Historky, jejichž aktéři jsou známí našich známých

Znáte to. Kamarád vám vypráví, že jeho kamarádovi se stalo něco nesmírně zajímavého - zpravidla drsného a občas vtipného. To samé se zároveň stalo kamarádovi jiného kamaráda z druhého konce republiky. Je skvělé, že naše kamarádská síť je tak hustě propojená. Je to důkaz toho, že všichni pocházíme z jedné hodně rozverné a upovídané buňky.

Hodně kamarádů našich kamarádů (dále KnK) se rádo potýká s revizory v MHD. Jeden takový KnK řekl při kontrole revizorem: "Připrav se, poběžíme." Znáte ho? Já bych mohl vystopovat jednoho v Praze, ale vím také o jednom v Brně a jeden je prý i v Lomnici nad Lužnicí, kde tedy skutečně MHD není - ale možná nemluvil o revizorovi.

S úctou se dívám vzdáleného kamaráda, který při kontrole revizorem požádal o zapůjčení jeho identifikační placky a tu posléze vyhodil z okna tramvaje. Počkejte, to se stalo vašemu kamarádovi? Tak to se musíme znát..

Na gymplu se síla školy posuzovala podle toho, kolik kamarádů se vypořádalo se slohovou prací na téma "Odvaha" svérázným způsobem, kdy doprostřed jinak nepopsaných listů napsali "Toto je odvaha". Práce byla následně ohodnocena na výbornou. Vždy mě mrazilo v zádech při pomyšlení, kolik je mezi námi hrdinů a všichni jsou mí kamarádi! Škoda, že jsem nikdy nemohl psát slohovku na podobné téma, mohl jsem být taky známý známého.

Pak jsou vážnější události, které se zaručeně staly a jedna z nich přímo na studentské koleji, kde zrovna bydlí vypravěč. Byly dvě studentky, spolubydlící, z nichž jedna vyrazila na noc kamsi ven. Jenže si zapomněla něco na koleji a tak se musela vrátit. Vzala si rychle v pokoji co potřebovala a znovu odešla. Druhý den ráno našla svou spolubydlící zavražděnou a na stole lístek se vzkazem: "Buď ráda, že jsi nerozsvítila." Kde se to doopravdy stalo a zda vůbec ano, to nevím. S jistotou mohu říci, že podezřelé jsou všechny koleje v Praze a v Plzni.

Někdy se to ale může vypravěči vrátit. Opět se vrátím do svých gymnaziálních let, která jsme trávili o přestávkách kafráním o celospolečenských tématech na chodbě školy. Jednou nám kamarád Martin vypráví historku o jiném svém kamarádovi, kterého napadli v newyorské podzemní dráze černoši. Kamarád byl natolik duchaplný, že ukázal svou střelnou zbraň a ti drsní gangsteři se podělaně klidili z cesty. Byla to docela propracovaná historka, včetně potřebných anglických slovíček v černošském slangu a s efektní nonverbální výpravou. Martin se zarazil až ve chvíli, kdy ho jiný můj kamarád Zdeněk upozornil, že tuto historku vyprávěl on před dvěma týdny o svém vlastním kamarádovi.

Výsledek byl nakonec legračnější než historka sama a Martin se z toho nakonec velmi rychle vzpamatoval. Jen by mě zajímalo, jestli taky máte kamaráda, kterého napadli v podzemce v NY a který zahnal tu zlodějskou bandu pistolí. Jak vidíte, jen já mám dva.

Po světě kolují spousty zaručených historek, které mají své zaručené aktéry. Někdy je až těžké být ten první, který ji vypráví. Vrcholem je, když slyšíte historku, která se stala vám a ještě jste jí nikomu neřekli. Já si takhle připadal jednou jako lhář. 

PS: Schválně, který z vašich kamarádů či známých řekl nějakému Rusovi chatrnou ruštinou: "U vas krasny život!" Vím o třech.