Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

Po přistání procházím přes security a spěchám do tranzitního prostoru. Tam je přepážka s výlety – zdarma – do města. 33 míst, registrace od 16:00 do 18:30, samotný výlet v osm večer. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Je pět hodin a už je pro dnešek kompletně semleto. 

Fór je v tom, že když chcete jet na ten výlet, musíte mít štěstí. Nelze se nijak registrovat, prostě musíte v Kataru přestupovat, mít letenku od Qatar Airways, a dorazit na onu přepážku. Pak nepotřebujete vízum, o ta se zřejmě postará dopravce právě v té cca dvouhodinové časové rezervě mezi registrací a odjezdem autobusu do města. No, kdybych na to spoléhal, měl bych problém.

Jenže já na to nespoléhal a vízum mám vlastní - můžu tedy ven z letiště neorganizovaně. A tak se u přepážky obracím... a obracím a obracím. Chtěl jsem napsat na imigrační a ven z budovy, ale na to tady nemají proces. Jakmile jednou projdete přes security do tranzitu, není cesty zpět. Posílají si mě od čerta k ďáblu. Každý jiným směrem. Trvalo mi dobře půlhodinu, než jsem zjistil, že jediná cesta je proti proudu bezpečnostní kontroly. Tak jo.

Fronta na imigračním další půlhodinu. Všude kolem reklamy, jak je tohle šesté nejlepší letiště světa. A Qatar Airways prý pětihvězdičkové aerolinky. Kam jste dali oči, hodnotitelé?

Problém je, že přestože mám plán B – vlastní víza – tak ho nemám úplně (vlastně vůbec) vymakaný. Nemám ponětí, jak se dostat do města, co tam vidět, jaký je kurz místní měny či cenová hladina. Ale mám štěstí – podařilo se mi rozchodit wifi. 

To není tak snadné, jak se může zdát. Pro přihlášení mají dvě možnosti: SMS a QR kód. Na první pohled fajn. QR kód nevím co, kde a jaký, ale SMS, to by fungovat mělo. Nefunguje. Chyba v systému, u ČR mají předvolbu +42 místo +420, ale číslic za předvolbu můžete napsat jen devět. Slováci to mají správně.

OK, tak zkusím ten QR kód. Pod pojmem QR kód se skrývá možnost zadat jméno a rezervační kód nebo číslo letenky. Tudy vede cesta...

Vygooglil jsem kurz 7 Kč za riál, od toho začnu. Vědět kurz je potřeba - jinak nemáte šanci vytáhnout rozumný obnos z bankomatu. Vytahuju tedy sto riálů z bankomatu. Dostávám dvě padesátky. Náhodou je hned vedle stánek jakéhosi autobusového dopravce. Ptám se slečny za přepážkou, že mám cca 6 hodin, chtěl bych si prohlídnout město a vrátit se zase na letiště. Doporučuje 24hodinový lístek za 20 riálů. Zdá se, že nic jiného nemá, ale nevadí, pořád lepší než taxík. Vytahuju padesátiriálovku (už dříve jsem se ptal, zda berou karty - neberou). Nemáte drobnější? Sorry jako. Nemá na vrácení, asi jsem tady dnes, v půl šesté večer, první zákazník. Prý si mám jít rozměnit do trafiky. No nevadí, stejně mám žízeň z toho běhání po terminálu, takže kupuju colu a pak i ten lístek. Z letiště jezdí linky 747 a 777. Náhoda? Nemyslím. Beru první lepší Jumbo do centra. Zpět se uvidí. 

Sleduju na navigaci, kde jsem, a když to začne vypadat jako centrum, lezu ven. Cca dvě hodiny se motám kolem starého souku a po nábřeží. Tma jak v pytli, z fotek asi moc nebude, no nevadí. Hlavní úlovek – magnet na lednici – mám. Teď by to chtělo popojet k místnímu mrakodrapovišti, ale snad půl hodiny nic nejede. Až konečně 777ka. Klimatizovaná (Jumbo nebyl). Když dojede k mrakodrapům, vůbec se mi nechce ven, po dvou hodinách pajdání jsem mokrý - venku je, tma netma, pětatřicet (konec dubna). Na konečné se domlouvám s řidičem, že si ani nebudu vystupovat a pojedu rovnou zpět na letiště. Nemá s tím problém. 

Na konečnou jsme dojeli tři. Dva vystoupili, tři nastoupili. A v této čtyřčlenné osádce to dotáhneme až před terminál. Divná letištní linka, divné město, divná země. Tak divná, že si toho všimly i okolní státy, a pokud se s někým rozkmotří Saúdská Arábie, musí být hodně divný. Čekal jsem, že Doha je něco jako Dubaj. Není.

Stálo to za to? Jasně, že stálo. A ani to nevyšlo draho, víza jsem dostal zdarma přes Internet, 700 korun v riálech utratil za jídlo, pití, dopravu a suvenýry, a ještě mi pár riálů zbylo. Na příště? Nemyslím. Katar není zrovna země, kde bych chtěl trávit týden, a pokud už se tam znovu nepodívám, nebudu se příliš trápit. Ale na 5 hodin - proč ne. Příště bych takhle rád přestupoval třeba v Kuvajtu :-).

Autor: Aleš Gill | úterý 20.6.2017 8:03 | karma článku: 19,64 | přečteno: 3079x

Další články autora

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 27. - Čtrnáct dní otevřených dveří

V únoru tohoto roku (2025) proběhla médii celého světa zpráva: po pětileté pauze způsobené pandemií covidu se pro zahraniční, západní, turisty znovu otevírá Severní Korea. Jak to celé bylo doopravdy?

17.3.2025 v 8:01 | Karma: 25,21 | Přečteno: 2412x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Návrat do Lvova

Je to téměř deset let, co jsem napsal jeden z mých nejčtenějších článků tady na blogu. Psal jsem o Lvově a do Lvova jsem se od té doby vydal ještě dvakrát. Pak přišel covid, válka, a mě se po Lvově tak trochu zastesklo.

7.1.2025 v 8:12 | Karma: 33,26 | Přečteno: 2479x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

24 hodin

Jeden letošní podzimní den mi utkvěl v hlavě. Byl totiž trošku delší, než na co jsem zvyklý. A vyjímečně za to nemohl časový posun způsobený leteckou přepravou.

2.12.2024 v 8:13 | Karma: 13,09 | Přečteno: 338x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Milión kilometrů

Nějak zvlášť jsem to neplánoval, ale stalo se. Překonal jsem laťku miliónu nalétaných kilometrů. Vzdálenost jako na Měsíc, zpátky, a skoro zase na Měsíc. 59 dní v letadle. Je čas zavzpomínat na některé zajímavé lety.

4.9.2024 v 8:06 | Karma: 15,71 | Přečteno: 424x | Diskuse | Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 18: Letiště na pláži

Létání není jenom Frankfurt, Heathrow nebo letiště v Hurgádě. Kdo se o létání trochu zajímá, ví, že jako letiště slouží často louky, někdy dálnice. Ale aby se odlétalo z pláže... to snad mohli vymyslet jedině v Británii.

8.8.2024 v 8:08 | Karma: 16,74 | Přečteno: 356x | Diskuse | Cestování

Nejčtenější

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

21. dubna 2025,  aktualizováno  12:07

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...

Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout

22. dubna 2025  14:52

Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...

Za výbuch v Íránu zřejmě mohly chemikálie k výrobě raketového paliva, mrtvých je už 40

27. dubna 2025  9:36,  aktualizováno  28.4 18:35

Počet mrtvých po sobotní explozi v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás...

Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka

28. dubna 2025  18:17

Španělsko a Portugalsko v pondělních odpoledních hodinách paralyzoval masivní výpadek elektřiny....

Dostat náhradní plíce je čím dál snazší. Letos by příjemců mohla být až stovka

28. dubna 2025  18:01

Lékaři v Česku zatím letos transplantovali plíce už 25 pacientům. Počet operací by se tak letos...

Chci doživotí, žádal fantom z Klánovického lesa. Připomněly ho Případy 1. oddělení

28. dubna 2025

Premium Činy bytového zloděje Konráda, který se nakonec uchýlil i k vraždě, připomněl další díl třetí řady...

  • Počet článků 252
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1442x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.