Chtěla bych, aby mi někdo udělal radost

Nejsem sice Radovan - což prý znamená rozradostněný, ale občas bych jím být chtěla. V poslední době se ale nějak nedaří. Práce plno, do toho jedovaté hrníčky a nakonec problémy s novou sprchou.

Chtěli jsme si udělat radost a rozhodli jsme se, že starý srchový kout nahradíme moderním sprchovým boxem. Vyhlédli jsme si ho a začali shánět řemeslníka - což dnes není lehký úkol.

Měli jsme obrovské štěstí, řemeslník přijel, mrknul ale... Náš starý sprchový kout byl vybudován na krásném podstavečku, což nám tehdy firma vysvětlila jako záležitost čistě estetickou. Pan šéf ale prohlásil, že je to divné, ale že to nějak udělají, a hned začal spřádat plány kdy a co. Byla jsem uchvácena rychlostí, snahou, vším. Udělali na mě obrovský dojem, a tak jsme hned změnili plány, spočítali úspory a šli do toho. Firma dorazila podle plánu, vybourala kout a přišel šok. Podstaveček nebyl kvůli hezčímu vzhledu, i když to vážně vypadalo dobře, ale kvůli špatně provedenému odpadu. Jak to nazval pan šéf: do kopečka. Bylo třeba s tím něco udělat - v koupelně hromádka suti, polozbořený soklík a nad ním dva zamyšlení chlapi a jedna nešťastná ženská. Ať to neprotahuju - nakonec do toho šli opravdu, začala akce kulový blesk. Nejdřív ráno nastoupil instalatér na nový odpad, po něm zedník na nový soklík a druhý den - "až to bude suchý" - konečně firma na montáž boxu. Nejen že si každou práci nechal každý z nich zaplatit zvlášť, čili se vše dost prodražilo, ale výsledek není takový, jaký by si spokojený zákazník představoval.

Představte si, že v rohu koupelny vykachlíkované mramorovanými kachlíky s podlahou z italské dlažby vám trůní čtverec z itongu, zcela jiné velikosti než sprchový box, a že vám někdo řekne: to si pak necháte zaříznout. Při použití sveřepého výrazu zkombinovaného s ženským šarmem se mi podařilo přinutit pana šéfa itong zaříznout, ale to bylo tak asi vše. Po jejich odchodu trůnil v rohu koupelny nádherný sprchový box ovládaný elektronikou a ten stál na podstaci z bílého itongu. Myslela jsem, že takovéto DODO (dodělej doma) odešlo se socialismem, ale jak je vidět, ne. Máme sice s manželem vzdělání zcela odlišného druhu, ale nařezat dlaždice a obložit jimi sokl jsme zvládli, ostatní, co ve forfu firma zapomněla, bohužel ne.

Neměli jsme svou draze zaplacenou nádheru ještě ani týden a už jsme volali firmu znovu - ve střeše boxu zela díra a ruční sprcha tekla všude jen ne tam, kudy měla. Dělník přijel, během pěti minut vše opravil a ještě mi stačil jen tak mimochodem sdělit, že zapomenuté těsnění mi tam tedy už dal - netušila jsem, že nějaké těsnění chybělo, nikdo se celý týden o něčem podobném ani nezmínil. Druhý den se manžel rozhodl konečně vyzkoušet box naplno. Byl sám doma, tak se zavřel v  koupelně, přepínal, užíval si. Naštěstí jsem právě přišla domů, protože buď by vyplavil sousedy, nebo možná po zaplavení elektřiny zabil sám sebe, nevím, nejsem odborník. Vím jen, že po odstranění potopy jsme zjistili, že trubka přivádějící k sprše vodu byla zcela volná a vytvořia takový menší vodotrysk.

Když spočítám cenu za práci, vyjde mi hodinová mzda taková, jakou já, vysokoškolačka, nemám. Mě za potenciální chyby v práci trestají - myslím, že zaměstanci vědí, o čem mluvím. Jsou profese, kde by chyba mohla mít fatální důsledky - myslím, že zde by právě tento případ klidně mohl nastat, elektřina a voda příliš dohromady nejdou a opatrnost by měla být na místě. Přesto řemeslník udělá práci, kterou si nezkontroluje, a s klidným svědomím odjede. Velmi často ještě musíme počítat s tím, že svou práci sice udělá dobře, ale zničí něco jiného - odře, poškrábe, rozbije - u nás to je právě dlažba. Instalatér, který řeže trubky na nově položené podlaze - to zažila zase moje dcera. Chybně zapojená elektřina - znám z vyprávění jedné známé. A tak bych mohla pokračovat. Je to smutné. Učit se řemeslu chce jít málokdo, vysoce odborné práce pak provádí kdekdo a výsledek často neodpovídá. Škoda. Radši bych přece jen byla Radovana a nejen podle jména.