Cesta mezi Ostravou a Prahou – stejně tak i v opačném směru se dá zvládnout pendolínem za 3 hodinky. „Obyčejným“ rychlíkem za čtyři, autem je to podobné – záleží na tom, jakým pojedete a jak hodláte dodržovat předpisy omezující nejvyšší rychlost. Osobákem tam budete pod deset hodin. Ovšem balík má na to deset dní.
Ilustrační obrázek jsem půjčila z internetu
Máte tu smůlu, že jste rodina s nepokojnou krví a každý její člen se odstěhoval do jiného kouta naší vlasti? To vás lituju, protože s tím mám své dlouholeté zkušenosti. Moje matka má dnes narozeniny (mami, všechno nej :-)), tak jsem jí koupila dárek a minulou neděli jsem s ním zajela na poštu s tím, že ve středu ho tam má. Jenže ouha, týden se překulil, je za námi neděle další a NIC. Balík asi hajinká na nějaké poště. Doufám, že mu dali polštářek pod hlavu a pěkně mu tam topí. Já jsem šla dneska zatopit poště a oni mi tam sdělili s naprosto vážným výrazem ve tváři, že doručit balík z Ostravy do Prahy není jen tak. Pěkně mě zchladili líčením jeho putování. Nejdřív jde balík na jakési „seřadiště“, kde mu to pěkně spočítají, zařadí ho do správné fronty, a když na něj dojde řada, vyrazí konečně na cesty. V Praze taky nejede přímo do Strašnic, ale rozpočítávání na seřazovací poště přijde nanovo. A když jsem si stěžovala, že za oněch 75 Kč by to mohlo jít přece kratší dobu, bylo mi řečeno, že nic mi nebrání si připlatit 25 Kč, pak to půjde přímo.
Nevím, jsem asi nepoučená a nepoučitelná, ale stále si myslím, že čím míň lidí mi bude na můj balík sahat, tím méně mi ho upatlají, ale hlavně půjde rychleji. K čemu jsou různé seřazovací a roztřiďovací pošty, když na nich dopisy i balíky zůstávají a trčí tam jak za trest?
Před rokem jsem se vrhla na postcrossing – což je reciproční posílání pohlednic do světa. Těšila jsem se na spousty krásných pohlednic z celého světa. Denně jsem kontrolovala schránku a divila se, že mi nic dlouho nepřichází. Na doručení pohlednice má každý 60 dní a víte, že často se to nestihne? Třeba Rusko, Čína, Ukrajina a Bělorusko jsou v zadržování pošty přeborníci. Ale nejen oni. Teď momentálně mám 13 dní na cestě pohlednici do sousedního Německa a do polských Katovic, které jsou od nás vzdálené stejně jako Olomouc, šel pohled celých 14 dní.
Když se jdete rozčílit na poštu, nemá to smysl, protože oni vám procítěně vysvětlí, kolik času na doručení ze zákona mají a že ho většinou zkracují. Ale že limit, jenž jim zákon dává k dobru (prý 5 – 10 dní), je vzhledem k době, v níž se nacházíme, a k možnostem jak zboží přepravovat silně anachronický, jim nevysvětlíte. Byrokratický šiml stále krásně a čím dál hlasitěji řehtá. Zákazník úpí a úřad si mastí kapsy. Ať žije státní pošta, jejíž služby si každý z nás platí hned dvakrát: ze svých daní a přímo ze své kapsy!
P. S. Omlouvám se poctivým pracovníkům pošt. Oni za systém nemohou.
