K Budějicům cesta...úvod

V následujících několika článcích bych vás ráda provedla mým putování do Českých Budějovic. Cestu jsem prošlapala na vlastní nohy ze západních Čech. Proč? Přečtěte si:-)

Před dvěma lety jsem se stala poutníkem  při své první samostatné cestě domů na trase Mokrouše - Pelhřimov.

Poutník je pro mě ten, kdo putuje sám. Je to vystoupení z komfortní zóny. Jste jen sám sebou, rozhodujete se sám za sebe, musíte si poradit s problémy sám. V přírodě spatříte a uslyšíte věci a tvory, které s partou lidí prokecáte, přehlédnete, vyplašíte. Cizí lidé se s vámi dají snáz do řeči a k mému údivu vám projevují úctu, přejí šťastnou cestu, ptají se na trasu.  Často stačí sami během kratičkého setkání převyprávět v několika větách svůj život - říkám tomu životní příběh v kostce.

Můžete putovat po proslulých trasách doma nebo v zahraničí. Bývají popsané v turistických průvodcích, dočtete se zkušenosti jiných pocestných. Já jsem si už podruhé zvolila svou pouť sama. Poprvé jsem šla domů z Mokrouš do Pelhřimova, teď jsem putovala do Českých Budějovic. Chodím po turistických trasách a pomáhám si serverem mapy.cz, kde mi při plánování trasy ikonka pěšáka nabídne itinerář.

I když se podobné trávení dovolené někomu může zdát divné, věřte, že je velmi očistné a že v dnešní přetechnizované době plné blahobytu si paradoxně takto doopravdy odpočinete a zrestartujete. Tím, že si sáhnete na dno, že se vyhecujete, že máte docela obyčejný hlad a pořádnou žízeň, že vás strašně bolí nohy a vůbec "proč to vlastně dělám"... pak dojdete do cíle a najednou je vám tak hezky..to se nedá popsat, to si musíte prožít.

Šťastnou cestu!!