne, ale že nemá ten seznam.

Já tedy nevím, ale co dělal ten nešťastný hoch tři předchozí roky. Kdyby každý rok přečetl knih jen pět – ony tzv. profláknuté mu přece poradí každý, kde má maturu za sebou – tak se minimálně v polovině musel trefit do jakéhokoliv seznamu. Stačí to vzít od Kytice přes Babičku k Máji a má hned 3! Dělám si legraci, ale už nás učili, že štěstí přeje připraveným. Lituju ty, kteří vše sabotovali a teď to budou muset dohnat. Většina škol má ale na svých stránkách ony seznamy vyvěšené již 2 roky. Učitelé, kteří se chodili školit, předávali vše svým žákům – jde tam hlavně o nový typ zkoušení. Ovšem oni učitelé, kteří školení sabotovali, nemohli své žáky opravdu na nový způsob zkoušení připravit. Pak  ale ať děti nenadávají na systém, ale svému konkrétnímu učiteli. I tak měli spoustu možnosti zjistit si – pro strýčka Příhodu, kdyby přece jen náhodou… - jak to má všechno vypadat. S internetem přece umějí líp než s papírovými knihami (viz průzkumy…)

A výmluva některých ředitelů, že podle ŠVP (to je školní vzdělávací program) si může škola učit, co chce, ale maturita zkoušení unifikuje, je blbost. Každá svoboda má své hranice. Všichni žáci se musí naučit zlomky – nemohu je vynechat, i když se mi protiví, stejně tak nemohu říct: „Husitství učit nebudu, všichni husité byli rabijáti a o zločincích neučím.“ (Pozor s podobným výrokem jsem se u svého kolegy už setkala, nevymýšlím si!)

Co nejen mě bolí, je ona marnotratnost nových maturit. Sada otázek pro každého, která se po jeho zkoušce zlikviduje, kurýři, tiskárny – to vše by šlo levněji. Také mě štve, že úroveň maturity – kdysi elitní zkoušky – šla onou nižší verzí opět dolů, ale na druhou stranu, na mnohých školách tam je už dávno. Zbytečná je taky složitost zkoušek – např. v češtině test, sloh a ústní, přičemž sloh je jednoduchoučký a test naopak nevyzpytatelný. A hlavním protiargumentem je nenastavená laťka. Má-li mít maturita vypovídací hodnotu, musí být základní laťka stále stejně vysoko, nesmí se s ní hýbat. Pak by maturita staršího syna byla brnkačka, zatímco mladší by se na ni nadřel – a právě tohle jsme chtěli JEDNOTNOU maturitou odstranit.

Mohla bych tu uvádět desítky a desítky důvodů pro a proti. Zbytečně. Hlavní je, že se ledy hnuly, že jdeme do toho a uvidíme.

A pro letošní maturanty. Nebojte se, nejste na to sami. Jsme na to minimálně dva. A to už je skoro tým. To dáme :-) Hodně štěstí.