Neotravujte mě už se zákazem kouření

Jednou tak, podruhé zase jinak. Zdá se, že politika je podobně proměnlivá jako počasí. Je to dobře??

Se schválením protikuřáckého zákona jsem samozřejmě z pochopitelného důvodu nesouhlasil. Jest-li blog má fungovat jako prostředek k výuce liberalismu, nevím, vím však, že to mnoho lidí velice potřebuje. Z počátku nás odpůrci kouření přesvědčovali, že kouření v restauracích je neliberální, jejich hlavním argumentem bylo použití slavné věty "Svoboda končí tam kde začíná svoboda druhého".  Jenže má to jeden háček. Liberalismus je komplikovaný ideový směr, v němž se rozlišuje mezi občanským a politickým liberalismem. Je to totiž naprosto zásadní.

Občanský liberalismus je založen na disciplíně dodržování zákonů a etiky, poněvadž hlavním cílem je spokojeně žít, prosperovat a udržet si liberální prostředí. Politický liberalismus si zakládá, aby občanský liberalismus nebyl narušován - předpokládá, že si občané dokážou své problémy vyřešit sami. Politický liberalismus není od toho, aby politik občana vychovával - může nepřímo, např. aktivně podporovat školství, vědu a pod. - nikdy však by neměl zasahovat do tržního prostředí kvůli nekuřákům, kteří do kuřáckých podniků chodit nemusí. A když občanský liberalismus zklame? Politický liberalismus by neměl za žádnou cenu na přímou výchovu občanů v podobě nových zákonů vůbec přistoupit (kromě v prostorách či okolí státního majetku). To není politika správným směrem, i když pro někoho se to tak jevit může. Liberální stát se snaží vybudovat vzájemnou kontinuitu mezi občanem a politikou, což je bohužel běh na dlouhou trať. U kouření bez státního zásahu by to nebylo tak marné, protože i u nás začal být v módě zdravý životní styl. Rozdíl mezi současnou dobou a obdobím před 40 lety je značný.

A proč vlastně se zmírněním protikuřáckého zákona nesouhlasím? Je tu totiž ještě jedna věc. Politický liberalismus by měl prosazovat min. počet zákonů, které jsou kvalitní - kvantita = kvalita, nikoliv měnit zákony každých pět minut a mít jich miliardy, obzvláště, když se jedná o výchovný zákon. Jednou se to smí, potom trochu, pak zase ne, poté třeba opět ano - nezlobte se, ale výchovný zákon, když už se nesmyslně schválil, měl by být v platnosti tak dlouho, aby dokázal splnit určité očekávání, tedy zmírnit počet vykouřených cigaret za den a zdravější stravování ve všech zařízeních.

Pokud se rozhodne, že zmírnění zákona je skutečně potřeba, dobře, ale bylo by dobré příště schvalovat pouze nutné a kvalitní zákony.