Jak Mariánské Lázně vyléčily moje převeliké strázně

Každý, koho někdy trápil dlouhodobý zánět páteře a vyhřezlé plotýnky asi ví, o čem píšu. Byla jsem půl roku úplný a dokonalý, přímo biblický lazar. A najednou došlo k zázraku. Ale až v lázních, v těch našich - českých Mariánských.

Asi dva dny po třínedělním lázeňském pobytu, to už jako člověk vzpřímený, jsem patrně příšerně vyděsila jednu známou. Nevěřícně na mě u nákupního střediska Albert civěla a skřehotala: "Ty jako zase už normálně chodíš? A bez francouzských holí?" A po dlouhém, obapolném mlčení pokračovala. Jak od někoho slyšela, že jsem na tom opravdu, ale opravdu zle.

Ani nebudu opakovat, co všechno podle ní o mém kolapsu (nevyléčitelném, jak jinak) po Plzni kolovalo. A tak jsem se rychle odporoučela. A svižně odkráčela. Daleko svižněji, než jsem vlastně mohla a předpokládala. Nepředkloněná a nevychýlená k pravé straně jako celý předešlý půlrok.

Když jsem se pak zvědavě ohlédla, ještě tam stála. Zírala a něco si polohlasně huhlala.

Do Mariánských lázní jsme s manželem odjížděli hned první májový den. Bylo překrásně a já nějak podvědomě cítila, že se asi všechno to mé trápení přece jen začne obracet k lepšímu.

 Kousek za Plzní jsme se vmísili do kolony motorkářů, kteří nás kupodivu docela ukázněně míjeli v malých polokroužcích. A zařazeni do trojstupů posléze zmizeli až někde směrem na Chodovou Planou. Byla v tom taková nějaká veliká svoboda a radost, která mě úplně pohltila. Kolem silnice sem tam postávaly skupinky mávajících lidí s dětmi a fotoaparáty a my se marně dohadovali, o jakou akci se asi jedná. Na průjezd nočních vlků to nevypadalo. To ještě zdaleka ne. A kolem všechny ty kvetoucí trnky na mezích, svítící pampelišky, zeleň okolních luk a polí. Pastva pro oči a hlavně pak balzám pro duši.

Mariánské Lázně nás přímo okouzlily. Na první pohled. Upravené, čisťounké. Osázené rozkvetlými tulipány, narciskami, maceškami, pomněnkami a sedmikráskami. Záhony obtížené kvetoucími keři. A parky plné vzácných jehličnanů a listnáčů, jejichž tmavá a světlá zeleň se střídala se zlatou a někdy až karmínovou.

Celá ta kotlina, ve které město leží, je přímo pohádkově krásná. A ty pastelové, něžné barvy lázeňských domů. Střechy, o kterých tuším pan Hrabal jednou napsal, že jsou jako šlehačkové poháry pod modrým nebem. A ten mír a klid. Kolonáda a cestičky v parcích plné nespěchajících lidí. To všechno nás rázem  vtáhlo do své pohodové léčivé náruče.

Přivítáni jsme byli v recepci nedávno nově rekonstruovaného komplexu SPA hotelu Svoboda (stravování), spojeném koridorem s Margaretou (ubytování) a Palladiem (procedury). Vše nové, útulné, čisťounké s výhledem do lesoparku. Pod jednou střechou nedaleko kolonády. Personál vlídný a velice, velice  profesionální. Ať už se jednalo o zaměstnance jídelny, pokojské, paní doktorku nebo lázeňské sestřičky. Jejichž laskavé a šikovné ruce mě (a nejen mě) hnětly, masírovaly, balily do slatiny, parafínu, dávaly plynové koupele a injekce. Byla to celá dlouhá řada dalších procedur, včetně těch dýchacích, trvající prakticky od snídaně do oběda a někdy i po něm. Vše báječně zorganizované a sestavené s maximální péčí o pacienta. Od pondělí do soboty. 

Počasí jsme měli snad rovněž ´na objednávku´, první týden vyloženě slunný. Denně jsme každé odpoledne vyráželi na kolonádu a menší procházky. Já dokonce po několika dnech - zázrak - bez holí! 

Zpívající fontána každé tři hodiny měnila svůj program - Boccelli, Hapka, Malásek a další. A středem města jsme pak korzovali s dalšími pohodovými pacienty a náhodnými návštěvníky. Klientela jak česká, tak i německá a ruská.

V druhém týdnu našeho pobytu bylo slavnostní zahájení lázeňské sezóny se spoustou programů přímo na kolonádě. A opět, i počasí nám přálo. Pár dnů před jejím začátkem jsme byli jednou odpoledne na duchovním koncertu v místním překrásném kostele Nanebevzetí Panny Marie. Program - Vivaldi "Domine Deus", Schubert "Ave Maria", dále pak Mozart, Verdi a Vagner. Strhující, ale jinak velice, převelice chladné. Přímo mrazivé. Myslím tím posezení v tom kostele. To jsme jaksi obě dvě - já a moje paní páteř - poněkud nedomyslely. Ale opět -  laskavá paní pořadatelka, která patrně zaslechla mé obavy, vzápětí přispěchala se spoustou klekacích polštářků, kterými mě obložila. Přímo zahrnula. V tomto městě snad všichni lidé byli laskaví a vstřícní, jinak si to ani nedovedu vysvětlit.    

První sobotní odpoledne našeho pobytu jsme ve Staré Roli navštívili naše kamarádky z koleje, které v tomto kraji po skončení školy zakořenily. A v neděli zajeli do klášterních zahrad v Teplé, které udržují synové našeho dalšího spolužáka.

Do doby naší mladosti  jsme byli naráz vtaženi na koncertu orchestru z K.Varů v Nových lázních. Jejich  úžasný BIG BAND s pořadem Glenn Millera, George Gershwina, Duke Ellingtona a Louis Armstronga zanechal v naší mysli hlubokou, přímo nesmazatelnou stopu. Moonlight serenáda a Rhapsody in Blue bude asi pro mě věčnou vzpomínkou na tenhle krásný večer. Odcházeli jsme pak noční kolonádou a ztichlým parkem k našemu hotelu nesmírně šťastní. Zasažení krásou a dotekem našeho dávného jazzového mládí.

Když se náš pobyt chýlil ke konci, uvědomila jsme si, jak nám bude zatěžko opouštět tohle nádherné město. A hlavně pak - tyhle lázně. S jejich báječnými lidmi, neskonalou péčí a maximální profesionalitou.

A tak vřelé díky Vám všem z komplexu Svobody, Margarety, Palladia. Rádi se budeme k Vám, do Vaší laskavé náruče, vracet.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Ludmila Ibehejová | pondělí 13.6.2016 19:11 | karma článku: 32,41 | přečteno: 1102x

Další články autora

Ludmila Ibehejová

Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu

Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...

19.7.2023 v 3:41 | Karma: 43,20 | Přečteno: 7074x | Diskuse | Ona

Ludmila Ibehejová

Sen je prý jen sen a kdo mu věří...

Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.

8.4.2023 v 15:08 | Karma: 26,50 | Přečteno: 462x | Diskuse | Ona

Ludmila Ibehejová

Jak jsem obdržela dávku ...

A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností

3.4.2023 v 6:54 | Karma: 28,88 | Přečteno: 950x | Diskuse | Ona

Ludmila Ibehejová

Umět se radovat - o to vlastně běží

I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.

26.3.2023 v 5:36 | Karma: 26,49 | Přečteno: 397x | Diskuse | Ona

Ludmila Ibehejová

Tak tu máme další rok

"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .

25.1.2023 v 21:47 | Karma: 27,39 | Přečteno: 413x | Diskuse | Ona

Nejčtenější

Nesnesitelná fotka. Mrtvý pasažér z boeingu vykolejil i otrlého reportéra

16. července 2025

Seriál Kde je úcta k obětem? K pozůstalým? Snímky mrtvých cestujících ze sestřeleného letu MH17 vyvolaly...

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

9. července 2025

Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

10. července 2025  14:06

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....

Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy

13. července 2025  11:34,  aktualizováno  18:47

V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní...

Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr

12. července 2025  6:02

Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...

Po nehodě zemřel muž, který ještě ve věku 100 let zaběhl maraton za 8 hodin

16. července 2025  10:31

V Indii zemřel muž považovaný za nejstaršího maratonce na světě. Faudžu Singha srazilo při...

U Máchova jezera vyhořela oblíbená restaurace Bílý Kámen, oheň budovu zničil

16. července 2025  7:44,  aktualizováno  10:30

U Máchova jezera v Doksech na Českolipsku vyhořela v noci na středu oblíbená restaurace Bílý Kámen....

Tunel Mont Blanc zkrátil cestu přes Alpy. Při strašlivém požáru se v něm roztekl asfalt

16. července 2025  10:28

Když v červenci roku 1965 projela novým tunelem pod Mont Blankem mezi Francií a Itálií první auta,...

Srazil strážnici na přechodu a ujel, do vězení však nepůjde. Žena má stále problémy

16. července 2025  9:54,  aktualizováno  10:17

Až pětileté odnětí svobody hrozilo pětasedmdesátiletému muži, jenž letos v lednu v Ústí nad Labem...

  • Počet článků 206
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 765x
Po studiích technického směru jsem vědu a techniku asi výrazně ochudila. Nikdy jsem totiž nekonstruovala. Ráda jsem psala. Bohužel, jen pro své přátele. A také výborně vařím. A je to na mně a mém manželovi znát...

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.