Každý správný vlastenec musí trvat na udržení emisí na stále vzrůstající trajektorii. Jsou to naše národní emise a nikdo nemá právo nám bránit je dýchat. Je klimatický alarmismus nebezpečnější než rakovina?
Změna klimatu je nesmysl. Klima se mění samo jak chce a my jenom přihlížíme. Například exhalace z Polska je nutno brát jako přirozený přírodní vklad do běžné reality našich tamních dětí. Rozhodně jsem proti špatným neziskovým dotacím na ozdravné pobyty ostravských dětí. Co z toho máme my v Praze nebo na Vysočině? Akorát problémy. Naopak by to chtělo nějaké vyvažující dotace zaměřené na trénink nádechu exhalací. Prostě potřebuje náš národ odolnější děti, které musí v budoucnu dokázat konzumovat ještě více exhalací.
Totiž, ten, kdo spotřebuje nejvíce exhalací vlastními silami, ten bude mít v budoucnu nejvýhodnější pozici na trhu nejneregulovanějších výrobků. Budoucnost tkví jenom v neregulovaném, absolutně ziskovém prostředí. Je nezbytné, aby se tomu všichni přizpůsobili, nepřizpůsobivé nestrpíme. A můžou mít třeba deset nějakých podivných syndromů.
Někdo si možná myslí, že když některé jiné země dotují a regulují, že to logicky musíme dělat rovněž. Omyl. Naše dosud úspěšná, rostoucí a všem umožňující důstojné vyčerpání životních sil, ekonomika vždy stavěla na úplné otevřenosti a ve všech ohledech se jí to vždy vyplatilo. Dokázala se tak zbavit různých nevhodných soběstačných provozů, které regulovaly ceny vůči blahodárným globálním řetězcům. Řetězce nám snížily ceny a my jsme mohli uzavřít všechny zastaralé cukrovary. Když jsme již téměř žádný vlastní neměli, využili zcela tržně, neregulovaně a oprávněně svobodně svoje skutečné ceny včetně minulých prodělků získaných na návnadové ceně. Hurá. Jen houšť.
Přesto, i když si naše nejspřátelenější země chrání vlastní trh, není to důvod k nějaké naší místní dotaci. To je cesta do pekel. Nejlépe naložit toto dotační zatížení do produktivity práce našich flákajících se zaměstnanců. Sice jsme v pracovitosti překonali Japonce, ale předehnali nás jižní Korejci! Potřebujeme tržní alarmismus. Dokážeme světu, že to jde bez dotací, bez regulací, bez hranic výkonu či konzumace exhalací. Je třeba se prostě přizpůsobit. A bude ráj.
Tímto se přidávám ke svatému křesťanskému rozhořčení vůči lžisvaté Grétě, coby falešné ikoně sebemenšího omezování. Kdo dává chleba, zaslouží totální volnost, svobodu, bratrství. Takže bratři, do práce budovat svobodu naší volnosti. Budu na vás myslet na své soukromé riviéře v Karibiku.
