Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc 

čistě osobní, náhodná, vycítil jsem výzvu, zodpovědnost, připadal jsem se mnohem potřebnější.   
Všechno to začalo tím, jak mi manželka Klárka zklamaně přiznala, že ji moc mrzí, jak cestou do práce nezastavila stopařce. Já ji konejšil, ať to pustí z hlavy, že jela přece služebním autem a spěchala. Byla postarší, s velkou taškou a pršelo, odpověděla.
Asi o 14 dní později musela odjet do práce už v neděli po poledni, a tak se i stalo. Jenomže za hodinu mi volá, že postrádá tašku s notebookem, a že bude asi doma. To víte, že měla pravdu. No jo, to jsou ty její hoňky na poslední chvíli, pomyslel jsem si a navrhl jí, vyjet jí naproti. To uvítala, sraz jsme si domluvili před Penny v Poličce. 
Mělo se jednat o bezproblémovou akci, hodinovou točku ve ve stylu na parkovišti pusa, předávka, jsem já to ale husa pitomá a vzájemné popřání šťastné cesty, takže bych stihl ženský i mužský poslední závod mistrovství světa v biatlonu,  v kterém čeští reprezentanti i vytrvalí diváci stále čekali na zázrak. A nedočkali se ani pódiového umístění. 
Jenomže představa se od reality tak často mění! Při sjíždění do křižovatky v Krouně kvůli radaru nejenom zpomalím jako vždycky, ale i zpozorním, protože za ní stojí muž a mávne na mě. Když ho míjím, zahlédnu u něj obrovský černý batoh. V tom se mi bleskurychle vybaví manželčina lítost nad promarněnou stopařkou. Nebylo co řešit.
Zastavuji a vyrážím mu vstříc. Vděčně pozdraví a na dotaz, kam má namířeno, se téměř rozpláče. Dozvídám se, že jde pět dní, je unavený, od včerejška nejedl a nepil, spal sotva pár hodin, a ať mu odpustím, že zrovna nevoní. Ano, ať mu odpustím, řekl, tak on mluvil, tak se za sebe omlouval. Nepáchnul ale o nic víc než mí dva pacienti, když přijdou do ordinace v pátek a jejich koupacím dnem je neděle. Ale asi ne každá, usuzuji, když dorazí v pondělí. 
Jeho těžký batoh skončil v kufru, posunem sedadla jsem se mu po staral o větší pohodlí a pomohl mu s pásy. Nabízenou malou láhev minerálky první pomoci, kterou mám v autě pro případ občasného trnutí čelisti, přijal s povděkem. Má problém s víčkem od láhve, pomáhám mu, a až při tom si všimnu, že stopař je hodně starý. Sice šedinami obrostlý, neupravený, ale i tak pradědečkovsky pohledný. Prý cestuje do Lanškrouna, kde na něj bude v úterý, tedy za dva dny, čekat kamarád, dozvídám se.
Ať mu zastavím někde u Poličky v lese, přál si, ale to jsem odmítl, a zaparkoval jsem až u Penny. Tam na mě Klárka už čekala, pochlubil jsem se jí stopařem, ten ji uctivě pozdravil, zapomenutý notebook hop na jiné sedadlo a nakonec svižný manželčin odjezd. Že mu zajdu něco koupit, nabízím se, tak mě zajímá, co by rád, ale zdráhal se, že si nemám dělat starosti, snad jen trochu vody a že není vybíravý. Do malé papírové tašky s vešlo pečivo, salámy, sýry, jogurty, ananasový džus, dvě minerálky do ruky. Tak to bychom měli, říkám si pro sebe, musím si ale ujasnit, co dál. Les zavrhuji, tak mu nabízím ubytování ve městě, odkud pak může v úterý do Lanškrouna autobusem odjet. Ne, ne, ne, trvá pevně na svém, páchnu, lidi se na mě budou odměřeně dívat, já chci do lesa. Dobře tedy, povídám, jedeme do Lanškrouna, přičemž doufám, že cestou přijde k rozumu a nakonec dá přece jenom přednost teplu a pohodlné posteli. Jenomže v Lanškrouně řekl Lanškroun a na lese trval. 
To přece nemůžu, to nemůžete myslet vážně, už nejste žádný mladík, který by v pohodě nocoval venku v únoru, a kolik vám vlastně je? Ani se neptejte, teď zhuntovaný vypadám na 110, ale je mi 97! Zalapám po dechu, pomyslím si něco o nesmrtelnosti a obdivuhodné životní síle, o zázraku, který sedí vedle mě. A co víc, mluvil srozumitelně, naprosto normálně, ne roztřeseným nebo huhňavým hlasem, jak by se dalo v tak požehnaném věku předpokládat. Vyjmenoval mi třeba finálovou brazilskou i naši fotbalovou jedenáctku z Chile, zaníceně mluvil o brněnské košíkové, v Poličce řekl Bohuslav Martinů, u cedule směr Litomyšl Smetana, a zkoušel mě, jestli si vzpomenu na Leoše Janáčka a Lišku Bystroušku, a já řekl Těsnohlídek. Taky dobře, pousmál se.   
Tady je zrovna něco! Ne, ne, opravdu ne, žádné lidi, jeďte dál! Ale vždyť stoupáme, bude vám zima. Zima nevadí, jenom aby nepršelo. Nakonec souhlasí s prostorem po levé straně, takže na blízkém odstavném místě zastavuji. Šouravým krokem se blížíme na vcelku rovinaté místo téměř 500 metrů nad mořem. Libuje si, že se nemusí tahat s batohem, a když mu do ruky vtisknu bankovku, tak se skoro rozpláče. A já s ním, ale z jiného důvodu. Téměř stoletého staříka vysazuji v zimě, v lese, napospas dvěma následným dnům. Jaká to hanba mi veliká!
Během zpáteční cesty nemyslím na to, že jsem svým taxikařením přišel o dva biatlonové závody v televizi a plánovanou procházku s pejsky, ale na to, co to vlastně mělo znamenat. Poznal jsem neskutečně vitálního staříka nejenom fyzicky, ale i psychicky, který jede komusi pomáhat na chalupu. Tedy pracovat! Nevkusně mě napadá představa, že posadit ho tam do rohu s lístečkem je mi 97 a za pětikorunu si na mě můžete sáhnout pro štětí, k pěknému výdělku by nemusel hnout ani malíčkem. A ten jeho pamatovák! Když jsme se představovali, mé příjmení ho vyděsilo. Věděl totiž, že Martin Hattala byl významný jazykovědec, zakladatel spisovné slovenštiny. Máme ho v rodokmenu, pochlubím se, ale Slováci ho nemají moc v lásce, protože zavedl ypsilon. Nechtěl jsem to komplikovat, proto jse ztrátu jednoho téčka v příjmení nepřiznal. Neuvěřitelné, neskutečné, takže i vy jste Slovák jako já. No, jenom taťka byl, mírně ho zklamu. Ještě přišla řeč na naše povolání a bydlení, dokonce měl přehled i o mém autu, jehož cenu odhadl na stotisícovku přesně. Možná právě to mě mělo trochu zarazit...
"A co bylo dál? To už je jako všechno?" 
Klid pane redaktore, klid, s vyprávěním jsem ještě neskončil. Vracím se domů, nádrž skoro prázdná, potřebuju natankovat. A co kdybych si na čerpací stanici vsadil sportku, napadá mě. Třeba jsi i tak udělal dobrý skutek, který ti přinese štěstí, pomyslím si a kupuju si celý tiket. Jenomže nic nevyhrávám: Och já bláhový, tak jednoduše to nefunguje. Jenomže asi za rok a půl mi do práce volá neznámé číslo. Byl to advokát ohledně pozůstalosti po panu Jurajovi. Nejdřív jsem nechápal o koho jde, ale až mi přečte pasáž závěti, ... a panu MUDr. Martinu Hattalovi, mému obětavému zachránci, který mě autem ochotně zavezl... docvaklo mi to.
"Takže kolik, kolik to bylo?" pachtí po odpovědi redaktor, který za mnou pro senza článek vážil cestu až do Kambodže. Tak zněla moje podmínka, doufajíc, že pro bulvár nesplnitelná. 
Prosím vás, uklidněte se. Žádné jmění, nic, advokát mi sdělil, že i když se velice pravděpodobně jedná o mě, vzhledem k absenci písmena "t" v mém pravém příjmení, nemám na dědictví nemalé částky nárok. 
"Jéminkote, no to snad ne! Ten podělaný úřední šiml! O kolik jste přišel?"
Klid, o nic jsem nepřišel, protože jsem ničeho nenabyl. Ach vy senzacechtiví pisálci! Ještě mi sdělil, a v tom už jsem ucítil posměvačnost: no jo, to víte, to máte jako s losem. Před setřením naděje pro všechny stejná, ale zrovna na vás se štěstí neusměje a neusměje. Docela divné přirovnání, pomyslel jsem si, a asi čekal na srdceryvné domáhání se, zdlouhavé přemlouvání, ale nic z toho by k úspěchu určitě nevedlo. Jinak by mi totiž nevolal, zmetek jeden! Řekl jsem mu jenom, že mi to nevadí. Na tuto odpověď jsem byl náležitě pyšný, protože ani za mák nesplňovalo očekávání toho nepřejícného advokáta. 
A přec mi tolik pomohl! Tím losem! Vzpomněl jsem si totiž na to, že když jsem toho osudného dne čekal v řadě na zaplacení, před pokladnou si zrovna jeden pán los vybíral. A toho jsem si měl všimnout, nejspíš právě to mě mělo navést! Nevím proč jsem byl přesvědčený, že když si občas vsadím sportku, musím i tentokrát. Došlo mi, že jsem chyboval. Měl jsem být vnímavější, štěstěně lépe naslouchat, jasnou nabídku chytit za pačesy, já si měl tehdy koupit jakýkoli los! Co na tom, že jsem boží záměr uskutečnil až o rok a půl později, výhra na mě i tak počkala. 
"To je pohádka, neuvěřitelné! Takže teď jste velice bohatý muž, a proč jste odjel zrovna do Kambodže? Líbí se vám tady?" 
Pane redaktore, co myslíte? Líbí? Proč bych měl odcestovat někam, kde se mi nelíbí? Teď zrovna se Zemanovým názorům na novináře vůbec nedivím. A velice bohatý? No, zas tolik ne, vždyť to byl jenom los, žádný miliardový jackpot. Řekněme ale, že dostatečně bohatý, ale co hlavně, určitě moc spokojený, šťastný. A zrovna teď mě napadá, co kdybych zavolal panu advokátovi, abych ho potěšil tím, jak skvěle mě nasměroval?
Končí příběh polopravdivý, polosmyšlený. Tak kterápak půlka je která?

 

Autor: Martin Hatala | pátek 23.2.2024 11:52 | karma článku: 16,61 | přečteno: 393x
  • Další články autora

Martin Hatala

Smrtelně bezvýchodné filmové scény, ze kterých jde o zdraví jenom divákovi

Nedávno jsem zhlédnul český nadsázkový film „Buď chlap!“ a hysterčil jsem stejně, jako když mě brzdí auto jedoucí po obci pětatřicítkou, a pak smrtící 70kilometrovou rychlostí mezi poli. Samozřejmě, že s nemožností předjetí.

29.9.2024 v 14:31 | Karma: 11,24 | Přečteno: 431x | Diskuse | Kultura

Martin Hatala

Broky v zadnici a provaz delší než sebevražedný

Jednou si takhle s kafem a buchétkou k němu lebedíme na předzahrádce, kolem nás voní trávník, bohužel jako obvykle čerstvě posekaný jenom do tří čtvrtin, protože dvě zelené baterie nám v sekačce vystačí jenom na tuto plochu.

31.8.2024 v 19:02 | Karma: 12,34 | Přečteno: 366x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Hatala

Do restaurace nejlépe se solí, masoxem a mikrovlnkou

Cestou z Prahy, ze zážitkového potápění v jámě, které Karel dostal vánočním dárkem, mu vytrávilo. S pocitem hlavy jako ve svěráku, s mírnou motolicí jako kdyby požil, bylo zastavení na oběd jistěže rozumným rozhodnutím.

14.8.2024 v 15:03 | Karma: 35,05 | Přečteno: 5052x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Hatala

Moje vědma mi prozradí vítěze ME ve fotbale

Před dvěma lety jsem měl s rozhodnutím o vítězi fotbalového MS jasno. Pomohla mi známá balkánská jasnovidka, která tipovala Chorvatsko. Ano, správně čtete, tipovala a byla z Balkánu.

13.6.2024 v 14:38 | Karma: 10,94 | Přečteno: 167x | Diskuse | Poezie a próza

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,92 | Přečteno: 364x | Diskuse | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Barbaři na hranicích. Fotky od Hamásu zahanbily západní média

6. října 2024

Seriál Pokud vás už válka na Blízkém východě unavuje, podívejte se na fotky ze 7. října loňského roku. Ty...

K romskému chlapci po konfliktu s učitelem jela záchranka. Zasáhla policie

5. října 2024  13:02

Policie řeší incident, při kterém se v Koryčanech na Kroměřížsku fyzicky střetl učitel s žákem....

Obsese zbraněmi, morbidní porno a stres. Vrah z fakulty střílel už na střední

3. října 2024

Premium Čtyřiadvacetiletý muž ze středostavovské rodiny bez ekonomických problémů a se slibně rozběhlou...

Malý Vilík prohrál svůj boj s rakovinou. Sbírka pomohla rodině strávit čas spolu

2. října 2024  11:16

Rodiče malého Vilíka na stránce Donio v červenci vybírali peníze, díky kterým se mohli plně věnovat...

Izraelci vpadli do Libanonu. Jedno z nejhorších období historie, řekl premiér

1. října 2024  6:32,  aktualizováno  13:39

Izrael v noci zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Podle prohlášení izraelské armády jde o...

Daňové změny udělaly své. Spotřeba nízkoalkoholických piv v Británii stoupla

6. října 2024

Ve Velké Británii po odchodu z Evropské unie výrazně vzrostl prodej nízkoalkoholických piv. Za...

Umělá inteligence může zpřesnit předpovědi, meteorology ale nenahradí

6. října 2024  18:30

Specialista na umělou inteligenci David Strejc říká, že AI by mohlo meteorologům pomoci především v...

Aukce šedesáti obrazů od Železného. Prodaly se díla Filly i Zrzavého

6. října 2024  18:15

Všech 60 děl, které v neděli v aukci nabízel aukční dům 1. Art Consulting a která pocházela z...

Thunbergová s aktivisty blokovala silnici v Bruselu, zatkla ji policie

6. října 2024  18:14

Belgická policie v sobotu zatýkala na demonstraci proti dotacím Evropské unie na fosilní paliva v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 629
  • Celková karma 19,55
  • Průměrná čtenost 1555x
Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Seznam rubrik

Oblíbené blogy