Podraz Bohumila Hasla

Náš tankový prapor měl tehdy noční cvičné jízdy u Vranovské přehrady. My dva mechanici je sledovali na konci s pojízdnou dílnou. Kdo neví, že řidič tanku má jen výhled malou škvírou, aby případné střely neměly snadné se dostat

 do tanku, tak si může představit, jaký omezený výhled má řidič hlavně za tmy.

I stalo se v rychlosti šedesáti kilometrů, že tank narazil do toho před ním, když tento z nějakého důvodu prudce zastavil. Tomu zadnímu ulétla věž, v které byl velitel tanku. Ten nepřežil.

My dva mechanici dostali za úkol, zůstat s pojízdnou dílnou u poškozeného tanku jako hlídka do doby, než se pro něj vrátí s mechanizací na odvoz.

V autodílně jsme měli zbytek vojenských sušenek, říkali jsme jim pro nechutnost a tvrdost atom keksy. V domnění, že vyprošťovák přijede už druhý den, tak jsme je venku házeli ptákům. Za dva dny hladoví už jsme zase ptákům kradli. Ještě že nás objevila mládež z Vranovské vsi. Začala nás zásobovat potravinami a já je do noci bavil hrou na kytaru a dvojsmyslnými texty.

Byli mezi nimi jen tři pubertální hoši, ale spoustu dívenek, krátce z puberty vyrostlých. Děvčátka na mě vylákala jméno a já neměl v úmyslu se zatím vázat a spadnout do problémů, jim řekl Bohumil Hasl. Spolubojovník mě neprozradil, jen jim prozradil, že jsme ze znojemských kasáren z tankového praporu.

Náš prapor na nás zřejmě zapomněl. Záchrana se objevila až za týden. Asi počítali tanky a jeden jim scházel a také pojízdná dílna. Ve skutečnosti to bylo určitě kvůli smrťáku.

Už druhý den přišel na prapor dopis s adresou: Vojín Bohumil Hasl tankový prapor Znojmo. Služba chytře usoudila, že je to mé krycí jméno. V dopise mi opravdu psaly tři děvčátka najednou, a takové blbůstky dívčího rázu.

Za další dva dny mi služba hlásila návštěvu na bráně. Poslal jsem tam za mě jednoho milovníka žen, aby návštěvě oznámil, že jsem na měsíčním cvičení v Polsku. On, aby se chopil příležitosti a navázal slibný kontakt, pokud se mu návštěvnice nebo z více návštěvnic, bude některá zamlouvat. Také měl ode mě v záloze tvrzení v největší nouzi, že jsem ženatý a mám už tři děti.

Jak na bráně dopadl můj náhradník, nechtěl prozradit, jen se tajuplně usmíval. S určitostí ale dobře, dopis Bohumilu Haslovi už nepřišel žádný…

I tankisté museli chodit hlídat muniční sklad v hlubokém lese.

Na fotce k perexu je můj spolubojovník a kamarád Mirek Picka