Hvězdičko blýskavá, jsi to ty?
Vzpomínám, jak před 18-ti lety jsme přijeli ke známým, kde měli ve staré bedně dvě štěňata. Když je majitelka pustila ven, okamžitě mi jedno z nich začalo žužlat střevíc a urputně se drželo mojí nohy. Vzala jsem to mrně do náruče a ono mi okamžitě olízalo nos, přitulilo se, vzdychlo a tvrdě usnulo.
A byla z toho rázem láska. Taková ta - na první pohled.
Protože jsme byli ujištěni, že je to "on", dostal chlapácké jméno Achab. Podle hrdinného námořního kapitána. Můj návrh, jednohlasně schválený mnou. Posléze pod nátlakem (mým) i zbytkem rodiny.
Do Achaba jsme byly totiž s kamarádkou Evou kdysi šíleně zamilované. A na Mobby Dicka do kina chodily každý den, celý týden! A odpřísáhly si, že syn té první z nás se bude jmenovat - Achab.
Evička to později dost odflákla, porodila totiž dvě dcery. Takže ten los padnul na mě. Ale nestalo se a já na to ve víru událostí dočista zapomněla.
Veterinář, který štěňátko proočkovával nás tehdy dost šokoval. Byla to (podle něj) fenka jak vyšitá. Mě osobně dokonce musel několik dlouhých minut nervozně přesvědčovat. Zasekla jsem se totiž na tom Achabovi.
A na světě byla rázem Rita. Pro změnu podle Rity Haywortové. Měla totiž stejně krásné hnědé oči a byla tak jako ona tmavě zrzavá. Ostatně - jako naše prvorozená dcera.
Ale ten první den s Rituškou byl úplně strašlivý. Celé odpoledne a pak i noc nepřetržitě vyla a ňafala, přičapávala (loužičky pod stolem v kuchyni) a až do rána neusnula. A já s mým drahým s ní. Žádné mazlení a tulení se nekonalo. A nový čistý pelíšek s měkounkým polštářem úplně ignorovala.
Patrně se jí stýskalo po té hnusné bedně s poklopem, kde byla zavřená celé dlouhé dny i se svým dvojčetem a psí mámou.
Rituška byl vlastně čistokrevný kříženec - asi jezevčíka s labradorem a kdoví s kým dalším. Taková ta věčně rozevlátá, usměvavá směska. A jelikož geny se holt nezapřou, dokázala se pod našimi vraty a hradbami podhrabávat rychlostí blesku. Soustavně zdrhala a během prvního roku měla punc vyhlášené útěkářky.
Aby toho nebylo málo, naučila se ploty s rozběhem docela bravurně přeskakovat.Takže i několikrát za den nám na chalupě místní venkovské děti Ritušku přinášely. Celé rozesmáté a pochopitelně olízané a poslintané od hlavy k patě.
Šťastné to děti a ještě šťastnější pes.
Když se překlenul první rok a Rita přibrala, došlo ke změně. Z útěkářky se pozvolna stala velikou hlídačkou. Veverky, které celá léta spokojeně bivakovaly na douglaskách v rohu zahrady měly rázem utrum. Dokázala je totiž prohánět od rána do večera. A o moc líp na tom nebyly ani dvě kuny, nocující několik roků na půdě našeho domu a často se vyhřívající na hranicích dřeva.
Když vypudila veverky, nakonec i kuny jednoho dne znechuceně odtáhly. A to k sousedům - nad kurník se slepicemi. Byly to už postarší dámy a tam měly klid a rázem i "dva v jednom." Podnájem a zaručeně čerstvou stravu.
Rituška se pak soustředila na myši a krtky a s železnou pravidelností dohlížela i na kosy a venkovské kočky a slepice, které k nám občas zabloudily.
Měla i celou řadu nápadníků. Nejvytrvalejší byli hned dva. Černý smradlavý Štaflík (podle mě hnusný)podvraťáček s olezlým hřbetem a ostrosrstý jezevčík Filip. Milovník k pohledání, který s železnou pravidelností rozkousával všechny naše ploty a vrata. Aby o pár dní později odtáhnul o dům dál k mohutné sousedovic labradorce. Kde se situace opakovala.
Co bylo koncem jejího patnáctého roku, tak na to nechci vzpomínat. Ale až budou krásné letní noci, nezapomenu se každý večer podívat na oblohu, kde nám přímo nad lípou visí Velký a Malý vůz. A mezi nimi pak určitě uvidím jednu jasnou, blýskavou hvězdičku.
Slyšela jsem totiž, že pejskové to tak mají. Sedí si tam někde nahoře a dívají se na nás s láskou.
A lásky, tak té není nikdy dost.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Přes Česko přecházejí bouřky. Zaměstnaly hasiče, v Brně čerpají lagunu
V pátek se na většině našeho území objevují přeháňky, místy i bouřky. Bouřky mohou celou ČR...
Pavla propustili z nemocnice do domácí péče. Spadl v malé rychlosti, řekl Hrad
Prezident Petr Pavel byl po jednodenní hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) propuštěn...
Náklaďák na D2 vrazil do vozu v konvoji německé armády, dva lidé se zranili
Nákladní vůz na dálnici D2 narazil v noci na pátek do doprovodného vozu konvoje německé armády,...
Foto měsíce ukazuje Velikonoce na Slovensku, zachytil je Michal Sváček z MAFRY
Porotu soutěže Foto měsíce Czech Press Photo v dubnu nejvíce zaujal snímek fotografa Michala Sváčka...
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 760x