Máte také na svém vánočním stromku ozdoby s historií? S postupem let se mnohé ozdoby rozbily, nebo prostě ztratily, ale pár stálic zůstává, stejně jako jejich příběhy.
Každý příběh někde začíná. Ten můj zpravidla v prodejně vánočních ozdob nebo na vánočních trzích.
Jestliže dětem svítí oči v hračkářství - dospělým v prodejnách vánočních ozdob.
A doma se mezitím váš stromek těší na tu krásu. I když si někdy člověk říká, že nejjednodušší je někdy nejlepší.
Ale vánoční stromek si prostě žádá svoje. A pak už jen vytahujete rodinné poklady.
Ozdobu ptáčka, který vám připomíná dětství, protože tehdy bylo takových ozdob spousta.
Stejně jako kominíček. Nesměl chybět v žádné domácnosti 50. a 60. let
Dokonce i v prodejně ozdob patří stále k tradičním kouskům. A odtud je i ten můj.
Pak přijde na řadu vzácný klenot. Zvonek, který jsme si nechali popsat našimi jmény před mnoha lety na Staroměstských trzích. Vždycky jen lituji, že to nešlo napsat hezčeji.
Jako drsný kontrast k tomu patří malý domek, který jsem si zakoupil před lety při své první návštěvě Tokia. Vykonverzoval jsem si jej tehdy navzdory japonštině a dodnes jej - spíše z legrace - na vánoční stromek věším.
Z oné doby pochází i japonský talisman z královských zahrad chrámu Menji, který jsem přivezl příteli. Co je uvnitř nikdo neví - nesmí se otevřít, aby se kouzlo neporušilo.
Pak také máme "sbirku" několika Santo-Mikulášů - z nichž toho nejšílenějšího uprostřed jsem pořídil vloni. Měl velký úspěch.
Od loňska nesmí chybět v mých tradičních ozdobách pavouček pro štěstí. Teda spíš "pavouk", protože toho štěstí je potřeba vždycky hodně.
A mezi mé oblíbence patří i tato docela zvláštní koule.
Až je stromek hotov. A protože je letos živý, nesmí chybět po ruce i konev s vodou.
Krásné vánoce vám všem.
