To je řečí, jak se za vás bije, jak jste se měli za jeho vlády dobře a tak dále. Pojďme se tedy podívat na čísla, jak jste se měli ve skutečnosti za jeho vlády. Není nad tvrdá data. Ta odhalí všechny lži.
Problematikou důchodů jsem se zabýval už ve dvou dřívějších článcích, zde a zde. V prvním odkazu najdete věkovou pyramidu populace v ČR, k rozklíčování níže uvedených dat se může hodit.
Posbíral jsem data z veřejných zdrojů v období od 1991 do (pokud možno) roku 2023. Kde jsem data nenašel, je díra. Na některá data by jistě bylo možné doptat se příslušných úřadů, tím jsem se však nechtěl zabývat. Ale i tak z dat plynou zajímavé skutečnosti.
Vysvětlivky k tabulce. Sem do blogu se špatně vkládá tabulka, tedy se omlouvám za to, že je to přes obrázek. Data od zeleného sloupce vlevo jsou získaná z veřejných zdrojů, data vpravo jsou dopočítaná. Průměrnou čistou mzdu (sloupec D) jsem získal pomocí mzdových kalkulaček z průměrné hrubé mzdy (poplatník s jedním dítětem). Od roku 2008 do minulosti jsem už žádnou kalkulačku nenašel a ručně se mi to počítat nechtělo. Mezi sloupci E a F je rozdíl v tom, kolik správa sociálního zabezpečení eviduje výplat důchodů a kolik eviduje fyzických osob. Někdo může pobírat ke svému důchodu třeba ještě vdovský důchod, proto je mezi těmi hodnotami rozdíl. V datech nejsou zahrnuti invalidní důchodci. Pro grafy níže používám hodnoty ze sloupce F. Hodnota ze sloupce G uvádí celkový počet evidovaných plátců důchodového pojištění, tedy zaměstnance, OSVČ a dobrovolné plátce. Z dat správy sociálního zabezpečení není zcela jasné, zda se jedná o unikátní osoby, nebo zda v těch číslech je někdo započítán vícekrát (třeba od dvou zaměstnavatelů, protože zaměstnanec nepodává samostatné souhrnné přiznání). Za růstem počtu zaměstnanců tedy může být skryto i to, že má někdo další úvazek. Od roku 2022 tam jsou nejspíš zahrnuti i uprchlíci z Ukrajiny. V grafech zanedbávám OSVČ, protože jejich vklad na důchodový účet je významně menší než vklad zaměstnanců. Také budou za to při nástupu do důchodu příslušně „odměněni“.
Hodnoty ve sloupcích K, L a M jsou počítány jako poměr mezi plátci důchodového pojištění a důchodci takto:
K = H/F
L = H/E
M = G/F
Číslo tedy vyjadřuje, kolik je jednotek skupiny plátců vůči skupině důchodců.
N = B/C vyjádřený procentech. Tedy jaký podíl činí čistý důchod vůči hrubé mzdě.
O = B/D vyjádřený v procentech. Tedy jaký podíl činí čistý důchod vůči čisté mzdě.
P = D/C vyjádřený v procentech. Tedy jaký podíl je mezi čistou a hrubou mzdou.
Zajímavý je poměr mezi zaměstnanci a důchodci. Bohužel mám jen krátkou časovou řadu, která je vyrovnaná. Pokud se podíváme na populační křivku (odkaz výše), může být vyrovnaný podíl v této krátké době pochopitelný. V grafu jsou data ze sloupců F a H.
Zajímavější jsou však následující dva grafy, tedy porovnání důchodů vůči hrubé a čisté mzdě.
Důchody vůči hrubé mzdě, sloupce B, C a N.
A vůči čisté mzdě, sloupce B, D a O.
Ve sloupcích jsou hodnoty v korunách (levá osa) a čára je v procentech (pravá osa). Z obou grafů je jasně patrné, že za Babišovo vlády (a vlastně už Sobotkovo) se situace důchodců zhoršovala vůči příjmům zaměstnanců. Tedy jejich kupní síla byla ve srovnání se zaměstnanci historicky (tedy od roku 1991) relativně nejmenší právě za Babišovo vlády. Opravdu někdo může věřit tomu, že za Babiše se dařilo důchodcům nejlíp? Tvrdá data tuto lež jasně odhalují. Je však třeba si uvědomit, že „dobře“ je relativní pojem a je vždy nutné ho porovnávat vůči těm, kteří do systému sypou peníze. Absolutně na tom jistě byli důchodci lépe než třeba v 90. letech, ale ve srovnání s plátci už to nemusí platit.
Babiš se chlubí, že za jeho vlády byl důchodový účet v přebytku. To je asi jediné pravdivé tvrzení, podívejme se tedy na graf, jsou v něm hodnoty ze sloupce I.
Přebytek je nad čárou s nulou. Jenže je třeba vzít do úvahy celkový kontext – a to ten uvedený výše. Přebytek vznikl za cenu, že valorizace důchodů byla pomalejší než růst mezd (a tedy i odvodů do důchodového systému). Tedy že důchodcům se dařilo relativně hůře, protože dostali menší díl z celkového koláče.
A když už máme tato krásná data, nemohu si odpustit Babišovo tvrzení, že za jeho vlády se nezvyšovaly daně. Data přímo vybízejí ke srovnání hrubé a čisté mzdy, tedy kolik zbylo zaměstnancům po zaplacení odvodů a daně z příjmu. Sloupce C, D a P.
Jak je vidět z čáry, zaměstnancům zbývalo za Babišovo vlády (ministr financí + premiér) každým rokem stále méně z jejich hrubého příjmu. Vysvětlení je jednoduché – protože se dlouho nevalorizovala odečitatelná částka z daně, docházelo fakticky ke skrytému růstu daně z příjmu. Skok v roce 2021 nastal zrušením superhrubé mzdy. Každý pokles čáry znamená vyšší zatížení příjmů z práce (daně + případně další odvody, dle aktuální právní úpravy pro daný rok).
Takže důchodci, opravdu si necháte takové sprosté lhaní líbit?
Zdroje:
https://www.czso.cz/csu/czso/graf-prumerna-vyse-starobniho-duchodu-v-ceske-republice
https://www.kurzy.cz/hodnoty/prumerna_mzda_CSU
https://www.cssz.cz/duchodova-statistika
https://www.cssz.cz/web/cz/souhrnny-prehled-ukazatelu
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/hospodareni-systemu-duchodoveho-pojisten (plus další zdroje dat na mfcr)
mzdové kalkulačky pro daný rok
+ dohledání některých hodnot pro rok 2023 přes google
