Covidové úsměvy

Celkem chápu, že nikdo moc dobře neví, co udělat. Ani vláda v demisi, ani vláda nová. Ale snažit se musí. Aspoň něco udělat, aby se neřeklo. A tak vznikají fakt úsměvné věci.

Do desíti v hospodě prskáte bacily na vzdálenost stolu. Po desáté večerní je budete prskat v garáži sousedovi do tváře. O mytí nádobí nemluvě.

Když vám dojde baterka v mobilu, tak do té garáže musíte už před desátou.

Na Vánoční trh nesmíte, nakazili byste se. Do obchoďáku to není žádný problém. Asi vás před Covidem ochrání střecha.

Když do zahraničí, tak do některých zemí s testem ne starším než 24 hodin. Vzhledem k současným termínům i trvání zaoceánských letů se budou asi muset zřídit cestovní laboratorní letadla pro odběry, které se nad oceánem připojí k tomu dopravnímu. Asi jako tankování stíhaček.

Stateční odpírači očkování, když najednou vážně onemocní, tak jsou malí jak zmrzlý pindík. A pokorně říkají, že to byla chyba a že když to přežijí, tak se naočkovat dají. To říká každý řidič, který způsobí nehodu, že toho lituje a že se poučí. Možná ano. Jenže přijdou noví bojovníci, kteří to až do té nehody nepochopí. A podobně to je a bude s odpírači.

Prezidentovi dělá dobře, že je 14 dnů vystavován jako zvíře v teráriu. Pohovořit s dvěma lidmi za den je ale opravdu námaha, kterou jen tak někdo nezvládne. Dcera mého spolužáka tu fotku poslala svým zámořským přátelům, kteří si mysleli že je to dobrý vtip. Dokud nepoužili Googla. Pak už si radši nemysleli nic.

A na závěr povzdech trhovce:

Prezident má covida a má plný plat. Ministr zdravotnictví má covida a má plný plat. Hlavní hygienička má covida a má plný plat. Já jsem zdravý a nesmím prodat ani svíčku.

Tak se všichni držme!