Zastlaný Ráj

Cítit se svobodným (zastlanej ráj) Přišel jsem na to "o), skoro sám, že prvním krokem ke kousku svobody je zbavit se závisti - to je, zbavit se touhy po tom, co nepotřebujou - to je, přestat hlídat to, co jsem nasyslil - to je, být spokojený s tím, co mám - to je, moct koukat okolo - to je, vidět příležitosti tam, kde jiní ne - to je, dělat, co mi baví - to je, být spokojený sám se sebou - to je, cítit se dobře - to je, cítit se svobodný - to je,...... Co to je?

Kdo vyhrál?JH To fakt nevím. Někde jsem četl takový příměr – dva lidé se dívají zamřížovaným oknem, jeden vidí mříže, druhý vidí oblohu. Je-li svoboda to vidět oblohu, pak jsem spokojený. Díky bohu (nepíšu velký B, protože se mi ho nedaří vidět ani malýho – promiň, jestli jsi haha).

Všiml jsem si, že poměrně dost lidí vidí ty mříže. Jsou-li skutečný, tak to fakt asi není nic moc (nemám přímou zkušenost a exkurse, na které jsem jednou mohl být mi to zas tak moc nepřiblížila). Ale často vidí mříže vlastních - ti šťastnější, naočkovaných - chudáci, snů a idealizovaných představ, kterými se dívají na svět kolem sebe. Tady se přiznám, bez nutnosti dívat se na svět skrz mříže, jsem fandou Dawkinse.

Říkám tomu ZASTLANÝ RÁJ.

To je místo, kde bysme byli, šťasní (hlavně ženy), spokojení (hlavně muži), odvážní (srabi obou pohlaví), krásní (nespokojenci obou pohlaví) chytří (nespokojenci obou pohlaví), a…..

Čím si dovedeme přehradit cestu (virtuální mříže) k tomu, co bychom mohli, kdybychom pořád jen nekňourali.

Zastlaný ráj žen (z doslechu, přímá zkušenost mi doopravdy chybí, nemám ani tu částečnou :o) je místo, kde se svět točí kolem nich. Jsou takovou tou malou, velkou princeznou. Jsou středem zájmu, středem pozornosti, všem se líbí, všichni je mají rádi a všichni se starají o jejich štěstí.

• Nejčastější stížnost, kterou jsem u žen, které jsem v životě potkal bylo: „Chci být šťastná“.
• Nejčastější stížnost byla: „Jsem nešťastná“.

Zastlaný ráj mužů (tak tohle i z vlastní zkušenosti) je místo, kde máte vždycky pravdu. Kdy váš šéf respektuje vaše názory do té míry, že s nimi ihned souhlasí. Je to místo, kde můžeme něco rozebírat, fantazírovat o naší jedinečnosti. Je to místo, kde se za nás postarají o spoustu nesmyslů jako plná lednice, pořádek a zapalcené složenky. Místo, kde partnerky mají na sobě něco jako vypínač a my v klidu dokoukáme hokej v TV. (Když jsem tohle jednou nadhodil ve skupině žen, dostal jsem bleskovou odpověď: „Chlapci vám dost často chybá zapínač “). Je to místo, kde jediný jídlo, který existuje, je teplé, naservírované, když máme čas.

• Nejčastější přání, která jsem slyšel:“Chci jen spokojenej život.
• Nejčastější stížnost:“Jsem prostě nespokojenej“.

Zastlavý ráj poserů (taky občas znám), je místem, kde vám jdou všichni z cesty. Stačí, že přijdete a pohnete světem. Můžete si na kohokoli houknout a on přiběhne. Když jste jen malinko nespokojení, nešťastní, ostaní se přetrhnou, aby se vám omluvili, nejlépe vás pořádně uplatili. Místo, kde je všechno snadný, lehký a bez problémů. Místo, kde mohou cokoli si zamanou a když nemohou, tak by to nikdy nikdo jiný nedokázal. Místo kde nikdo nemůže a já ano.

• Nejčastější přání: “Kdyby to bylo jinak."
• Nejčastější stížnost: “To by nikdo nedokázal, to nejde."

Zastalaný ráj průměrných (ne-krásných). Je místo, kde je všichni obdivují, kam přijdou všechno se zastaví. Každý zvedne hlavu, otočí se, žasne. Je to místo, kde se nestárne a v odvážném oblečku vypadáte stále na osmnáct. Je to místo, kde se na vás každý usměje, i když hrozně trpí – třeba zácpou. Je to místo , kde nám všechno padne jak modelům a modelkám na billboardu. Je to místo, kde nám udělají ty nejdokonalešší umělecké fotografie, bez liposukce photoshopem, které si pak doma dokola prohlížíme.

• Nejčastější přání: „ Aby mě někdo takhle neviděl."
• Nejčastější stížnost: “Já dneska vypadám."

Zastlaný ráj hlupáků. Je místo, kde se nebojí promluvit, přestože mají co říct. Je místo, kde zřetelně říkají, co si myslí a nealámou si hlavu tím, jak se na ně bude někdo koukat. Je to místo, kde každý názor je vyslechnutý a místo kritiky sebe, svého názoru, postoje, jsou seznámeni s názorem jiným. Je to místo, kde mají dostek času na to, aby dohnali to, co zameškali. Je to místo, kde ………

• Nejčastější přání: „Poslechni si mě a přemýšlej"
• Nejčastější stížnost: „Proč mi nikdo nerozumí."

Jak je to s tou mojí svobodou? Teď, když to čtu? Nevím, nějak se s tím poperu