Nečestné praktiky v předvolební kampani

Nadstranickost je zřejmě v České republice neznámý pojem. Neznají jej ani nejvyšší představitelé státu a zřejmě ani semilští strážníci.

V rámci své předvolební kampaně jsem včera zavítala do Semil, kde jsem měla předem avizované setkání s občany. Netušila jsem, jakou pozornost u vedení města má návštěva vzbudí. Jen co jsem zaparkovala, už u mě stál městský úředník v doprovodu strážníků, kteří byli moc zvědaví, jestli mám zaplacené parkovné. Ukázala jsem jim parkovací lístek, načež se mě začali vyptávat, co chci u nich ve městě provádět. Vysvětlila jsem jim, že chci oslovovat kolemjdoucí a vysvětlovat jim náš volební program, jaké jsou naše priority a za co chceme v Parlamentu bojovat. Okamžitě jsem byla strážníky upozorněna, že doufají, že zde nebudu pořádat veřejné shromáždění, protože v tu chvíli by mi museli uložit pokutu ve výši pěti tisíc korun. Jelikož mě oslovovali jménem, požádala jsem je, aby se mi taky představili, což považuji za slušnost, zapsala si jejich jména a se vzkazem, aby pozdravovali pana Farského, jsme se rozešli.

Je to tak, na chudý lid musí být přísnost. Kéž by stejně fungovala celá TOP 09 a přísně dodržovala pravidla a zákony, že pane Drábku! A co teprve, kdybychom se všichni začali řídit základními principy etiky? Co kdyby začali vystupovat prezident a hejtman, nejvyšší představitelé státu a kraje, jako nadstraničtí politici? Jsou tady přece pro nás pro všechny! Nebo snad jen pro sympatizanty určitých stran? Přijde mi nečestné a podlé, podporovat ze své funkce prezidenta, nebo hejtmana jednotlivá politická uskupení. Když už se chce pan Půta fotografovat na billboard s panem Farským, ať se vyfotografuje i s lídry ostatních politických stran, nebo ať se nefotografuje vůbec! A stejně tak pan prezident. Mějme pro všechny stejné podmínky!

To všechno se mi honilo hlavou cestou domů a přemýšlela jsem, jakým směrem se během těch čtyřiadvaceti let od revoluce vydala demokracie v zemích Koruny české.