Co jsem si kdysi dovolil

Při hledání něčeho jsem narazil na mnou kdysi napsané tyto drzosti: Jako nastávající tchán, manželům svých dcer oznamuji, hoši, máte smůlu, že zrovna vámi - u vás - končím s hrabáním se v autech. Dělal jsem to od puberty (ještě

 stále neskončila) a kdejakému pobertovi. Přátelům ale též. Nezbohatl jsem při tom, takže teď už jen čekám, jestli při té změně zchudnu. Radu vám, hoši, ale kdykoliv dám, hrabat se ale už musíte sami. A pokud jste nemrhali penězi a něco našetřili, klidně zaplaťte někde za hrabání se někomu jinému.

Jinak vás ale nepřestanu mít rád, pokud nebudete bít mé dcery. V tom případě bych se začal hrabat pod vašimi krky…

Co jsem kdysi také oznámil písemně, případným čtenářům svých knih. Děj knih se z velké části odehrává v Sokolově, Dolním Rychnově a celém karlovarském kraji. Figurují v nich podniky Sylvestr, ČSAD a jejich zaměstnanci. Také oddíl Baník Sokolov s hráči kopané, ledního hokeje a boxerští borci. Lze tam něco najít také o motocyklových svazarmovských soutěžích v této oblasti.

Taktéž se v nich píše o rodinách s pěti dětmi a lidech, kteří pochází odjinud republiky. Na Sokolovsko přišli za dobrými pracovními a finančními podmínkami s okamžitou možností získat slušné bydlení.

Je vyobrazen čas tanečních čajů a zážitky několika mladých mužů při výkonu základní vojenské služby ve Znojmě a Brně a jak se tam dokázali vyrovnat svérázným způsobem s vojenskou šikanou.

V obsahu je několik smutných okamžiků, jinak je humorného rázu, líčící kamarádství a sportovního ducha obyvatel zmíněného již města. Také jejich zábavy ve volném čase.

Odhalí některé zážitky trampů Modré kotvy. Je popsán život některých SOKOLOVANŮ v rozmezí padesáti let. Poslední kapitola „Křest a povstání důchodců“ odhalí poslední nejasnosti předchozího líčení. Až na několik výjimek se obsah snaží čtenáře rozesmát. Někdy i zabít autora, že mnohé prozradil o jejich životě.