Proč jsem proti kanálu Dunaj – Odra – Labe

Vzpomínám na jednu z prezidentských návštěv Miloše Zemana v Olomouckém kraji. V Litovli jsem při prezidentském setkání se starosty ORP (obcí s rozšířeno působností) otevřel téma výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe.

Panu prezidentovi jsem sdělil, že to považuji za ekonomický nesmysl. Argumentaci ekologů jsem ani používat nemusel, byť i ta je pádná a velmi vážná.

Kanál je plánován v posledních baštách přírody v nivách řek, často chráněných jako území soustava Natura 2000, evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Jejich likvidace, kterou by kanál vyvolal, by byla proti zájmu celého Evropského společenství. Pan prezident tak nemůže počítat s evropskými prostředky či úvěrem Evropské investiční banky, která nemůže investovat do záměrů zaměřených proti přírodě. Výstavba gigantického technického díla by znamenala zhoršení celé řady pozitivních funkcí říční krajiny. Utopií je představa, že by kanál pomáhal bojovat proti suchu či snižoval nepříznivé účinky povodní. Přirozená retence říční krajiny, schopnost zadržovat vodu, je ve funkčním lužním lese s přírodními pochody v řece větší, než v umělém kanálu. Řeka neteče jen na povrchu. Propojení povodí velkých řek, překonání rozmoří jako přírodních bariér, by znamenalo nežádoucí šíření nepůvodních druhů či genů. I ztráta genetické variability je velkým rizikem.

Vraťme se k ekonomice záměru. Nežijeme ve století páry, kdy by se po řece musely převážet tuny nerostných surovin, navíc nemáme dostatečně vytíženou železniční dopravu. A pokud by stát chtěl formou výstavby „hladové zdi“ zvýšit zaměstnanost, jistě by se našly mnohem důležitější a efektivnější investice.

A co je nejdůležitější: nikdo se nezeptal občanů, co si o tom myslí, neproběhla diskuse s obcemi a městy, kterých se takové dílo bytostně dotýká.

Z hlediska další „přípravy“ investice mě už ani nepřekvapila nabídka Číně při oficiální návštěvě jejich představitelů, aby akci investovala. Megalomanská díla bývají jedním z plodů totalitních režimů. Čína má zkušenosti s projekty s mnohem většími dopady na lidi a přírodu, například přehradou Tři soutěsky. Zatím nás utkvělá představa o možnosti poručit větru a dešti stojí prostředky na odborné studie či zvyšuje účet mezinárodní ostudy. Doufám, že populistické úsilí o nereálnou investici brzy skončí tak, jako se před pár lety opětovně vynořilo.