Nespala jsem celou noc. To je strašný, Ireničko!

To mi včera řekla moje tchyně, které bude v září devadesát čtyři. Když jsem se jí zeptala, co se stalo, vzdychla. Na Dvojce říkali nějací vědci, že krátery na Měsíci jsou jednou tak hluboké, než byly dřív...

 "Zlato moje, to tě přece vůbec nemusí trápit," uklidňovala jsem ji. "Řekni, vadí nám to, že jsou krátery na Měsíci jednou tak hluboký, než byly?"

"Nevadí," souhlasila. "A i kdyby to něčemu vadilo, tak mě to už stejně nemusí zajímat."

"Vůbec tě to nemusí zajímat! Ani mě to nemusí zajímat," souhlasila jsem s ní a musela jsem si dávat pozor, aby nebyla slyšet moje naštvanost na Dvojku.

Tohle je totiž pořád! Volám tchyni každý den dvakrát, někdy i třikrát, povídáme si o kytičkách, které má po bytě, o dětech, které si hrají venku, říká mi, kdo z rodiny se u ní zastavil, ale jak mi do telefonu začne vzdychat, vím, že zase poslouchala Dvojku, kterou poslouchá celé dny a noci, protože ji má ráda a nic jiného poslouchat nechce a nebude...

Všichni umřeme žízní. Všichni umřeme hladem. Slunce přestane svítit. Zima už teď bude pořád. 

Každou chvíli vypadne na Dvojce od vědců něco katastrofálního.

Prosím vás, vy, kteří pouštíte na Dvojce do éteru své představy o tom, jak lidstvo spěje ke zkáze, mohli byste si aspoň občas uvědomit, že vás poslouchají také hodně staří lidé, kteří vám slepě věří každé slovo? Představte si, že všechna ta slova, která vám věří, bobtnají v jejich mysli do ještě větších katastrof, než jim vy předestíráte! Ne každý má možnost si o katastrofách, které od vás slyší, s někým promluvit a tak o nich přemýšlí sám, nespí, má špatnou náladu a hlavně celé dny žije s myšlenkou, že se svět řítí do záhuby!

Nemohli byste na konci podobného vysílání, být aspoň trochu optimističtí?

Nemohli byste například říct, že to, o čem mluvíte, jsou jenom vaše vědecké vize o daleké, daleké budoucnosti? Vize, které se vůbec nemusí vyplnit!?

Nemohli byste říct, že si potřebujete přivydělat a Dvojka vám tu možnost dává, tak se snažíte, aby váš příspěvek byl dlouhý a hlavně katastrofický, protože katastrofy, to se dneska nosí?

Zkuste to, prosím vás!

Děkuju vám za tchyni a za stovky, možná tisíce podobných, devadesátiletých seniorů.