Setkání s pašeračkou Terezou
Ne, zabránilo mi v tom protijedoucí auto, takže vyčkávám, těším se na následné zrychlení. Ale že se fakt vleče, že se nestydí, takhle zdržovat provoz, kleju. Jet mezi obcemi šedesátkou, to je něco na mě! Předjíždím, patřičně zatroubím, letmo se kouknu. No jo, bez komentáře. Nevyježděné pipiny, a ta starší to dnes vzala na sebe. Předvádím jim žíznivou čáru a za dva kilometry jsem doma. Kvůli vyložení nákladu zastavuji na autobusové zastávce před dveřmi domu, a to mi nemějte za zlé, protože kdo by se tahal se 48 konzervami pro pouhé čtyři psy a proměnlivý počet koček i dvěma nákupními taškami z parkovacího místa pětadvacet metrů opodál. Sice za sebou nechávám pro autobus co nejvíc místa, kdyby snad náhodou, protože nenevrlého autobusáka jsem doposud nepotkal .
Vykládací rychloakce kulový blesk tak může začít. Otevřu kufr, ze třech schodů snáším první dva balíky konzerv, pak druhá várka, chystám se na třetí, když si všimnu, jak na „mé“ zastávce zastavuje auto. A nebylo to auto ledasjaké, bylo to zrovna to, které jsem při předjíždění vytroubil. Znejistím jenom trochu, protože mohlo být mnohem hůř. To kdyby si se mnou chtěl vyrovnávat účty třeba takový hromotluk-mafián, a předpokládám, že nejenom slovně. Paní řidička vystoupila, nedělo se nic. Pak si tělo protahovala, přešlapovala na místě. A protože neměla roušku, která by mi bránila v poznání, jestli je hezká nebo škaredá, dal jsem se do přátelské řeči.
„Dobrý den, paní, moc se omlouvám, to jsem byl já, který na vás před chvilkou troubil, ale nemějte mi to za zlé, já už jiný nebudu…“
„Tak to nevím, že jste to byl vy, ale já na vás troubla taky.“
„Tak to já taky nevím, a dobře jste udělala, zasloužím si to. Ale příště musíte hlasitěji a déle. Takže počkat, vy jste tu nezastavila proto, abyste mi vynadala?“
„Ne, to ne, vím, že jedu pomalu, nebyl jste jediný, komu to vadilo, ale hrozně mě bolí záda, dnes to ani trochu nedávám. Jestli jste to někdy zažil, tak to se fakt nedá. To nevíte, jestli se máte natahovat, krčit, sedět na levé půlce nebo vpravo, je to fakt hrozný,“ rozpovídala se poněkud teatrálně.
„No, za volantem asi nezažil, ale když vás tak pozoruju, tak mě napadá - nechcete injekci?“
„Jak injekci? Jak to myslíte injekci?“ nechápala.
„No, prášky vám nepomohly, jestli jste si nějakou tabletku vůbec vzala, takže je na řadě injekce od bolesti.“
„Jo tak! A to vy máte vždycky připravenou injekci jen tak?“ je stále v mírném údivu.
„No, tak nějak tak. Vždyť já jsem tady vlastně už doma, jo a taky jsem doktor, tak toho mám v lékárničce i trochu víc. Pro všechny ty smrtelné vesnické případy, víte?“ Zvážněla, zpozorněla.
„Počkejte chvilku,“ řekla a šla se s kamarádkou do auta poradit.
„Tak jo. Ale nezamykejte, Klárka počká v autě. Kdybych se nevrátila do pěti minut, zasáhne.“
„To zní skvěle. Z jakého trapného detektivního seriálu to máte?“ snažím se odlehčeně zavtipkovat.
„Hele, nezlehčujte to, vžijte se do mé situace, jo?“ dává mi najevo, že to její bolest je tu na prvním místě.
„Do vaší bolavé situace? Tak to ani náhodou!“ jsem už prostě takový osobitý, totiž nesmírně vtipný.
„Tak vidíte! A jak vůbec poznám, že jste doktor? Taky byste nemusel být,“ začíná hru na pochybnost.
„Máte pravdu, nemusel, Při státnici z chirurgie jsem měl namále, a při všeobecné atestaci jakbysmet. Prostě, dítě štěstěny. Takže navrhuju nechat to na potom, až jak injekci píchnu? Jestli dobře nebo špatně, co vy na to?“
„Asi vám budu muset věřit, co?“
„Už tomu si tak bude. Riziko je všudypřítomné. Raději mi povězte, jste na něco alergická?“
„Na lidi a na práci je asi špatná odpověď, co?“
„Přesně! Špatná, neoriginální a hodně častá. Takže ani na jod ne?“
„Ne, nevím o ničem.“
„Něco proti srážení krve náhodou neberete? Třeba warfarin?“
„Cože? Že bych se jako ochotně pomalu zasebevražďovala?“ projevila se jako znalkyně filmu o warfarinovém vrahovi.
„Takže nic a nezdržujte. Čas kvapí, zbývají dvě minuty. Než sem vtrhne vaše záchranářka.“
„Povolte si kalhoty, opřete se o zeď. Chcete ji doleva nebo doprava?“
„Zrovna teď je mi to úplně jedno. Jé, vždyť máte na zdi diplom!“ všimne si velkého rámu těsně nad sebou.
„No vidíte! Takže si při tom můžete i číst. Už ani nevím kolik let se ho snažím dovézt do ordinace, že si místo něj pověsím krajinku Honzy Odvárky ze Svratky. Tedy, až si ho od něj koupím. Ale dost keců. Takže píchám doprava a přeneste váhu doleva. Super! Hotovo! Počkejte, ještě vám to zalepím.“
„Jo, jo, čtu. Universitas Carolina Pragensis...Jé, Karolína! Uf, uf, dál to nedávám. Ale děkuju vám, pane doktore,“ pověděla mile, obdivně a spokojeně se na mě pousmála.
„Moc neděkujte, v píchání jsou lepší sestřičky,“ usmál jsem se.
„To bych neřekla,“ a úsměv opětovala.
Odešla, odjela, rozloučila se, a já jsem byl rád, že jsem pomohl. Tak nějak netradičně, tak spontánně. Když jsem příběh večer vyprávěl manželce, ptala se, jak vypadala. Taková, taková, asi kolem třiceti, vzpomínal jsem. A vlasy? No, tak asi blondýnka, no, spíš špinavá blondýnka, řekl jsem raději, a jak jsem si ji začal stále více vybavovat, připadalo mi, že mi je odněkud povědomá. Snažil jsem se rozpomenout odkud, a ono ejhle, přišel jsem na to!
Byla hodně podobná pašeračce Tereze, jak si odpykává trest v pákistánském vězení. A proč by nemohla, vždyť jde jenom o podobnost, a pousmál jsem se tomu. A když už jsem si vzpomněl, pak jsem na to všechno pomalu zapomínal...
Jenomže za tři dny mi na Messenger přichází zpráva: „Jméno bylo na vašem diplomu, tak vám můžu ještě jednou za pomoc poděkovat. A teď, kdy je mi už líp, jezdím rychleji. S pozdravem Karolína Vrbasová.“ No jo, vždyť jo, ta podoba taky!
Martin Hatala
Odkaz lesního muže
Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc
Martin Hatala
Je potřeba nakrmit koně
Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?
Martin Hatala
Až přijde Klárka
Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.
Martin Hatala
Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu
To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to
Martin Hatala
Myšičko myš, pojď ke mně blíž!
„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí
Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 625
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1553x
Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.
Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.
neviditelny text