Můj nejlepší devětatřicátník

JE NA ČASE ABYCH SI VZPOMNĚL NA JEŠTĚ ŽIJÍCÍ KAMARÁDY. S Harrym máme mnoho společných rysů a jen málo odchylek. Máme stejně malou tělesnou velikost 170 centimetrů. Tuto míru sice hlásíme i když nám do ní schází několik

 milimetrů. Máme dost totožný smysl pro humor a nabroušený jazyk i kdyžt on by byl velkým konkurentem pana Menšíka.

Týká se rychlosti mluvy, chuti k různým tekutinám, a hlavně k přidávání se ke zpěvu komukoliv druhým hlasem.

Jeho absolutní hudební sluch mi chybí. On dokáže naladit kytaru a při tom se s okolím bavit, ani mu při tom nevadí hlasitá hudba poblíž. Ovládá nejen hraní na tento nástroj, ale také na tahací a foukací harmoniku, klavír a vydávání melodie brnkáním si nehty na vlastní zuby.

Je okamžitě doma v každé hospodě i v tom největším pajzlu. Tomuhle se já vyhýbám, vadí mi kouř a hlasité řeči pivních skautů. Harry při první návštěvě neznámé hospody, si celou hospodu okamžitě získá vyprávěním vtipů, přidáním se ke zpěvu nebo vyprovokováním celé hospody ke zpěvu. Okamžitě si pamatuje křestní jména všech, u kterých pobyl jen okamžik. Já i starým dlouholetým kamarádům říkám Johny, vole nebo kamaráde neb si jména nepamatuji.

Harry je i v první neznámé hospodě každým považován za někoho koho už znají celý život. Také se na něj v mladších letech lepily ženy různého věku, a to od puberťaček po babičky. Zlákat se nechal jen těmi, které ovládaly bravurně vařit a měly doma napěchované spižírny a ledničky a nechybělo hlavně pivo.

Vadí mu chlad, a hlavně studený vítr. Mně zase vadí přílišné teplo a nejvíc dusno. I menší mrazy mi vyhovují. Velký rozdíl je mezi námi, co se týká sportů. Já závodně dělal různé, Harry, jak sám říká, umí jen vrhat stíny.

Mě tak hned někdo nerozesměje, jsem z pěti sourozenců a naše máma byla jak ředitelka (vlastně ŘÍDITELKA, protože nic NEŘEDILA) toho cirkusu, tak jeho klaunem a humoristkou, takže jsem zvyklý na velké věci. Harry ale často dokáže, že mi vyhrknou slzy do očí. Umí vypálit do rozmluvy osob hbitě takové góly, že při tom praskají i břevna branek a trhá se síť.

Příště, jak a kde jsme se poznali a našli v sobě tak veliké zalíbení, že jsme se cítili jako vlastní bratři.

                                    

Autor: Horst Anton Haslbauer | pátek 29.10.2021 22:00 | karma článku: 17,33 | přečteno: 346x
  • Další články autora

Horst Anton Haslbauer

Kuchař, a proč?

25.5.2024 v 7:48 | Karma: 20,68

Horst Anton Haslbauer

Hydrovosk a maďarský děs

10.5.2024 v 15:29 | Karma: 17,14