Z filmů Českého lva jsem neviděl nic a přeci všechno
Nemá cenu hledat příliš mnoho přirovnání. Nicméně nejtrefnější je asi Warholova teze o15 minutách slávy, které si každý v životě prožije - zde tedy zredukováno na nějakých 15 vteřin slávy.
Spravedlivě řečeno, docela jsem čekal, jak se Česká televize tohoto přenosu zhostí.
To jsem ještě netušil, že režisérem přenosu je Michael Čech. Ten je, podle mne, specialista na podobné "nežánry" (několik posledních let režiruje také Šípovu Všechnopárty) - a co jsem od něj viděl, nikdy to nebyl průšvih.
Také tady to bylo, podle mne, naprosto profesionální - i když je jasné, že byl poněkud ve vleku předchozích "tradic".
Mám na mysli filmový úvod Václava Kopty a vůbec jeho moderování. Toho se zhostil velmi dobře, až na pár momentů - komikem prostě nikdy nebude. Trapné bylo nejen závěrečné self-interview s vyhlášením vítězného filmu, ale a zejména rádobyvtipné video vsuvky s příjezdem nominovaných ve Fiatu Panda, či co to bylo. V úvodním příjezdu se také objevil Mekky Žbirka... nějak jsem nepřišel na důvod.
Jediné, co jsem z těchto dotáček ocenil jako originální záležitost, bylo převzetí ceny za celoživotní dílo režisérem Hynkem Bočanem. Natočil řadu skvělých filmů, i pár filmů nepříliš zdařilých. Tak to v práci režiséra chodí. Potěšilo mne i to, že na stará kolena zmoudřel a když už film Parta hic nepřijal profesně (čemuž se asi při tvůrčím zaujetí nelze divit), tak jej přijal jako svůj nejdiváčtější film (v komentáři k DVD jej ještě odmítá vůbec). Třeba ještě o kousek zmoudří a na opravdu stará kolena pochopí proč. A rozhodně nemá co "splácet", ačkoliv to sám říkal. Seriál Zdivočelá země je skutečně dílem mimořádným a podle mne jej z hlediska tématu lze směle postavit vedle jeho filmového "staršího bratra" - Všichni dobří rodáci.
A podle mne Krajina ve stínu patří rovněž ke snímkům, které se s tímo tématem snaží vyrovnat. A je jen škoda, že právě díky této tématice jej neuvidím, i když by asi za shlédnutí rozhodně stál.
Ano, se zájmem jsem se díval na ukázky z nominovaných filmů. Subjektivně vzato: jako orientanční informace mi to stačí. Na druhou stranu právě pro tu stručnou "orientačnost" si netroufnu říci, zda po právu vyhrál "Šarlartán" nebo zda to neměla být spíše "Krajina ve stínu". To už je o celkovém filmu, o příběhu a jeho dramaturgii. A přiznám se, že žádný ze snímků nevyvolal ve mně potřebu jej shlédnout celý - ať již z uměleckých důvodů nebo proto, že se programově zcela vyhýbám některým tématům: zejména pak válečným.
U dokumentů mne zamrzelo jisté ingorantství k celé předchozí české dokumentární tvorbě. Autoři novodobí se snažili "objevit Ameriku", že se dokument konečně vymaňuje... Kdo zná třeba jen dokument Věry Chytilové "Praha-neklidné srdce Evropy", tak ví, o čem mluvím.
Animovaná tvorba se konečně dočkala své kategorie. Ovšem na svých 15 minut slávy si bude muset ještě počkat. Především, u snímku "Barevný sen" je tu znát výtvarná "inspirace" Petrem Pošem, z tritpychu Fimfárum Jana Wericha. Nicméně tady na mne působí výtvarná stránka spíše anti esteticky. Popis obsahu mne ani tentokrát nepřesvědčil, že bych měl shlédnout více než trailer.
Ocenění tvůrcům netřeba závidět. Filmařina je tvrdá práce a dnes o to více je pro ni třeba více zapotřebí nadšení. (Je to ovšem takový druh nadšení, které nesdílím a proto sám netočím.) Dotyční si proto to ocenění o to více zaslouží. Je to přinejmenším půl roku až rok života. Je to - poeticky řečeno - jako byste vychovávali své vlastní dítě.
Příprava filmu není nepodobná věštění v kouli: jaké bude výtvarná stránka, prostředí, kostými, herci... osvětlení, hudba... Čemuž předchází scénáristická příprava: hlavně zpracování příběhu a dialogů. A natáčení? Třicet dní vstávat v pět ráno - celý den se trmácet někde na place - po osmé večer nikoli "padla", ale schůzka, jak to bude probíhat další a další den... Do postele v lepším případě kolem půlnoci.
Asi tak nějak vypadá průměrný život filmaře během natáčení.
A netřeba závidět ani hercům. Při všech těch nynějších vypjatých rolích by jim z toho mohlo lehce hrábnout.
Snad právě proto řekla dnešní doba tvůrcům, že i oni by měli být skromnější - že to tentokrát bude bez rautu, velké slávy a obecenstva. Že nelze zapomínat na to jaká je doba (ano, na zdravotníky všeho druhu) a nezapomínat i na to, že filmařina není o párty, ale o pilné práci a pokoře.
Závěr večera patřil loňskému vítěznému "lvímu" snímku. Bohužel, Marhoulovo (černobílé) Nabarvené ptáče, patří z hlediska tématiky také k filmům, které v životě neuvidím; nehledě nato, že jsem si sovětských válečných filmů užil při studiu filmové režie sám dost a dost. Inspirace pak těmito fimy typu Tarkovského Ivanovo dětství nebo Klimova Jdi a dívej se, je víc než značná a Marhoul možná šikovně využil i toho, že východní filmy této provenience jsou u nás pouze ve filmových archivech a tudíž povědomí o jejich síle je jen mlhavé ne-li vůbec žádné. I tak chci věřit, že si i televizní diváci celých 163 minut užili.
A to je celé.
Celý ceremoniál Českých lvů můžete shlédnout zde.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 4
Druhá část našeho dovolenkového pobytu v Thajsku představovala týdenní pobyt v hotýlku na Krabi. Ani tentokrát jsem si nedělal iluze, že bych se zbavil „průvodcovských“ povinností. Ale realita, jako vždy, předčila očekávání.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 3
Přiznám se, že teprve nyní jsem jakž takž získal odstup od třítýdenní cesty do Thajska a Malajsie, kde jsem působil spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 2
Třítýdenní cesta do Thajska a Malajsie mi dala tentokrát opravdu zabrat. Působil jsem spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 1
Přiznám se, že teprve nyní jsem jakž takž získal odstup od třítýdenní cesty do Thajska a Malajsie, kde jsem působil spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Poslanci chtějí vysvětlení od Jurečky, že mají lidé v penzi trávit 21,5 roku
V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...
- Počet článků 1312
- Celková karma 16,18
- Průměrná čtenost 1153x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek