Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na hodinu poslancem

Už nějaký ten pátek pendluju mezi Prahou a Ostravou, na této trase budu mít najeto kolem dvou set tisíc kilometrů po zemi. Znám všechna nádraží, a s trochou nadsázky i všechny možné vagóny, poznávám průvodčí a občas i spolucestující. Na D1 znám všechny díry a objízdné trasy. Přesto jsem jednu možnost dopravy ještě nevyzkoušel. Letadlo.

Vytištěná letenkaAleš Gill

Vybavuju si televizní test, srovnání Pendolina a jízdy autem, z centra Prahy do centra Ostravy. Vyhrál samozřejmě vlak. Jak je to ale s letadlem? A proč nám poslanci poletují nad hlavou? Vyplatí se to?

Všechno je samozřejmě o ceně. Zpáteční jízdenky na vlak pořídíme od pěti stovek nahoru, v extrémních případech i levněji. Standardní cena letenky do Ostravy se pohybuje o řád výš. Mně se povedlo ukořistit letenku v Promo tarifu za dva tisíce. Žádná láce, nicméně pořád jde o třetinu ceny, kterou firemní zákazníci, a státní správa, běžně platí.

 

 

 

Finančně se to tedy nevyplatí. A časově? Vlak, přinejmenším Pendolino, jede tři hodiny. Jasně, i na nádraží musíte být chvilku předem, musíte tam dojet, musíte se z cílové stanice dostat tam, kam vás srdce táhne. Takže řekněme, že cesta od dveří ke dveřím zabere čtyři hodiny. Čtyři a půl, ať nežeru.

Na letišti byste měli být hodinu předem, a rychleji, než za půl hodiny, se tam v Praze nedostanete ani taxíkem. Hromadnou dopravou za hodinu. Samotný let pak trvá hodinu, než vám vyjede kufr, pokud nějaký máte, taky si pár minut počkáte. To jsme někde u tří hodin. Do centra je ale z letiště Leoše Janáčka v Mošnově lán cesty. Pokud nechcete platit za taxík, máte omezené možnosti. Vlak na letiště se staví. Autobus postavený už je. Odjel čtvrt hodiny před naším příletem. Další jede za tři hodiny. 

Letiště je uprostřed pole. Jsem rád, že moje "hodina poslancem" s přistáním skončila, můžu odhodit vybrané způsoby. Na taxíka nemám. Prostě ne, stejně tady žádný nečeká. V pracovních dnech je to samozřejmě asi lepší, ale je sobota odpoledne. Pro nedostatek jiných prostředků se tedy vydávám na nejbližší nádraží - do Studénky. Osm kilometrů, zkratkou přes rozestavěnou železnici, necelé dvě hodinky pěší chůze. Do Ostravy se tak dostávám nejbližším vlakem dvě a půl hodiny po příletu. Celkem tedy pět a půl hodiny. To se vyplatí. Vyplatí jedině v případě, že vás (z Poslanecké Sněmovny?) doveze na letiště řidič, a další vás pak v Mošnově vyzvedne a doveze do Ostravy. A i tak ušetříte spíš minuty než hodiny.

Druhý den ráno je třeba se vydat zpět. Tentokrát z Ostravy jede autobus, který na odlet přibližně navazuje. Hodně přibližně - na letišti jsem dvě a půl hodiny před odletem. Nikde nikdo. Dal bych si oběd, ale není kde. Všechno je buď zavřené, nebo zavřené nadosmrti. Vyrážím z terminálu, nazdařbůh po silnici, kolmo na místní runway, třeba tady bude nějaká hospoda. Po pěti stech metrech narážím na benzínku s bistrem, a proto, že to v okolí na nic lepšího nevypadá, ukončuju pátrání. Člověk něco jíst musí.

Odletěli jsme, let fajn, místo müsli tyčinky jsme jako občerstvení dostali nějaké preclíky. Hodinka ve vzduchu, hodinka v pražském MHD... Zase jsem na pěti a půl hodinách. To jsem si fakt polepšil. Ani bych nemusel jet Pendolínem, obyčejný rychlík by zvládl stejnou službu. Za zlomek ceny. Možná bych mohl jet i první třídou. A pořád by to bylo za zlomek ceny letenky.

Jasně, existuje skupina klientů, která linku využívá. Ostravské firmy, vysílající zaměstnance přes Prahu na služební cesty. Korejské firmy, vysílající zaměstnance přes Prahu a Ostravu vyrábět auta. Pro přepravu mezi dvěma městy, Prahou a Ostravou, ale může tuto linku použít jenom... poslanec ;-).

 

PS: Napsáno v Pendolinu mezi Prahou a Kolínem. Obvykle pendluju konkurencí, ale dnes jsem kupoval jízdenky na poslední chvíli, a Pendolino bylo prostě nejlevnější.

PPS: Pendolino si jako nejlevnější vlak vybral v Kolíně i jakýsi neznámý skokan. Dvě hodiny zpoždění. Asi jsem měl nahodit kvádro, uvázat kravatu… a letět. Všechno je relativní.

Autor: Aleš Gill | úterý 24.6.2014 7:46 | karma článku: 21,95 | přečteno: 1725x
  • Další články autora

Aleš Gill

První roadtrip elektrickým autem

Nemám auto. Nepotřebuju ho. Ale zbožňuju roadtripy a rád si auto vypůjčím. V Praze, v Indonésii, nebo třeba USA. Obvykle s benzínovým nebo dieslovým motorem, dříve i s pohonem na zemní plyn. A teď poprvé elektrika. A rovnou Tesla.

21.5.2024 v 8:00 | Karma: 11,71 | Přečteno: 363x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě

Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.

17.4.2024 v 8:14 | Karma: 17,01 | Přečteno: 580x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma: 16,64 | Přečteno: 569x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 332x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma: 30,12 | Přečteno: 3443x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP

16. června 2024  11:35,  aktualizováno  21:42

Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...

Pomalý návrat žen do práce po dětech? Je čas více zapojit otce, říkají experti

16. června 2024  20:20

Česko patří mezi země s nejpomalejším návratem rodičů po rodičovské do práce v celé Evropské unii....

Dělníci se zasekli v tubusu elektrárny. Ven je dostali až hasiči

16. června 2024  20:12

Hasiči v neděli několik hodin zachraňovali čtyři dělníky z převráceného vozíku v tubusu...

Rusku může globální oteplení pomoci, proto šíří klimatické lži, říká sociolog

16. června 2024

Premium Globální oteplování není. Za klimatickou krizi nemůže člověk, ale mimozemšťané. Jde o světové a...

  • Počet článků 246
  • Celková karma 15,12
  • Průměrná čtenost 1423x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky