S tebou mě baví svět - aneb
V roce 1981 jsem nastoupil do Filmového studia Barrandov hned po vysoké filmové škole - jako asistent režie. To bylo povinné peklo, kterým si musel projít každý, kdo chtěl později samostatně točit jako režisér. A tak jsem byl přidělován na jednotlivé filmy... a protože jsem byl nováček, zcela neznámý a bez kontaktů, šoupali se mnou jak se to hodilo... k těm režisérům, kdo netočil často a neměl proto svůj stálý tým.
Bylo mi to jedno. Musel jsem se pilnou prací zbavit především negativních předsudků, které na mne nalepila ruská filmová škola a tak dva kolegové, absolventi téže školy, kteří velmi krátce po mém příchodu jeden za druhým emigrovali. A pak se za mnou také táhl stín 50. let... což jsem tehdy netušl a jen postupně poznával. A tak jsem věděl, že "držet hubu a krok" je pro mne jediná záchrana, pokud jsem se chtěl posunout dál.
Nedělal jsem si z toho těžkou hlavu. Pro mne bylo podstatné profesně nasbírat potřebné zkušenosti a vědomosti a být připraven. Pracovitý jsem byl. A ve "volném" čase jsem si všímal zajímavých věcí, nebál jsem se i ptát ohledně profese...
Tak jsem třeba v červenci viděl spoustu lidí v teplých zimních botách i kombinezách, nastříkaných stříbřenkou... abych se dozvěděl, že se tu natáčí seriál Návštěvníci. Ale ne, do atelirů nikdo nesmí - je to přísný zákaz.
O pár měsíců později jsem na chodbě dabingového atelieru viděl herce, který držel v ruce papírek a meldoval: "Třicettři-třicettři-tři-tři..." Což, jak dnes víme, byl zaseklý automat při výběru budoucích členů expedice Návštěvníci. Žádáná digitální technika: pěkně nastoupil herec a namluvil to jako robot.
Tak mi v roce 1982 nemohlo uniknout ani natáčení v těchto dnech právě opakovaného filmu S tebu mě baví svět.
V té době asi málo kdo tušil, že vzniká komedie století. (Upřímně, celou tu akci dodnes považuji za spekulativní - jakkoli lze právě tomuto filmu vítězství přát.)
Pro režisérku Marii Poledňákovou to byl první celovečerní hraný film. Byl to přeci jen debut. Jakkoli měla za sebou úspěchy v podobě oblíbených komedií "Velryby" a "Polepšovny" s Tomášem Holým. Ale televizní výroba a produkce i filmařina, jsou přeci jen trochu odlišné - asi jako televizní obrazovka a velké filmové plátno.
Paní režisérka mi tehdy jen neochotně svolila na chvíli přihlížet natáčení ve filmovém ateliéru. Ale svolila a tak jsem viděl pár scén... Včetně operace Postráneckého a Satinského se zapíchlou třískou; stejně jako záběr kdy Postránecký povytáhne šňůru s prádlem...
Ano, celé ty scény uvnitř chaty se natáčely ve filmovém ateliéru. Bylo to určitě pohodlnější než v reálné, malé chatě mrznout se štábem v horách, celou chatu vytápět, ubytovávat X dní celý filmový stab čítající v průměru na 40 osob + herci.
A že jste nic nepoznali?
To bylo mistrovství týmu architekta Jindřicha Goetze. Vůbec filmoví architekti jsou kouzelníci... a pan Goetz patřil mezi ty nejlepší. Také jsem s ním později spolupracoval.
Stejně tak tady scény ve vlaku... kdy děti spí, pánové hrají karty a nebo kdy všichni zpívají písničku, která dala filmu název.
Ta písnička vznikla prý improvizovaně přímo při natáčení. Tak jsem to aspoň slyšel - u toho jsem nebyl. Možná to ale byla pravda, protože u písniček většinou bývá autor textu a hudby. U "S tebou mě baví svět, má zlatá Emčo" ale v titulcích chybí... Možná je to opravdu improvizace. A zatáhla se tedy okna, případně se za nimi na plátno pustila ubíhající cesta, technici od stavby začali hýbat kupé postaveným na jakýchsi pružinách... a "jelo se vlakem".
A ještě jednou písničky.
Písnička "Vzhůru k výškám" přibyla rovněž až v průběhu natáčení filmu. Jak to vím?
Byl jsem u střihu filmu. V té době jsem pracoval na jednom filmu kde byl střihačem Miroslav Hájek. To byl legendární střihač, dokonalý profesionál... nejednou jsem se o něm již zmiňoval. Běžně střihal dva až tři filmy najednou.
A tak jsem jednou něco nesl k němu do střižny a on zrovna střihal scénu kdy dámy Balzerová-Šulcová jedou autem na průzkumnou výpravu na chalupu. A pan Hájek si pod to pouštěl jinou písničku Heleny Vondráčkové - už ale opravdu nevím jakou - aby obraz rytmicky nastřihal na hudbu. Nebudu vás unavovat technickými detaily, ale sedělo to náramně. Taky jsem to panu Hájkovi řekl.
"Ale kdepak," oponoval. "Tohle je zahraniční písnička, to nikdo neschválí. To bysme se nedoplatili. Však oni na to napíšou jinou písničku i text."
No a vidíte: nakonec byla použita starší písnička "Vzhlůru k výškám". Ve filmu ale dokonce bez refrénu.
A pak se tu zpívá ještě "Sladké mámení". Když se podíváte pečilivě na scény s písničkou: sólové záběry na zpívající herečku Studénkovou jsou natočeny zvlášť a do rytmu se kývající publikum, koneckonců u Balzerová-Šulcová, jsou natočeny odděleně, jen jednou se před publikem kdosi zády k nám nějak pohybuje... a vše je to spojeno střihem. A kdo pozná v celkovém záběru, co se vlastně zpívá?
A není to ve výsledku jedno?
Dodnes se touto komedií dokážeme pobavit. Podle mne hodně tady pomáhá výkon Julia Satinského, jakkoli Postránecký a Nový hrají "jako o život". Dámy jsou samozřejmě skvělé... no a děti. Mimochodem, tam kde dělala s dětmi pomocnou režisérku Drahomíra Králová (hlavní spolupracovnice Věry Plívové-Šimkové), později též režisérka, to nikdy nemohlo dopadnout špatně.
Inu byly to "Chvíle zázraků, které čas už nevrátí."
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 2
Třítýdenní cesta do Thajska a Malajsie mi dala tentokrát opravdu zabrat. Působil jsem spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 1
Přiznám se, že teprve nyní jsem jakž takž získal odstup od třítýdenní cesty do Thajska a Malajsie, kde jsem působil spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Příjezd, kytice první dámě a hned do úřadu. Pavlova návštěva má přísnější opatření
V továrně výrobce výbušnin a střeliva Explosii začala dnes dvoudenní návštěva Petra Pavla a jeho...
Zraněný řidič po nehodě zůstal v autě a popíjel alkohol, pak upadl do bezvědomí
Nezvyklou nehodu vyšetřují policisté z Jesenicka, kde řidič havaroval nedaleko obce Seč. Nezvládl...
KOMENTÁŘ: Kvantita přebíjí kvalitu. Nad ukrajinským bojištěm se stahují mračna
Premium Je třeba vnímat realitu: Ukrajině se aktuálně ve válce s Ruskem nedaří a osud její armády je...
Autoritářské manýry, skandální, říká o chování Ficovy vlády po atentátu expert
Podcast Po atentátu na premiéra Roberta Fica členové slovenské vládní koalice v bezprostřední reakci...
- Počet článků 1310
- Celková karma 16,16
- Průměrná čtenost 1154x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek