Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?

Nedávno zemřel geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, snad nejznámější žijící vědec na světě. Někteří ho srovnávali s Albertem Einsteinem. Pojďme se ale na věc podívat ne z hlediska médií, ale z hlediska faktů.

Příběh Stephena Hawkinga je fascinující. Opravdu nezbývá než obdivovat jeho životní sílu, která mu život prodloužila z lékaři předpovídaných několika let ba dokonce měsíců na desítky let. Je obdivuhodné, že i jako vězeň svého těla byl schopen úžasných intelektuálních výkonů, i když zlí jazykové tvrdí, že právě to ho donutilo soustředit se jen na fyziku, což byla výrazná výhoda. Určitě znáte onu epizodu ze seriálu Teorie velkého třesku, kde Korejce Kima, geniálního konkurenta Sheldona, vykolejily ženy z jeho akademické kariéry. Nicméně Hawking ale rozhodně génius byl.

Svým zvláštním příběhem Stephen poutal pozornost médií, jak i sám přiznal. Ale zhodnoťme jeho vědecké výsledky fakticky. Nebudeme ho hodnotit jen z pohledu Nobelovy ceny, kterou nedostal, protože ta se dává za ověření významných předpovědí nebo za významné předpovědi, které ověří někdo jiný, viz nedávný Higgsův boson. Ale i to je jisté vodítko ve srovnání s Einsteinem, který Nobelovu cenu získal jaksi mimochodem a snadno.

Stephen Hawking byl vlastně první, kdo dokázal v jednom případě spojit kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, když předpověděl zatím neověřené Hawkingovo záření černých děr. Kvantová gravitace, tedy právě spojuje kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, tedy teorií gravitace, je vytouženým snem fyziků, o který se snaží už skoro sto let a vlastně to byl původně Einsteinův sen unitární teorie.

Přes své úspěchy Stephen nikdy nestvořil žádnou ucelenou fyzikální koncepci jako jsou třeba obě Einsteinovy teorie relativity, "Bohrova" a "Schrödingerova" kvantová mechanika, Feynmanova kvantová elektrodynamika nebo kvantová chromodynamika Gell-Manna nebo neověřená teorie super-strun. Nepřinesl žádnou myšlenku, která by změnila základy fyziky, jako se to povedlo desítkám jiných fyziků. Kromě již jmenovaných to pak byli Louis de Broglie, Max Planck, Marie Curie, David Bohm, Steven Weinberg, George Gamow, Ernest Rutherford, Paul Dirac, Wolfgang Pauli, Leonard Susskind, Edward Witten, Juan Maldacena, Enrico Fermi nebo William Unhruh a další). Jestli by se Hawking dostal mezi nejlepších 20 fyziků 20. století, pak jen stěží. To potvrzuje také anketa mezi fyziky, kteří ho zařadili právě na ono 20. místo.

A s Einsteinem, který byl o třídu lepší než kterýkoliv jiný fyzik od roku 1900, se už Hawking srovnávat nedá vůbec. Einstein byl tím, který v roce 1905 potvrdil existenci atomů svou prací o Brownově pohybu, jako první vědomě použil kvantovou mechaniku při řešení fotoelektrického jevu (opět 1905) a "přivedl na svět" fotony a taky za to dostal Nobelovu cenu. Mimochodem, napsal 4x více vlivných prací o kvantové mechanice než kterýkoliv z jejích dalších  "otců" jako Niels Bohr, Werner Heisenberg nebo Erwin Schrödinger. A vše korunoval zcela originální obecnou teorií relativity, když už pomineme jeho speciální relativitu, která završila jeho rok zázraků 1905), kde předpověděl jevy, za které se dávají Nobelovy ceny ještě dnes (Kip Thorne, rok 2017 za ověření existence gravitačních vln). Kdyby se to bralo spravedlivě, měl by Einstein dostat nejméně 4 Nobelovy ceny. Ale on byl tak mimořádný, že Nobelova cena nebyla pro něj měřítko.

Einstein byl fyzik ne o třídu lepší než Hawking, ale nejméně o dvě třídy lepší. Hawkingovi oproti Einsteinovi chyběl nadhled, jeho uvažování bylo příliš mechanické a tím i limitované a nemohlo tak proniknout to nejhlubších základů fyziky. Byl tak trochu, jak říkají Slováci, "kockatá hlava", na rozdíl od Einsteina, který kromě velmi pokročilé matematiky zvládal správně i ty nejobecnější, už vlastně filosofické úvahy například o času a prostoru. Hawking byl nejednou ztracen v matematice a v exaktním uvažování, které sice skvěle ovládal, ale jako by měl jen podrobnou mapu města a neuměl se podívat na město jako celek a tím ani určit správný směr, kterým se má vydat, takže ve fyzice poněkud bloudil (viz třeba jeho stvoření vesmíru a času z ničeho).

Einstein zcela změnil základní charakter fyziky, na níž pak Hawking jen "vyleštil" pár míst. Hawking měl šanci dosáhnout druhého významného výsledku v případě informační paradox černých děr, kdyby jeho koncepce nebyla chybná a neprohrála v následující, desítky let trvající diskusi. Možná měl Hawking podobně silný mediální obraz jako Einstein, ale se ani zdaleka nepřibližoval jeho myšlenkové síle a kvalitě.