Teplota vzduchu v centru Prahy - duben

Duben byl poměrně teplý měsíc. Podle mě byl typicky jarním měsícem s přirozenými výkyvy. I velkou srážkovou nerovnoměrnost a trvalejší sucho bych k této roční době označil za charakterický rys dubnového počasí.

Začátek měsíce byl ve znamení chladnějšího rázu počasí. Minimální ranní teploty klesaly mírně pod 0 °C a vyskytovaly se sněhové přeháňky. 2.4. mělo sněžení delšího trvání. Maximální odpolední teploty však neklesaly pod 5 °C. Po této zimní epizodě se značně začalo od 9.4. oteplovat. Uprostřed měsíce bylo odpoledne maximálně 18 až 26 °C, teplejší počasí dočasně dvakrát přerušil chladnější vzduch a maximální teplota klesla např. 18.4. až na 10 °C. Ranní teploty už po celou dobu byly vyšší. Od 19.4. do 27.4. se nejvyšší odpolední teploty pohybovaly mezi 18 a 27,5 °C. Po vyvrcholení proudění teplého vzduchu se z 27.4. na 28.4. prudce ochladilo až o 20 °C ve srovnáním s odpoledními maximálními teplotami, protože u ranních hodnot byl rozdíl malý. Začátek a konec měsíce bylo deštivo, jinak po celou dobu převládalo sucho. Odhadem se mohly srážky vyskytovat celkově tak během 5 až 6 dnů.

Nejnižší ranní teploty pod bodem mrazu jsem zaznamenal čtyřikrát. Nejnižší jsem naměřil 4.4. -1,2 °C. Duben se vyznačoval vyššími ranními minimální teplotami. Vůbec nejteplejší ráno bylo 26.4. s min. hodnotou 11,8 °C.

Nejvyšší maximální odpolední teplotu jsem naměřil 27.4. s hodnotou 26,6 °C. Letní den, kdy maximální teplota se musí pohybovat od 25 °C, jsem zpozoroval dvakrát. Tím druhým dnem byla středa 15.4. Bohužel z technických důvodů jsem byl nucen teplotu pouze odhadnout podle trendu ostatních stanic, takže do grafu jsem zanesl hodnotu 25 °C. (V ten den se ale o letní den na mém místě pozorování jednalo zcela určitě.) Z grafu čtenář může vyčíst, že letní den byl zaznamenám i 16.4., bohužel k dosažení letní hodnoty chybělo 0,5 stupně.

Denní amplituda teploty se často pohybovala nad 15 °C. Nejvyšší z nich byla 10.4. s hodnotou 18,6 °C (ráno 3,6 °C a odpoledne 22,2 °C). 11.1. 18.5 °C (ráno 5,2 °C a odpoledne 23,7 °C). Pro lovce nejvyšších rozdílů to zřejmě moc senzační zpráva není, ale jednu takovou zajímavost bych měl. V úterý 28.4. se mohla nejvyšší maximální denní teplota pohybovat mezi 6,5 a 7,5 °C, odpoledne v ten den bylo většinou málo přes 5 °C a začala se teplota zvedat až k večeru. Bohužel opět z technických důvodů přesnou hodnotu neznám. Ráno jsem zjistil nejnižší teplotu 7,2 °C, takže je i možné, že denní amplituda byla tentokráte záporná o pár desetin stupně. Potíž je v tom, že maximální hodnoty toho dne ukazovaly přístroje v nočních hodinách mezi 12 až 15 °C. Kdybych se ale měl držet rozdílu mezi ránem a odpolednem, tak buď amplituda byla velice nízká nebo dokonce mírně záporná. V každém případě tento den byl meteorologicky zajímavým. Nejchladnějším dnem se ukazuje býti čtvrtek 2.4. s denní amplitudou 6,2 °C (ráno 1,6 °C, odpoledne 6,6 °C a večer 0,4 °C). Další den 3.4. po ránu se však oteplilo na minimálních 2 °C.

Během neděle 26.4. a pondělí 27.4. se objevily první bouřky. V neděli se jednalo o silnou odpolední přeháňku s výskytem krup a zesíleného větru - kroupy jsem ale viděl v Praze Podolí, takže to se možná zřejmě centra netýkalo, nevím. Vím však, že přeháňka byla rozsáhlejší a přicházela od západu až severozápadu. V pondělí během pozdního večera a půlnoci bouřky byly silnější a srážky v podobě přívalového deště se zformovaly na stálejší déšť.

Kontrola měření

V průběhu měsíce jsem provedl kontrolu měření. 15.4. mi automatický záznam ukázal abnormálně vysokou odpolední maximální hodnotu, která se od ostatních stanic výrazně lišila. Byl jsem si vědom toho, že umístěné čidlo v tuto dobu je vystaveno příliš dlouho slunečnímu záření. Problém jsem odstranil a do grafu jsem uvedl střední hodnotu 25 °C, poněvadž se teplota odpoledne, podle sledování níže uvedených stanic, mohla většinou pohybovat kolem 24 až 26 °C. Původně jsem naměřil silně přes 27 °C. Bohužel podmínky mi nedovolují umístit čidlo vhodněji a stále v odpoledních hodinách od půlky dubna až do půlky září bude značně ovlivněno slunečním zářením. (Jinou možností bylo měřit teplotu na dvorku, kde je téměř trvalý stín. Na takových místech ale se dostatečně nepromíchává vzduch a bývá tam podstatně tepleji, během slunečních dní od jara do podzimu naopak přes odpoledne tam předpokládám výrazně nižší odpolední teploty. To je možné i v zimě během prudkého oteplení.) Dále jsem začal srovnávat měření s vybranými meteorologickými stanicemi. Vzhledem k dostupnosti informací a vhodné vzdálenosti jsem si vybral pro kontrolu stanici Praha-Karlov a budovu ČVUT na Masarykově koleji. Tak samozřejmě, že Masarykova kolej je opravdu už od centra daleko, ale nedalo se nic jiného dělat.

Bohužel čelím třem hlavním problémům, které nejdou odstranit: tím prvním je rozdílné umístění přístrojů nestandardním způsobem a rozdílný typ přístrojů, druhý problém je vzdálenost a třetí je povětrnostní podmínky a proměnlivost počasí.

Nemám k dispozici profesionální přístroj, proto mi bylo hned zpočátku jasné, že nebude měřit přesně. (Kvůli podmínkám jsem se rozhodl si ho ani nepořizovat.) Proto jsem už dávno mé hodnoty kontroloval podle stanice Karlov a začal jsem odčítat 2 °C. Odečet odpovídal i hodnotám na starém rtuťovém teploměru. Tato technika měření je samozřejmě špatně, ale měření ukazovalo reálnější čísla. Tímto způsobem nikdy nemohu chtít dosáhnout přesnosti na desetinu stupně.

K jakým závěrům během srovnání jsem dospěl? V častých případech se moje měření přibližně shodovalo s ostatními. Mé výsledky měření se přibližují k hodnotám ze stanice Karlov, i když během tohoto měsíce tam přístroj ukazoval často o něco nižší teploty. Jsem závislý pouze na omezených informací a nemohu učinit závěry. Teplota v průběhu čase různě kolísá a aktualizace každou hodinu k určení přesnosti mého měření je málo. Druhá stanice v budově ČVUT je pro veřejnost propojena s internetem praktičtěji, takže mám možnost pravidelně sledovat průběh teploty v jednotlivých dnech kdykoli se mi zamane.

Ráno a večer se více mé měření shoduje se stanicí Karlov, odpoledne, zřejmě kvůli ovlivnění Sluncem, se shoduje více s měřením na Masarykově koleji v budově ČVUT. Je to různé, často večer se jedna z nich dobře shoduje. Často také se pohybuje moje hodnota mezi. Není to ale úplně tak jednoduché, protože se ukazuje, že při určitých povětrnostních podmínkách jednotlivé stanice ukazují rozdílné hodnoty a mé měření se buď shoduje s jednou z nich nebo se pohybuje někde mezi nimi. Odečtem 2 °C jsem obecně zvýšil přesnost, která by se mohla pohybovat kolem 70 až 90%. I těch 70% je důležitých, protože např. 26.4. hodnoty ze stanice Karlov ukazovaly podstatně nižší teploty a na Masarykově koleji až o 1 °C víc než u mě, což je poměrně velké teplotní rozpětí - k večeru se hodnoty vyrovnaly a došlo opět k shodě. Většinou se rozdíl mezi všemi pozorovanými stanicemi pohybuje kolem 2 °C. V odpoledních hodinách během slunečného počasí u mě ještě vyskakovaly maximální teploty víc než na stanici v budově ČVUT, ale zatím se nejedná o žádné obecné pravidlo, to rozhodne ne. Další kontrola ukázala, že odpolední maxima byla skoro totožná.

Závěr

Je nutné ještě sledovat rozdíly celý rok během různých povětrnostních situací, protože lze předpokládat změny v rozdílnostech povahy mezi všemi stanicemi v závislosti na jednotlivých měsících. Teploty uvedené v mém grafu mají pouhý orientační charakter, protože lze předpokládat min. nejistotu -1 až +1 °C, což znamená, že mé hodnoty se pohybují někdy mezi minimální nejistotou 2 °C. Věřím, že mojí nestandardní technikou odečtem jsem nejistotu dlouhodobě snížil, bohužel zřejmě to nemusí platit vždy. Během výrazných tlakových níží přibližně se stejnoměrnými povětrnostními podmínkami (prouděním vzduchu) v krátké vzdálenosti v několika hodinách jsou hodnoty totožné s hodnotami pozorovacích stanic, např. v úterý 28.4. Mé informace teploty spíše obecně vyjadřují orientační přehled o teplotě mého stanoviště měření a blízkého okolí, hodnoty daného místa pravděpodobně neznám přesně.

Praha Karlov, Masarykova kolej v budově ČVUT

Další zajímavosti z ČHMÚ:

První letní den roku 2015 je na světě

Duben začal aprílovým počasím

Zima útočí (k začátku dubna)

Sucho

Teplotní rozdíly mezi západní a východní částí republiky

Poslední deště zachraňují srážkovou bilanci (Meteocentrum)

Byl duben 2015 dostatečně aprílový?