Jak poznat, kdy už překážím - co dělá mistra

Tak dobrá zpráva, zlatá medaile, dokonce dvakrát. Ta špatná, neviděl jsem to. Závody v kickboxu - Czech- Open - jsou kvalitně obsazené závody ze seriálu Otevřeného mistrovství republiky. Letos se tam sešli závodníci z devíti zemí. Slušná konkurence.

velká JAHO amatersky desetibojJaroslav Homolka Jak to vlastně začalo a jak to skončilo. To jednou přiběhne malej kluk (dneska už 23 letý velký JAHO) o prázdninách s pláčem domů. Dostal poprvé venku do nosu. Starší kluci v lese chtěli, aby jim půjčil kolo, nechtěl - byl bit. Naštval jsem se, vyrazil hledat ty kluky, ale zbytečně. Seděli jsme pak s dětmi v pokojíčku, oni si hrály, všechno je přejde tak rychle a já se jen na ně díval a přemýšlel o tom, jak to v životě chodí. Měl jsem podobný vzpomínky, když se moji rodiče přestěhovali do školy na Amálku, kde moje máma začala pracovat jako školnice.

Starší kluci byli přesvědčení, že musím donášet, tak mi dali první lekci - takovou tu klukovskou nakládačku. Nějaká rána pěstí do hlavy, pak kravata a na zem, dokud jsem se nerozbrečel. Nechtělo se mi, ale spustil jsem - dneska je to šikana - tenkrát to bylo budování pozice, hlavně se tolik nefňukalo. Asi za půl roku se situace opakovala, vystartoval na mě „Čárlí" - tak mu všichni říkali. Nedal jsem se, on prohrál a já měl od té doby klid.

Po prázdninách ten devítiletý kluk přišel s tím, že ve škole dělali nábor na karate. Chtěl by tam chodit, rozuměl jsem mu, já tenkrát začal trénovat zápas :o) Lehce jsme se spolu poprali - to byl takový náš rituál, který jeho máma neměla moc ráda, ale.. Udělali jsme spolu dohodu. První poplatky na tréninky jdou z jeho kasičky, pokud vydrží tři měsíce, ostatní náklady jdou za mnou. Souhlasil, odběhl a přinesl mi přihlášku, už to měl rozhodnutý. Byl to takový malý, trochu buclatý, slušný kluk, ale oči mu jen zářily, když vyprávěl, že do Vánoc by mohl mít už i bílý pásek. Dneska má v karate 2. DAN.

Tak jsem mu při té příležitosti hned nabídl ještě jednu dohodu, pokud to dokáže, má k Vánocům od nás kimono. Přidal ještě svojí část dohody: „Nechci, abyste se mnou chodili na tréninky". Dohodli jsme se. Nikdy jsem, ani tajně, dohodu neporušil. Beru, sbalil přihlášku a za chvíli už bylo slyšet, jak dělá první pokusy karate na malé ségře, děti.

Byl to tenkrát takový ten kluk, co poslouchal někdy až příliš. Nedávno jsme se s mým otcem bavili o tom, jaké to bylo když... A on mi po těch (asi 18) letech vyprávěl, jak Jenda nechtěl vzít do ruky sekeru. Seděl tam, dědovi a bratrancům nepomohl sekat dříví na čarodějnice. Máma mu, na chatě u tchýně, zakázala brát sekeru do ruky - skutečně :o) Můj táta ho nikdy nenapráskal.

Z Vánoc 1994 máme video, kde malý-velký JAHO předvádí mae-tobi-geri proti kameře. Tak začal, tam dostal první pevné základy v technice a KONDICI. Pak jednou, asi po čtyřech letech, přišel s tím, že jejich trenér zavádí kickbox a že by chtěl chodit i na tyhle tréninky.

Dohodu ohledně poplatků znal, ta platila dál, první tři měsíce kasička, když vydrží tak.. . Ale byl tu ještě jiný problém, vybavení. Rukavice, bandáže, chrániče... To byl prostor pro můj návrh: „Budu tě sponzorovat, ale moje podmínka je jezdit s TEBOU po závodech". Bylo to těžké rozhodování, už jsem se několikrát nadechl, že to ticho zkrátím, ustoupím... Bylo mi ho líto, když jsem viděl, jak se to v něm pere... Najedno jen padlo: „Dohodnuto".

Od té doby jsem s ním byl ani nevím na kolika závodech. Prvně na karate, tam byl ale problém v tom, že jak začal cvičit, začal i pořádně růst, ne do tloušťky, ale do výšky a síly. No a v kumite se boduje, sleduje čistota techniky a vzdálenost zastaveného úderu. Dneska to je tak, že všichni jedou gyaku-cuki (přímý úder na body - jistota, žádné karate). Jenda byl často negativně bodován, byl větší, u nás se fandí menším - slabším. Vrcholem bylo MS ČR v Brně, kde skončil sice třetí, ale byl tam nepříjemný úraz. Jedno dítě v jiné kategorii dostalo nepříjemný zásah na hlavu, absolutně bez krytu - ten se netrénuje tak jako cuki, nepoužívá se - to není karate, to je krasobruslení hlavně pod vedením - vlastně je to jedno.

Tak začaly zápasy v kickboxu light-contact. Karate se ukázalo, kromě rychlosti pohybu, kvalitě pohybu úplně k ničemu, žádná naznačená rána a stop, znovu do postoje... Tady se pokračovalo dál, dokud rozhodčí nezapískal.

První zápas v ringu dostal velký JAHO pořádnou nakládačku. Měl proti sobě reprezentanta, o váhovou kategorii výše. Když poprvé upadl, byly v jeho očích vidět slzy. Když upadl podruhé, už tam byla zlost. Ani jedno není dobře, ale lepší zlost než lítost. Prohrál, ale jeho to motivovalo k ještě k vyššímu nasazení v tréninku, zápas od zápasu se lepšil, získával klid a jistotu.

Pak jsme spolu v roce 2004 jeli na MS ČR do Olomouce. Úplně sami, měli jsme čas si hodně povídat, cesta do Olomouce nám tenkrát trvala skoro 9 hodin, ale to bylo jedno, povídali jsme si. Pak klasika - vážení, ubytovna, ráno do tělocvičny. Velký JAHO postoupil do semifinále. Pěkný zápasy. Ale tam najednou zmrznul. Byl pasivní, soupeř získával body zadarmo...

Díval jsem se na něj a přemýšlel, čím to je, že v poslední době, když o něco jde, on vypíná. Na nic jsem nepřišel. Prohrál, závody končí bez medaile. Šlo o všechno, nebylo co ztratit, nebylo proč šetřit síly. Byli jsme v tělocvičně skoro do půlnoci, povídali si, dívali se na finále v jeho váze, bylo při galavečeru. Velký JAHO vyprávěl, jak se bál o fyzičku, jak moc chtěl vyhrát, aby.... Došlo mi to, já jsem ten problém, překážka...

Od té doby jsem už na žádných závodech s velkým JAHO nebyl. Dohodl jsem se s našima trenérama, jak mají dávat bacha na JAHU, kdyby nakoupil. Dál už jsem ho nechal jít samotnýho. Od té doby má jeden úspěch za druhým. Dneska už startuje ve full-contactu , tam nejde jen o body, tam jde o to zvítězit co nejrychleji, nejlépe knockoutem soupeře. A je tam dobrý, zatím...

Od té doby "sám dokázal"

2005 Účast na amatérském desetiboji v Kladně

2006 Vicemistr Evropy Light-contact -81 kg

2006 Mistr republiky Light-contact a Full-contact -81 kg

2006 Vítěz Czech Open Wushu a třetí místo Light-contact -81 kg

2006 Wu-shu (čínský box) 5. místo na MS Evropy

2006 Wu-shu Otevřené MS Evropy 3. místo

2007 MS World WAKO bez medaile (ale sbírá zkušenosti)

2008 Půl maraton v Praze - čas 2:02 1033. místo mezi amatéry po třech měsících přípravy

2008 Vítěz Czech Open Full-contact a Light-contact -81 kg

2. DAN karate

1. DAN kickbox

4. Kyu Alkampf-jitsu

5. Kyu Jiu-jitsu

II. třída trenér ČSFU

Velmi dobrý osobní trenér - informace

Mezitím mi pomáhá ve firmě, má na starosti zásobování a výrobu, aby jako student nebyl úplně bez praxe a nemusel jednou stát frontu na pracáku.

Začal studovat VŠ, stal se dobrým trenérem, sehnal si občasnou práci u filmu jako kaskadér ( Wanted - střelec na střeše, ha ha). Je z něj sebevědomý a přesto opatrný závodník, slušnej chlap.. .

A já? Čekám na sms ze závodů, jak dopadl. Dneska přišly dvě - velký JAHO má ve full-contactu i light-contactu zlato... Mestlík, další z našich talentovaných kluků, zlato v ligh-contactu. Mám radost, chtěl bych tam být s nimi, snad až někdy příště...

Před chvílí mi přinesl ukázat poháry, popovídali jsme si o tom, jak to šlo... Za chvíli si pak šel lehnout, zítra zas musí makat na zkoušku z Ekonomiky podniku.

Kdy v čas odejít - snad tehdy, když už nejste žádným přínosem, nemáte co dát navíc... a jen začínáte brát, snad... U velkého JAHO to zafungovalo...

P.S. Velkou výhodou a slušným vedlejším efektem sportu nebo jakékoli jiné zábavy, kterou dělají děti s nasazením, je to, že dospívání a puberta kolem nich proletí tak rychle, že ji ani nezaregistrujete - zkušenost zatím se dvěma dětmi. Ten třetí malý JAHO, uvidíme... (nic není v životě dvakrát stejné :o)