O globální změně klimatu - 4. část

Ve třetím díle jsem se sice soustředil na sluneční aktivitu jakožto důležitý faktor ovlivňující klima, ale přesto jsem nejdříve uvedl několik připomínek k názorům, že globální oteplování neexistuje, protože se už neotepluje.

To, že anomálie globální průměrné teploty od r. 1997 až do současnosti se udržuje na vysoké úrovni, jsem v podstatě ukázal v prvním díle podle informací z webové stránky www.noaa.gov. Těch důkazních materiálů je pochopitelně víc, např. zde: NASA

Naznačil jsem, že není potřeba znát přesný podíl vlivu člověka na klimatický systém. Známe současné koncentrace skleníkových plynů, a víme, že před tzv. moderní dobou koncentrace byly nižší. Člověk se samozřejmě na zvýšení koncentrací podílel. To podporuje pozitivní smyčku zpětné vazby, tedy situaci, kdy charakter teplejšího klimatu podpoří další uvolnění skleníkových plynů do atmosféry atd. a atd.. Následkem zvyšování koncentrací se předpokládá teplejší klima a zvýšení pravděpodobnosti výskytu nepříjemného extrémního počasí, zejména v letních měsících.

Změny klimatu z pohledu politické situace

My však víme, že není možné drasticky snižovat koncentrace. My nedokážeme snížit koncentrace natolik, aby se vrátily nebo se příbližily k původní hodnotě. Navíc drastické snižování emisí může pomalu a jistě způsobit citelný pokles ekonomiky. Takový přístup k věci spíše ekonomiky zlikviduje:-( Skutečně, změnám klimatu mohou čelit právě země, které prosperují (a třeba si mohou také dovolit investovat do čistších technologií). Růstem dluhů skutečně státy nebudou příliš odolné vůči budoucím změnám, byť očekávané změny (teplejší období s poklesy srážek či větší pravděpodobnosti přívalových deštů atd.) se nemusejí vyplňovat přesně podle scénářů na základě modelování klimatu. Skutečná liberální politika právě tyto problémy by mohla značně zmírnit. Liberalismus, který je v současné době až značně pokřivován, ve skutečnosti nemusí být v rozporu s ochranou životního prostředí. Například u takového Švýcarska je slušná pravděpodobnost odolnosti vůči dopadům finančních krizí a i vůči dopadům změnám klimatu.

Proti obnovitelným zdrojům jako takovým nic v podstatě nemám. Problém však vidím u politiků, kteří předčasně a masivně takový projekt podpořili. Obnovitelné zdroje hyzdí českou krajinu a jejich podpora je příliš nákladná. Proto si myslím, že obnovitelné zdroje měly být spíše realizovány někdy v dalekém budoucnu, kdy by bylo možné se tímto uživit pouze v soukromém sektoru na soukromých pozemcích bez státní podpory. I to by ale mnohdy mohlo narušit místy typický ráz české krajiny. Zřejmě by musela existovat určitá pravidla, stejně tak, jako, že by neměl nějaký zbohatlík si koupit pozemek na chráněném území a celý les do puntíku vykácet.

Přístup k tématu o změnách klimatu

Politický problém v souvislosti se změnou klimatu bych uzavřel tímto: Není nutné přistupovat k tomuto tématu laxně jenom kvůli nesouhlasu s politickými opatřeními, protože je více možností, jakým způsobem se můžeme se změnou klimatu vyrovnat. Např. vhodné adaptační opatření na regionální úrovni a nové čistší technologie. Přiznat, že vědci z IPCC jako celek, včetně jiných vědců, nemají špatné úmysly, a že jejich práce poskytuje kvalitní informce, není proti ničemu. Rozhodně není správné kvůli špatným politickým rozhodnutím úmyslně se snažit poškozovat vědu, tím, že obviňujeme všechny vědce za špatný přístup k jejich práci. Vhodná, nebo dokonce žádná politická opatření, se prosazují v politickém boji - a to vždy s politickou tématikou na základě nepřekroucených informací o daném problému. K tomu jsou právě určené vědecké výsledky ve formě shrnutí pro politiky viz. jednotlivé zprávy od IPCC (www.ipcc.ch) a jiné.

Citlivost klimatu

Za další nejasnost se považuje citlivost klimatu. Vědci předpokládají, že se bude pohybovat v rozmezí mezi 2 až 4,5 °C s nejlepším odhadem kolem 3 °C. Dále zdůrazňují vysokou nepravděpodobnost nížší citlivosti než 1,5°C. Citlivost klimatu tedy může být nižší, ale je nepravděpodobné, že bude příliš nízká, protože v minulých dobách ke změnách klimatu docházelo poměrně razantně. V současné době se stalo hitem zajímat se o historii klimatu, takže to bude asi všem známo. Nicméně, i v případě nižší citlivosti klimatu by vycházelo oteplování. Je tedy jasné, že určité scénáře je nutné brát s rezervou jako orientační možný vývoj klimatu. Z pohledu trendu oteplování od 2. pol. 20 stol. je současná stagnace, můžu-li to tak nazvat, jasným signálem teplejšího období. Výrazný růst průměrné globální teploty, podle nějaký předpokladů, se zřejmě "nezastavil" kvůli nižší citlivosti klimatu, ale působením dalších faktorů. Přírodní klimatické jevy sice ovlivňují klima nepravidelně, avšak roční nárůsty teplot ovlivňují poměrně zásadním způsobem. Přesnou citlivost klimatu tedy neznáme, ale vzhledem k široké škále možností se vybrala pro modelování klimatu tzv. střední hodnota, která bude mít zřejmě blízko k vysoké pravděpodobnosti. Alespoň v takovém podobném duchu to vědci interpretují. Existují i další důvěryhodné skeptičtější práce.

Rozdělení a rozpětí citlivosti klimatu podle různých zdrojů důkazů. Kroužek označuje nejpravděpodobnější hodnotu. Široké pruhy označují pravděpodobnou hodnotu (vyšší než 66%pravděpodobnost). Úzké pruhy označují nejširší rozmezí pravděpodobných hodnot (je více než z 90 % jisté, že skutečná hodnota spadá do tohoto rozpětí). Přerušované čáry značí, že neexistuje žádná pevně stanovitelná horní hranice rozpětí. Pravděpodobný rozsah (2-4,5 °C) podle IPCC je označen vertikálním šedým pruhem a nejpravděpodobnější hodnota (3 °C) černou čarou.

-

Antarktické teplotní změny za posledních 450 000 let odvozené z ledových vrtných jader. Střídáním dob ledových a meziledových se průměrná teplota planety měnila o 6 °C ( v Antarktidě spíše o 8-10 °C). / Obrázky včetně popisků jsem převzal ze stránky Skepticalscience.com viz. zdroj.

Zdroj: Jak citlivé je naše klima?

Jiný zdroj: Podle paleovýzkumu může být medián citlivosti klimatu na CO2 o 0,7 °C nižší  

CO2 a minulost

Vývoj klimatu ovlivňuje mnoho faktorů. Opět se o tom zmiňuji, protože i v minulých dobách příčinou změn klimatu bylo i něco jiného než oxid uhličitý. Přesto existují důkazy z dávných dob, kdy na Zemi byly velmi vysoké koncentrace CO2. Těchto období bylo víc. Například jsem se dozvěděl, že nejbližším obdobím, kdy koncentrace byly na podobné úrovni jako dnes (okolo 400 ppm), bylo asi před 15 miliony lety (období středního miocénu). Pochopitelně, že není příliš vhodné srovnávat minulé doby se současnou, ale je doloženo, že vývoj klimatu na vyšší koncentrace reaguje. CO2 hrál důležitou roli během změn klimatu, což neznamená, že byl jediným klíčovým faktorem. Nebyl. Těch období bylo víc. Co to znamená? Argumentace typu, že v minulosti se odehrálo mnoho změn v klimatu, kdy hlavní příčinou nebyly vysoké koncentrace CO2, a zároveň se to přirovnává k současné době jakožto nějaký důkaz, že skleníkové plyny mají malý vliv na vývoj klimtu, není zřejmě správná. Podle vědců je klimatický systém velmi citlivý, což vede někoho i k oprávněným obavám do budoucna někdy třeba kolem roku 2100 atd.. Důkazem jsou nezpočet změn v minulých dobách. Přesto si myslím, že nemá příliš velký význam se títmo strašit, protože takový přístup povede k iracionálnímu myšlení, tedy situaci, kdy lidé budou brát změny na lehkou váhu nebo naopak budou příliš přehánět.

Zdroj:

Co nám historické změny říkají o globálním oteplování?

http://amper.ped.muni.cz/gw/s/ondrouskova/46_CO2hasbeen.pdf

Oteplování sluneční soustavy

Nenapadlo by mě nikdy spojovat změny klimatu na Zemi s oteplováním sluneční soustavy. Občas někdo právě něco v tom smyslu do diskusí napíše. U objektů z dlouhou oběžní dráhou kolem Slunce se může jednat o sezónní oteplování. Všechny objekty včetně měsíců mají různou charakteristiku. Sluneční aktivita během oteplování na Zemi byla spíše slabší a tudíž to znamená, že těžko mohlo Slunce 30 let oteplovat planety ve sluneční soustavě víc než před tím. Nejsme zase takoví velcí průkopníci vesmíru, že bychom byli schopni detailně měřit všechny planety a měsíce. Určité teplotní výkyvy nebo určité změny teplot na planetách jsou určitě zajímavé, ale opravdu není dobré to spojovat s trendem oteplování na Zemi.

Zdroj: Skepticalscience.com, Infomet.cz/ Bitsofscience.org

Související článek: O globální změně klimatu 1.,  2. a 3. část