Nedílnou součástí předpovědi počasí jsou nejistoty, protože bez nich bychom nemohli ani o předpovědi hovořit. Během interpretace je důležité být si vědom alespoň přibližné míry nejistoty.
Veškeré předpovědi spočívají v každodenní práci meteorologů a upřesňováním vývoje počasí. Statisticky se přesnost předpovědí zlepšila, což je úspěch. Stále však se jedná o předpovědi, proto s nejistotami musíme počítat.
Snažím se v průběhu celého roku předpovědi sledovat a myslím si, že ve většině případech jsou stížnosti na nepřesnosti předpovědí neoprávněné. Někteří se soustřeďují jenom na nějaké krátké úseky období, kdy střednědobé předpověďi nebyly správné, protože během aktualizací došlo k výrazné změně.
Všechny technické pokroky jsou dobrým přínosem ke zkvalitňování meteorologických služeb, ovšem nevypočitatelné synoptické situace vždycky v nějakém tom období se budou objevovat - někdy více, někdy méně - a meteorolog prostě může pouze sledovat vývoj a informovat. Během takových situací to prostě jinak nejde. Posluchač, divák, a čtenář (uživatel) by měl pochopit, že aktualizace jsou nedílnou součástí přesnější předpovědi. Měl by si uvědomit, že i přes veškeré zlepšování přesnosti střednědobých a krátkodobých předpovědí, při některých meteorologických podmínkách, je přesnost obtížná - ba-li dokonce nemožná. Proto je důležité, aby uživatel měl schopnost umět předpovědi správně číst a byl seznámen se synoptickou situací, protože potom snáze dokáže pochopit běžné starosti meteorologů.
Pokud tedy chceme hodnoti práci meteorologů, zejména ČHMÚ, je nutné hodnotit celkovou práci, a ne pouze vytrhnout z kontextu např. dva týdny - a navíc ještě meteorology dehonestovat tím, že se nebudeme zmiňovat o zpřesňování a informování o daném problému příčiny náhlých změn. V častých případech se na práci meteorologů uživatelé dívají špatně v tom smyslu, že nejsou obeznámeni s celkovou problematikou a se standartním postupem. Sice cílem pracovníků je poskytovat co nejpřesnější informace na co nejdelší období, přesto měsíční výhled z pohledu celkové práce = střednědobá = krátkodobá předpověď = poskytovaná informace. Kdyby nebylo počasí měňavé, nebylo by potřeba předpovědi rozlišovat do kategorií. Vzhledem k tomu, že počasí se neustále mění, je potřeba počítat s nejistotami. Je tedy v pořádku, když se nejistota upřesní aktualizací. Upřesněním aktualizací, byť i výraznou změnou, se práce meteorologa nesnižuje, ale naopak, protože s tím něco dělá. Je tam neustále někdo, kdo i přes veškeré strasti nakonec dokáže poskytnout kvalitní informaci relativně včas (předpověď počasí na druhý den).
Střednědobé předpovědi vycházejí spíše častěji dobře a lze na základě nich přibližně počítat s určitým vývojem počasí na další týden. Ovšem i tady by nám mělo být jasné, že není možné vědět přesný vývoj všech meteorologických prvků. I přes časté komplikace v proměnlivosti počasí, uživatelé si mohou podle předpovědí plánovat program a plně tak využít meteorologických služeb. Podle mého úsudku stížnosti na nepřesnosti předpovědí ve většině případech nejsou na místě.
Provozní předpovědi počasí, které se v současné době vypracovávají zejména na základě podkladů získaných z numerických modelů, jsou denně hodnoceny podle nezměněných kriterií již po řadu desetiletí. Hodnotí se předpovědi oblačnosti, srážek, minimálních a maximálních teplot vzduchu, bouřek a mlh, přičemž se předpovědí srážek hodnotí podle plošnosti výskytu nikoliv podle intenzity či množství. Hodnocení se provádí pro první až čtvrtý předpovědní den. (pozn. z ČHMÚ)
Úspěšnosti předpovědí v dlouhodobém měřítku od r. 1984 mají stoupající charakter. Dobře to vystihují stoupající lineární trendy. Grafy jsem převzal od ČHMÚ.
Úvodní obrázek pro ilustraci jsem převzal: http://www.radio.cz/cz/rubrika/kaleidoskop/tema-mesice-da-se-podle-lidovych-pranostik-predpovidat-pocasi
