Nový zákoník práce = Otroctví

Připadá mi velmi absurdní,  že nový zákoník ,pracující vrací nazpět do dob před první republikou. Stručně řečeno na mě zákoník působí dojmem, že ho vytvářeli lidé, kteří nemají vůbec ponětí co to je fyzicky pracovat. Jenom utvrzuje zaměstnavatele, aby se svými zaměstnanci mohli manipulovat jako s šachovými figurkami.

Nechci tvrdit, že se v zákoníku  nenajdou pozitivní novely. Například takové prodloužení zkušební doby ze 3 na 6 měsíců, mi podle mého názoru připadá jako správný krok. Ale v žádném případě nemůžu souhlasit s tím, že zaměstnavatel bude mít právo dočasně přidělovat své zaměstnance k jinému zaměstnavateli.  Nepodepisuje snad žadatel o práci smlouvu , v které jasně stojí u jaké firmy bude pracovat?  V praxi se bude určitě stávat to, že zaměstnavatelé budou posílat své lidi i na celkem vzdálená místa od jejich bydlišť, což pro pracujícího nebude nic příjemného. Samozřejmě osvědčeným jednáním bude i to, že když zaměstnanec dá najevo svou nevoli , tak mu bude jednoduše řečeno: "Nelíbí se ti? Tak jdi!". Naopak to také bude i možná záchrana pro zaměstnance, aby nebyli propuštěni z důvodu nedostatku zakázek firmy, v čemž vidím pozitivum. Člověk má právo, sdělit svůj názor a neměl by se bát ho vyjádřit. Ale v dnešní  platí tzn. zákon padajícího hovna, který všichni moc dobře znají.  Lidé i ze strachu o své místo si raději nebudou brát nemocenskou a raději zvolí kratší dovolenou, nebo v horším případě svou nemoc přechodí, což není nic dobrého a taky ojedinělého.

Jak jsem sledoval diskuzi na ČT1 s paní Jílkovou, právě o novém zákoníku práce, tak mě velice udivuje, že ministr práce a sociálních věci Jaromír Drábek (TOP 09) nedokáže, nebo spíš nechce pochopit to, že lidé v dnešní době mají strach cokoli říct, protože se bojí o své místo. Když zástupce zaměstnanců, řidič autobusu, vysvětloval, že byl v práci šikanován, tak mu na to pan ministr odpověděl, proč si tedy nešel stěžovat na dotyčné úřady (mimochodem stěžovat si šel, ale tam ho nebrali vážně). Řidič mu argumentoval slovy, že raději vše přešel a přestal to řešit,  na což se mu pan ministr vysmál, že prý to neměl jen tak nechat být (omlouvám se, že používám pojmenování řidič, ale nepamatuji si jméno dotyčného). Z toho bych chtěl jen vyvodit, že by si pan ministr měl uvědomit, že mezi námi vládne hierarchie a měl by se vcítit se do postavení obyčejného zaměstnance.  Ale mé přání patří spíše do říše mýtů, jelikož dnešní realita je krutá.