O globální změně klimatu - 6. část

Po delší odmlce jsem se odhodlal sepsat další pokračování dílu o globálních změnách klimatu.

V pátém díle jsem se soustředil na politické opatření adaptovat se, čili přizpůsobit se změnám, a naznačil jsem, že můžeme učinit v rozumném měřítku za rozumnou cenu s rozmyslem kroky na zmírnění dopadů.

K napsání pátého dílu jsem měl ještě jeden důvod. Vůbec nemusí být pravidlem, že když nezpochybňujete vědecké výsledky, musíte automaticky souhlasit s idejema environmentalistických skupin. Ne, nemusíte. Existují i jiné cesty. Pokud se budou brát výsledky jako objektivní, nezaměřené na žádné ideje různých skupin, lze si dle nich a hlavně dle ekonomických zákonů vybrat patřičně vhodnou volbu opatření. (Nebo se nemusí vybrat žádné.)

V různých odborných webech jsou k dispozici grafy, které ukazují změnu teploty (anomálii) od roku 1880 zhruba do současnoti. Zvýšil se počet stanic a hlavně se také vědci soustředí na měření nad oceány. Já jsem si v předchozích dílech neuvědomil, že toto měření dosti pokulhává, nicméně ten kdo si četl můj přechozí díl a podíval se na záznam s klimatologem Janem Pretelem z ČHMÚ, má zřejmě v tomto směru víc jasno.

Když budeme brát řadu měření z druhé poloviny 19. století, respektivě od r. 1880, za dostatečně důvěryhodnou, což tak bude, protože by se pochopitlně jinak nepoužívala, můžeme vyhodnotit jakýsi dlouhodobý trend průměrné globální teploty, tempo růstu a popř. i jiné postřehy.

Změna průměrné globální teploty se srovnáním průměrných hodnot, které vycházejí z měření nad povrchem během období 1651-1980.

Graf je k dispozici na stránce NASA. Zdroj: denverclimatestudygroup.com,  http://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs/, http://climate.nasa.gov/key_indicators/ (zde je možné myší si prohlédnout hodnoty ke všem jednotlivých rokům)

V grafu od r. 1880 průměrná globální teplota zhruba do r. 1910 spíše ukazuje mírné ochlazení. Od r. 1910 do r. 1950 lze zpozorovat mírný trend nárustu p.g. teploty. Od r. 1950 až zhruba do r. 2000 graf ukazuje výraznější trend oteplení. (Tento jev lze najít i v jiných či zřejmě ve všech grafech týkající se změn v teplotách.)

V grafu je vidět určitá perioda oteplení a následného mírného ochlazení, přičemž od r. 1970 p.g. teplota delší dobu stoupá a zhruba od r. 2000 v průměru stagnuje. Ovšem r. 2005 a 2010 ukazuje rekordní oteplení. Já ovšem nemám rád se chytat jenom jednoho druhu grafu, takže na přesné hodnotě a rekordu úplně tak nezáleží. To jsou maličkosti.

Řada je příliš krátka na to, abych mohl graf rozdělit na dlouhodobé časové úseky a vyhodnocovat tempo růstu, přesto, i protože prostě delší řadu nemám k dispozici, jsem se pokusil vyhodnotit období 1880-1930, 1930-1980, 1980-2010. Tempo nárůstu p.g. teploty se v posledním období 1980-2010 zvýšilo. U některých grafů možná tempo bude podobně stejné jako během období 1930-1980, ale podle vypočtených hodnot graf je důvěryhodným zdrojem, neboť se shoduje i s dalšími. Nehledě na to, rychlost nárůstu p.g. teploty je vidět na první pohled už jenom z toho důvodu, že se jedná o krátké období, v kterém vykazuje p.g. teplota opravdu výrazný vzestup.

Potom jsem se pokusil vyhodnotit jednotlivé dekády po třiceti letech. I. dekáda 1880-1910, II. dekáda 1910-1940, III. dekáda 1940-1970, IV. dekáda 1970-2000.

V II. dekádě oproti I. se poměrně výrazně oteplilo. III. dekáda je oproti I. a II. teplejší, ale nedošlo k výraznému vzestupu. Tempo nárůstu se zastavilo. Ovšem poslední IV. dekáda ukazuje velmi výrazný vzestup, čili výrazné tempo oteplování oproti všem dekádám. (Poslední V. dekáda je samozřejmě neúplná, tedy krátká.)

Oteplení od r. 1880 až do současnoti je způsobeno kombinací působením mnoho faktorů, od r. 1980 vědci předpokladají, že výrazné oteplení uvedené v grafu je pravděpodobně z dosti velké části způsobeno také i působním antropogenního vlivu, tedy lidskou činností. Proč? Přírodní vlivy nelze vyškrnout, protože jsou významné, ale není znám žádný přírodní jev, který by dokázal zapříčinit tak dlouhodobý nárůst p.g. teploty. Pravda, graf je sestaven podle výpočtu a způsobu metodiky, ovšem změny lze pozorovat i v kontinentálním a lokálním měřítku. Pozoruje se trend klimatu, průměrný chod počasí v dlouhodobějším měřítku. Zvyšuje se počet letních a tropických dnů, zvyšuje se počet teplých nocí, zvyšuje se počet horkých vln, hladina oceánů stoupla atd. Nechci z toho dělat něco víc než je, ale to jsou prostě fakta, která se těžko dají zpochybnit.

Takže, zvýšilo se tempo oteplování? Záleží na tom, která období vyhodnocuji, ale na všech grafech je vidět, že od 80. let se výrazně v globálu a v průměru oteplilo. Současný vývoj (2000-2012) p.g. teploty sice neukazuje žádný mimořádný vzestup, ale na první pohled je vidět, že se oproti období 1880-1980 udržuje na vysoké úrovni.

Aktuální vývoj změny průměrné globální teploty. Zdroj: notalotofpeopleknowthat.wordpress.com

-

Obrázek 1. Zdroj: earthobservatory.nasa.gov. Obrázek 2. jako příklad. Teplotní změny nejsou na všech místech na Zemi stejné. Zdroj: serc.carleton.edu

Jenom pro zajímavost:

Nejsem příznivcem takového dělení. Když si uvědomíme, co všechno vytváří určité počasí třeba u nás za celý rok, tak člověk se nad tím snad může jenom pousmát.

Zdroj: http://www.skepticalscience.com/lean-and-rind-estimate-man-made-and-natural-global-warming.html

-

Graf nám ukazuje zvýšení tempa změny teplot směrem k současnosti.

Tento graf použil ve svém článku Vítězslav Kremlík, na kterém se nám snažil ukázat, že IPCC dělá nějaké nekalé praktiky. Graf je ale v pořádku. Musíme vycházet z dat, které se naměřily. Tak to prostě je. Když chci zjistit tempo oteplování, musím si graf rozdělit na části, které chci vyhodnocovat. Jak jinak by se to mělo dělat? Zdroj: Nerad to dělám, ale musím :) http://kremlik.blog.idnes.cz/c/338656/Zmeny-klimatu-postupuji-rychleji-nez-kdo-cekal.html#t2 Kdyby se čím dál tím víc ochlazovalo, tak bez ohledu krácení úseků by byl výsledek jiný.

Související článek: http://hlinomaz.blog.idnes.cz/c/327903/O-globalni-zmene-klimatu-5-cast.html#t2