Létající prezident

K názvu dnešního blogu jsem se nechala inspirovat názvem sci-fi seriálu Létající Čestmír, za jehož autorstvím stojí skvělý Miloš Macourek. V případě našeho současného prezidenta však nejde o žádnou sci-fi, jde o tvrdou realitu.

Motto "Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 19.1)

K názvu dnešního blogu jsem se nechala inspirovat názvem sci-fi seriálu Létající Čestmír, za jehož autorstvím stojí skvělý Miloš Macourek. V případě našeho současného prezidenta nejde o žádnou sci-fi, jde o tvrdou realitu. Nebo také truchlohru či elegii. 

Přemýšlím-li o dnešním prezidentu, v mysli mi rovněž vytane vynikající román od J. M. Simmela, pojmenoval jej Svůj kalich hořkosti. Kdyby někdo napsal román o prezidentu Miloši Zemanovi, snad nejvýstižnější název by byl Svůj kalich nedůstojnosti. Protože jinak než nedůstojné nelze prezidentování Miloše Zemana nazvat.

Myslím si, že byl na občany České republiky spáchán podvod v tom smyslu, kdy se uváděla zdravotní způsobilost Miloše Zemana na post prezidenta republiky. Když se ucházel podruhé, bylo více než patrné, že nebude svou roli zvládat. A k tomuto došlo. Nejenže se příliš na veřejnosti neukazuje, jeho aktivity spíše spočívají v tom, jaké fotografie jeho mluvčí Jiří Ovčáček zveřejní. Jinak se neděje téměř nic. 

1. září, začátek nového školního roku. Už k naší tradici patří, že v den, kdy se žáci a studenti opět navracejí po prázdninách do lavic, hlava státu navštíví některou z našich škol. Tentokrát Miloš Zeman zavítal do Brna. I když vzdálenost mezi Prahou a Brnem není velká, on tam letěl armádním letounem CASA. Nákladní letoun se zřejmě jevil jako jediná nejschůdnější cesta, jak důstojně prezidenta na místo dopravit. A ještě den předem. Asi bylo zapotřebí jej na nadcházející den patřičně nachystat, aby návštěvu základní školy vůbec zvládl. Zatímco německý či rakouský prezident používají i vlakovou dopravu, náš prezident musel letět. A aby toho nebylo málo, ministerstvo obrany vypsalo výběrové řízení na provozovatele zařízení, které by našeho prezidenta na vozíků dostalo při odletu do Airbusu a následně po příletu z Airbusu. Mělo by nás to stát cca dva a půl milionu korun. No nekupte to. Zajímalo by mě, jak se naši paraolympionici dostali do Tokia. To také letěli vojenským nákladním letounem CASA?

Nebudu se vůbec zmiňovat o ubohosti projevu, který měla naše hlava státu ke školákům brněnské základní školy. To už jaksi patří k jeho dekoru, nic překvapivého, když zmiňoval chlapce, který snědl patnáct knedlíků. Prezident, jenž je již dávno za zenitem, se stal nedůstojným reprezentantem naší země. A navíc. Když nepříliš souhlasí s navrženým státním rozpočtem pro příští rok, měl by se zamyslet nad tím, kolik náš stát stojí on a spolčení kolem něj. Výdaje jeho kanceláře rozhodně nejsou malé.

Kam jsme se to propadli, když musíme strpět současnou hlavu státu, která je pro naši zemi spíše pro nezdobu. Na svůj úřad nestačí, to je očividné. A k tomu lze přičíst jeho vulgarismy, lhaní, mlžení, urážky těch, kteří s ním nesouhlasí, bezbřehou mstivost, sebestřednost, nadbíhání Rusku a Číně. To bezesporu nejsou atributy, jimiž by se měla hlava státu prezentovat.

Miloš Zeman mohl odejít s poctou. Takhle jej čeká nedůstojný odchod...