Komouši a socani na lovu Klause

„Doktor No“. No - tak je to tady, máme nepřítele – třídního nepřítele, tentokrát naší skvělé Evropské budoucnosti. Hele Frantíci - našeho prezidenta nechte na pokoji.

Podobne premyslel muj otec, neudelal nicJaroslav Homolka

 Není to tak dlouho, asi 20 let, co se hodnotilo, jakou kdo má vlajku v okně. Nějak mám pocit, že to má být pryč, a není.

Každá krize, i ta nafukovaná, rodí svoje spasitele (budoucí diktátory), jsme slepí? Zapomínáme?

Necháme si líbit, že nám někdo chce kecat do toho, jakou máme vlajku na hradě? Co přijde dál? Dostali jsme předsednictví, tak si vyvěsíme práporky do oken? A uděláme komise, co to budou kontrolovat? Pár komunistů, co jsou teď čím dál tím víc u moci, si to ještě pamatuje, někteří mají ještě svoje zápisky někde na půdě schovaný.

Uděláme „uliční proevropské výbory“ a budeme kontrolovat loajalitu občanů s Evropskou Unií“. Uděláme pomocníky, pomocné stráže, těhle výborů, co budou chodit mezi lidi a naslouchat? Budeme se předhánět, kdo jim vleze rychleji a hlouběji do zadku?

Naši Europoslanci – tady je nějaké nedorozumění – oni nejsou poslanci (vyslanci) České republiky v Evropské Unii – oni jsou Europoslanci (vyslanci) Evropské Unie v Čechách.

Včera jsem je poslouchal v televizi. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej – a oni zpívají skoro sborově – větší pravomoci Evropě, Evropa to myslí dobře, ale co? To tam nějak nepadlo. Jaká je, nebo bude, Globální Evropská politika? Kdo je přítel, kdo nepřítel? Komu věříme a komu ne?

Jen to, že se musíme místo odstraňování bariér třeba v pracovních příležitostech věnovat něčemu operativnějšímu, třeba tomu jak něco zestátnit, jak získat větší kontrolu nad bankami a tak..

Pan Rupnik to řekl hezky, „žádné ideologie, na to není čas, teď se musí zachraňovat“ – stará dobrá socanská rétorika.  Ani pan Havel nezůstal v tomto sboru pozadu. Škoda, začal zapomínat?

K českým zástupcům v Evropské Unii – „Pánové a dámy, Vás neplatí Evropská Unie! Jste námi zvolení, placení z našeho, českého rozpočtu, nezapomínejte“.

No, půjdu někam do trafiky, koupit ty práporky, co kdyby. Taky nějaký roztomilý dětský tričko  - modrý s hvězdičkami - pro mého ročního syna, bude chtít asi jednou na školu, najít si práci a tak aby neměl jednou v „tý naší Evropský Unii“ problémy…

Ne, fakt NE!

Inspirující článek