Wikipedie a městské tepelné ostrovy - 2. část

Začátkem července tento rok jsem napsal článek na téma městské tepelné ostrovy, protože jsem byl přesvědčen, že prezentazace této teorie nejenom u široké veřejnosti není zdaleka vysvětlena. Jako příklad jsem uvedl informace z často používané encyklopedie Wikipedia, podle které jsem uvedl své připomínky.

Po delší odmlce shlédnutí prního dílu Wikipedie a městské tepelné ostrovy jsem našel pár přípomínek, které bych opravil. Nicméně na svém vyjádření trvám. Pro veřejnost nejsou na internetu dostupné dostačující informace o umělém teplu nebo jsou zdeformovány všeobecnými výroky jako je např. propaganda globálního oteplování atd.

Úvod

Ve městech působí umělé teplo hlavně v zimních měsících a to je způsobeno pochopitelně topnou sezónou. Nejčastěji tento efekt je nejznatelnější přes noc a ráno, avšak méně i přes den. Velký rozdíl v teplotách není většinou celou zimu, nýbrž různě střídavě. Hlavním faktorem je meteorologická situace. To znamená, že efekt umělého tepla značně působí při vhodných podmínkách. Myslím si, že ideální dny jsou, kdy počasí u nás ovlivňuje studený vzduch ze severu nebo sv. s jasnou oblohou nebo také s nízkou oblačností se špatnými rozptylovými podmínkami a bez větří.

V letních měsících ovlivňuje umělé teplo slunce, které působí na materiál městské zástavby a okolí. Rozdíl teplot mezi venkovem a městem může být rozdílný, ale spíše podobný (v ne moc rozdílné nad mořské výšce). Nemusí však znamenat, že na vesnici umělé teplo nepůsobí, i tam jsou domy, silnice a navíc mnohdy i méně stínu.

Měření

Při vhodných podmíkách v zimních a jiných měsících může být rozdíl v teplotách až 10 st.C než v dalekém okolí (někdy i v blízkém okolí) v ČR, zejména ráno. Je potřeba brát v úvahu, že rozdíl v teplotách nemusí býti vždy příčinou umělého tepla, které se zvlášť neměří (měří se jako městský tepelný ostrov v infračervené části spektra, ale to si myslím, že je pouze pro nějakou hrubou orientaci). Důvodem v rozdílu bývá často zmiňován sníh, který se ve městech odklízí. Na venkově tak může tento fakt býti příčinou nižší teploty. Dalšími velmi důležitými důvody jsou typ krajiny (nadmořská výška, vlastnost terénu daného místa atd.), meteorologická situace (rozložení vzduchové hmoty, povětrnostní podmínky, frontální systém, teplotní rozhraní atd.) a umístění teploměru. V centru různých měst může být rozdílná teplota, stejně jako mezi obcemi. Celý rozdíl teploty vzduchu mezi centrem města a okolí nemusí zcela vypovídat o jasně stanovenou hodnotu umělého tepla.

Účinek

Umělé teplo má vliv u měření teploty vzduchu v domácnostech a může i ovlivnit meteorologickou stanici, ne jenom v městské části. Proto si myslím, že bychom neměli zcela zavrhnout možnost ovlivnění "globální teploty" i umělým teplem (nevím o jakou hodnotu by se mohlo jednat).

Městské tepelné ostrovy mají pozitivní vliv na obyvatelstvo, především v zimních měsících, když nepočítám špatné rozptylové podmínky. V létě může člověku způsobit i starosti, které jsou spojené s intenzitou (sílou) slunečního svitu.  

Příklady

24.1. 2010 centrum Prahy -7,8 st.C, Karlovy Vary -8,4 st.C, Pardubice -19,6 st.C, Ostrava -18 st.C, Brno -12,7 st.C

4.12. 2010 centrum Prahy -12 st.C, Praha-Ruzyně -14 st.C, Praha-Kbely -21,6 st.C, Přerov -14 st.C, na Pardubicku -14 st.C

18.12. 2010 centrum Prahy -6 st.C, Praha-Ruzyně -9,9 st.C, Praha-Libuše -10,8 st.C, Karlovy Vary -12,8 st.C

19.12. 2010 centrum Prahy -8 st.C, Praha-Ruzyně -13

17.1. 2011 na území ČR byly rozdílné teploty (od -2 st.C do 10 st.C a to i odpoledne, na některých místech převládala nízká oblačnost a někde slunečno), v centru Prahy -1,6 st.C ráno, odpoledne 3,5, 1,8 a -0,2 st.C, večer -0,8 st.C

28.1. 2011 v centru Prahy -3 st.C, Praha-Ruzyně -8 st.C

23.2. 2011 nejčastěji -15 až -10 st.C, místy -20 až -25 st.C, v centru Prahy -11,5 st.C

Uvedené příklady pouze ukazují orientační přehled. Vyhledal jsem si své zápisky, které jsem si poznamenal ze zdrojů. Jedná se o typické zimní situace, kdy v centru Prahy především ráno lze naměřit vyšší teplotu než v okolí. Ovšem jsou to dny, kdy různé zdroje o počasí mají touhu to zveřejňovat. V jiných měsících zdroje o tom nepíší, je třeba si to vyhledávat sám a na to jsem neměl čas. Na našem území bývá často rozdílnost v teplotách kolem 4 st.C a vůbec nemusí být měřící stanice od sebe příliš daleko.

Závěr

Projev intenzity městských tepelných ostrovů je zavislý na meteorologických podmínkách a vhodném období. Městská část může ovlivnit teplotu vzduchu v okolní krajině a lze tedy umělé teplo "změřit" i mimo městských aglomerací. Důležité jsou poznatky z praxe a to není vůbec jednoduché, protože si myslím, že nestačí pouze srovnávat teploty mezi stanicí Praha-Ruzyně a Praha-Klementinum. Několikrát jsem se setkal se skutečností, že teplota vzduchu nebyla výrazně odlišná (dokonce někdy byla stejná) ve volné krajině (v chatové oblasti) než v Praze. V Americe možná městské tepelné ostrovy působí na teplotu výrazněji. Nevím to ale, nebyl jsem tam.

Důležitou přípomínkou je správné umístění teploměrů. Prodává se mnoho různých typů meteostanic se sondou. Tam je důležité to, že sonda se umisťuje ven a základna u okna. Teploměr ale ukazuje tak stejně vyšší hodnotu než rtuťový. Je potřeba podle rtuťového teploměru porovnávat hodnotu a pak ten rozdíl odečítat z digitální meteostanice. Dále také je důležité umístění teploměru ve správné výšce, trvalém stínu a pokud možno mimo umělého tepelného zdroje.

V tomto článku je obsažen pouze můj osobní názor a nejsou to vyčerpávající informace. Své úvahy mohu časem změnit, přehodnotit a doplnit, když zjistím další skutečně důležité poznatky.