Proč jsou dnešní mouchy geniální

Tak jo, už mám nějaký ten pátek. To mi ale dává na druhé straně příležitost k dlouhodobým "empirickým studiím". Ne zrovna, že bych mohl pozorovat pohyb kontinentů, ale něco pro mnoho lidí neviditelného jsem už zachytil.

Abych uvedl historický horizont: píše se rok 1968, Československo okupují Rusové a Varšavská smlouva. My tři bráchové ničíme směrníky na křižovatkách kolem dědiny s naší chalupou, aby okupanti zabloudili, viz blog "Jak jsem v srpnu 1968 zachránil Československo před ruskými okupanty". A systematicky na chalupě zabíjíme mouchy.

Těch bylo tenkrát podstatně více než dnes, takže když jsme na chvíli nechali otevřené dveře chalupy, měli jsme jich v kuchyni nejmíň deset, těch bzučivejch. Sice nám tam visely mucholapky, ale ty měly jen malý vliv. Hlavní zbraní byly plácačky na mouchy. Sice jsem se rychle naučil chytat mouchy jednou rukou, ale to ta moucha musela sednout na volnou desku stolu a nechat tak místo pro ruky, aby se rozmáchla a byla tak rychlá, že moucha nestihla odletět.

Mouchy byly otravné zejména v noci. To vám klidně běhaly po tváři, budily vás a vy jste je odháněli celou noc. Ale zase když jste byli vzhůru byl jejich lov celkem snadný. Stačilo se po nich ohnat a ony se snažily odletět tak, že zamířily k nejbližšímu oknu. Okna máme na chalupě malá, stavení je někdy z 19. století, takže uprostřed místností je docela tma. Proto je cesta ke světlu pro mouchy dost jednoznačná. Sklem pochopitelně neproletí, takže jsou pak na skle a v omezeném prostoru snadno lokalizovatelné, viz obrázk níže. Tedy byly snadno lokalizovatelné v tom roce 1968.

To se hezky nahoufovaly na oknu či na sítu proti hmyzu nebo na skle, když se nevětralo, a nechaly se v pohodě umlátit. Ne tak dnes! Když je začnete honit, ty mrchy k tomu oknu neletí jako kdysi. Klidně někde přistanou v místnosti a jsou zticha. Jediný spolehlivý způsob lovu je okno jako past, což chce trpělivost. Okno je dvojité s mezerou nějakých 30 cm, jak je vidět. Takže necháte půlku vnitřního okna otevřenou jako past. Honit mouchy dnes nemůžete, už jsou mazané a neletí hned k onu jako kdysi. Musíte je nechat, ať si volně lítaj a čekáte, až vletí do okna. Pak tu půlku okna rychle zavřete a máte mouchu v pasti.

Pak se musíte připravit na boj a počkat, až si moucha sedne někam doprostřed vnějšího okna, kde ji můžete jednou ranou rozmáznout. Ale otevírat půlku vnitřního okna musíte opatrně, jinak tu mrhcu vyplašíte. To dřív nebejvalo. Dnes navíc mouchy sedaj v okně mnohem více na okraje, kde je nezabijete, takže dnes to je opravdu lov a boj, který i v případě jedné mouchy lapené do pasti trvá klidně 5 minut, tedy od sklapnutí pasti. A někdy vám i z té pasti uletí. Než tam moucha vletí může trvat i 15 minut. Naštěstí mám počítač u okna, tedy píšu a když si všimnu, že je moucha v okně, tak past zaklapnu.

Prostě mám za to, že kromě toho, že je much podstatně méně, jsou ty mrchy daleko chytřejší. Nemám sice provedenou žádnou dlouhodobou vědeckou studii trasování pohybu much v našem baráku, ostatně se mouchám připevňují vysílačky pro sledování pohybu dost blbě, ony pak taky blbě lítaj. Ale můj pocit je, že mé pozorování potvrzuje Darwinovu evoluční teorii přirozeného výběru. Tedy v tomto případě nepřirozeného výběru způsobeného tím, že lidi mouchy s potěšením vraždí. Mouchy prostě změnily své chování za ta léta. Ty které nezměnily, nepřežily a neměly malé moušátka. :)

Z mušího bojiště vojenský zpravodaj Honza.