Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jeden večer pod rovníkem

Kameny, rozdrcené cihly, zapomenuté vlajky, rozkopané zdi a vykroucený železný plot. Byl pátek, 30.března,  krátce po 22h. Za mými zády se pozvolna rozjížděl provoz osmiproudé silnice, který byl celé odpoledne násilně přerušen. Z kilometrové dáli, za úhledně udržovaném trávníkem, netečně svítila budova indonéského parlamentu. Světlo, které se odráželo od střechy ve tvaru dvou tulících se mušlí, přesně hraničilo s obrazem zkázy, který mě obklopoval. Před necelými dvěma hodinami se zde střetlo několik tisíc demonstrantů s vojskem.  Vše proto, aby cena pohonné hmoty v této zemi nestoupla.

Před budovou indonéského parlamentu, JakartaMonika Rubinstein

Jakarta není přívětivé místo pro noční procházky. Dnešní vyhrocené demonstrace ale za sebou zanechaly ve vzduchu pachuť neskutečna. Sama jsem byla překvapená, že jsme my, tří cize vypadající ženy, nepřitahovaly přehnanou pozornost. Opatrně jsem ve tmě našlapovala podél dálnice, po pruhu, který připomínal ostrov z udusané, klouzavé hlíny, víc než chodník. Následovaly mě kamarádky, které neúnavně zaměřovaly svoje foťáky na to, co zbylo z bitevní scény. Prodraly jsme se davem čumilů, novinářů, uklízečů a hrstkou zbylých demonstrantů. Těsně u vjezdu na parlamentní půdu posedávalo několik stovek vojáků. Znejistila jsem, když je Eva a Monika, mé souputnice, začaly fotit. V hlavě se mi vynořila nedávná zpráva o novináři z Čech, který byl vyhoštěn z Indonésie. Údajně nevědomky fotil demonstraci v neklidné provincii na poloostrově Irián Jaya. Pro jistotu jsem vytáhla svůj novinářský průkaz a popostrčila holky, aby si pospíšily. Vojáci se na nás ale vesele smáli. Někteří se dokonce dožadovali zvěčnění na našich kamerách.  Několik chvil jsem tuto scénu sledovala, když mi začaly slzet oči. Pak se přidalo pálení v krku. Hrdlo se mi samovolně stáhlo ve snaze si ulevit. Všimla jsem si, že podobný syndrom projevila Monika. Místní novinář, opřený o jedinou železnou bránu po mé pravici nás soucitně sledoval. Spolu se svým společníkem na nás zamířil svůj objektiv. V tuto chvíli jsme pro ně byly zajímavějším objektem než posedávající vojáci a schovaní poslanci rokující v parlamentní budově. „Většinou se to rozplyne do dvou hodin. Dnes toho ale použili víc než bylo nutno.“ Sdělil nám bez vyžádání. Došlo mi, že měl na mysli slzný plyn, který použili obranné složky, aby rozehnaly demonstrující dav a který teď nejspíš rozkládal i moji sliznici. „Ale proč by nemohli použít všechno, co je k dispozici, zvlášť když to nejde z jejich peněz?“ Pochopila jsem ironii, která byla obsažena v jeho otázce. Raději jsem ale jen nezávazně pokrčila rameny. Ani nevím, proč jsem zvolila mu neprozradit, že umím plynně indonésky.
Ještě jednou na mě a na Moniku zamířil svůj objektiv. Pak se zakoukal do dáli na vojáky. „This is not the real Indonesia, you know?“

Před očima mi proběhly obrazy mé soukromé Indonésie z dětství. To všechno, co mi za posledních 19 let v Čechách chybělo. Všudepřítomný úsměv, neustále bující zeleň, teplo, pouliční stánky s jídlem, od kterých by se mohli ještě učit michelinový kuchaři, červená půda okamžitě vydávající úrodu, tolerantnost, zdrženlivost, obrovský prostor ve kterém se rozpíná přes 13 000 ostrovů, nepřeberné množství barev flory, fauny, oblečení, jazyku a kulturního odkazu.

Vlasatý novinář vedle mě se protáhnul a zopakoval své tvrzení v angličtině,“Tohle doopravdy není ta pravá Indonésie, jen abyste to věděli.“
Tentokrát jsem mu odpověděla v Indonéštině,“Saya tahu“. Tohle přece já už dávno vím.

Autor: Karolina Idrisova | čtvrtek 12.4.2012 16:36 | karma článku: 16,93 | přečteno: 982x
  • Další články autora

Karolina Idrisova

Óda na stíny

Před několika lety v Náchodě za mnou přišla výherkyně soutěže v orientálním tanci. „V čem se ještě můžu zlepšit?“ Chvíli jsem nevěděla, co říct.

29.3.2016 v 16:40 | Karma: 16,73 | Přečteno: 354x | Osobní

Karolina Idrisova

Sametové vyznání od polovičního přistěhovalce.

Před několika lety zaujal můj životní příběh Českou televizi. „Co vám zde nejvíc chybí?“ byla jedna z mnoha otázek. „Barvy, úsměv a víra,“ odpověděla jsem.

19.11.2015 v 10:00 | Karma: 32,18 | Přečteno: 2788x | Společnost

Karolina Idrisova

Střílení do vlastních řad. Těch ženských.

Začínám muže v západním světě litovat. Nemají to jednoduché. S trochou nadsázky lze říct, že my, ženy, zvládáme vše, co kdysi bylo jejich doménou.

20.10.2015 v 10:16 | Karma: 23,19 | Přečteno: 2604x | Diskuse| Společnost

Karolina Idrisova

Sexy mozek. Vzpomínka nejen na ten Paroubkův.

V Indonésii se od euro-asijských míšenců očekává, že z nich vyrostou modelky a herci. Je to pěkná blbost. Asi taková, jako kdybyste řekli, že všechny Brazilky chodí po ulici v bikinách. Jenže většina mých vrstevníků, česko-indonéského původu, toto očekávání splnilo.

27.4.2015 v 9:30 | Karma: 23,53 | Přečteno: 3033x | Diskuse| Společnost

Karolina Idrisova

Miloš Zeman a moje maminka

Miloš Zeman by se mohl pustit i do moji maminky. Ta modrooká blondýna totiž odcestovala do země s největší muslimskou populací v době, kdy nikdo v Československu nevlastnil barevnou televizi, internet měl ještě dlouho patřit do kategorie science fiction a zakladatelé Lonely Planet se teprve chystali na svoji první cestu po světě. Nerozvážná to bytost! V polovině 70. let, navzdory protestům vlastních rodičů, sbalila dvě batolata a na vlastní pěst začala žít, tam kde lišky, nebo spíš hadi, dávali dobrou noc.

3.4.2015 v 14:30 | Karma: 37,48 | Přečteno: 5743x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví

3. června 2024  17:19

Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...

Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží

3. června 2024  17:16

Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...

Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny

3. června 2024

Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...

Řidička najela do pořadatelů půlmaratonu v Budějovicích, jednu ženu zranila

3. června 2024  16:45

Řidička terénního vozu najela v sobotu v Českých Budějovicích do skupinky lidí, kteří se jako...

  • Počet článků 18
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1754x
Indonésko-český světoobčan, tančící (životem, v studiu, občas i na pódiích), hledající a nacházející (nové obzory a inspirace), tvořící (choreografie, věty i vlastní život), motivující (sebe a ostatní ženy prostřednictvím projektu "Lehký krok").

Vydaná kniha: "Na konci začátek" (Grada, 2012).