Nenechme Zemi ztichnout

Hmyz. Už jen to označení ve vás možná vyvolá nelibost. Jenže bez přispění oněch malých potvor by se život jednoduše zastavil. Proto nedovolme, aby z naší rodné planety byla Tichá Země.

Představte si, že si sednete na letní louku za horkého dne a očekáváte známou směs zvuků. Tu si cvrkne cvrček, tam zabzučí včelka nebo čmelák, na nos vám sedne nenechavá moucha, z trávy vyskočí kobylka a opodál si hrají barevní motýli mezi lučními květy. A teď si představte, že by na té louce bylo naprosté ticho, bez hmyzu. Říkáte, že to není možné a hmyzí havěti je přece pořád dost? Podle četných výzkumů to bohužel není úplná pravda.

Hmyzu dlouhodobě ubývá, ať už kvůli průmyslu, odlesňování, nerozumné zabírání divokých luk a pastvin ornou půdou, nadbytečným používáním pesticidů či přebytkem umělého světla, kvůli němuž nemá hmyz (i další zvířata) dostatek potřebného klidu. Rozhodně vás tady nechci uvádět do deprese, spíše nabádám k zamyšlení.

K podobnému zamyšlení nabádá také nadšený obdivovatel a výzkumník hmyzu Dave Goulson. Ve své nejnovější knize Tichá Země se zamýšlí nad souvislostmi a analyzuje zhoubný dopad, který by případná totální absence hmyzu měla na naše životy. Goulson vám srozumitelnou formou představí nejrůznější druhy příslušníků hmyzí říše, pozve vás za oponu fascinujícího hmyzího rozmnožování a vyzdvihne jednoduchou důležitost ochrany hmyzí populace. V knize rovněž představuje největší příčiny úbytku malých, nedoceněných tvorů a předkládá možné cesty, jimiž můžeme jejich vymírání zvrátit. Svými studiemi a nápady vás sice uvrhne do drobné deprese, ale zároveň dodává naději, že každý z nás může trochu pomoct. A jak říká slavná pohádková píseň, když ten umí to a ta zas tohle, tak dohromady uděláme moc.

Tichá Země je podle mě velmi důležitou knihou a jakousi výzvou, abychom si uvědomili, že naši ochranu si nezaslouží jen velká zvířata, ale také ta malá, která často považujeme za otravná. Na změnu pořád ještě není pozdě a všichni dokážeme udělat alespoň malý krok. Připravit čmelákům, včelám, vosám a dalším hmyzákům na zahradě domeček s dobrotami, kde se budou chtít usídlit. Vysázet ve svém okolí divoké rostliny, které poskytnou motýlům sladký nektar. Pamatovat na to, že i mouchy a další „havěť“ je přírodě užitečná, a nechat plácačku spát na polici. Buďte si jisti, že vám tuto pozornost vrátí, ať už opylováním květin a stromů, nebo třeba pojídáním těl mrtvých zvířat a čištěním okolí. A nakonec poslouží jako potrava zpěváčkům, kteří se odmění nejen zpěvem, ale také například ochranou stromů.

Myslete i na ty nejmenší, aby naše krásná modrá planeta zůstala stále krásná a krajinou se ozývalo drobné bzučení, zurčení hmyzích křídel či serenáda cvrčků a cikád.