Pro Libora Čermáka a ostatním pochlebníkům Západu

Historia Magistra Vitae je staré známé příšloví a je nebezpečné na tuto poučku zapomínat. Hovořit by o tom mohly celé naše generace. Faktem zůstává jedno: Česko je středem Evropy a převálcoval nás už kde kdo.

Dá se říci, že Západ i Východ přes nás chodí jako přes frekventovanou křižovatku.

Zapomínat na to, znamená zapomenout, jaká je historie českého národa.

Znamená to pošpinit snahy obrozeneckého hnutí o české národní sebeurčení; znamená to pošpinit úsilí T. G. Masaryka vytvořit samostatný český stát (tehdy ve spojení se Slovenskem)... znamená to zapomenout na poučení z Mnichovské zrady, znamená to popřít Hitlerovskou okupaci Československa, ignorovat odmítnutý Marshallův plán, únorový převrat roku 1948, a další pováleřný vývoj včetně událostí roku 1968... a koneckonců i vítězství demokracie v r. 1989.

Čeči nikdy neměli na růžích ustláno a každý kdo vlastnil jejích území se holedbal, že drží klíč k západní Evropě, případně naopak směrem k Rusku - o čemž by takový Napoleon nebo Hitler mohli vyprávět.

Je proto krátkozraké považovat se coby Slovan za příslušníka euroatlantické civilizace,  chlubit se, že nehodlám pochlebovat těm či oněm - např. rusofilům.

"Ruský medvěd" (a rozhodně to není ten roztomilý olympijský Míša) momentálně na Krymu dokonale ukazuje, čeho je schopen (o jiných expanzivních metodách nemluvě, stačí si zajet např. do Karlových Varů). Ostatně touto vojenskou strategií dokázal porazit fašismus a získat hezký kus Evropy pod svůj vliv. Jen ty metody byly tehdy válečné, dnes jsou invazivní - a netroufám si tvrdit, že to nemají odkoukané od jiných armád, např. seskupených v NATO.

Je to "jen" mocenská hra.

Stejně tak Masarykova První republika přispěchala pod křídla ochrany západních spojenců, aby je ti přenechali "za hubičku" fašistickému Německu... posléze jsme byli Jaltskou konferencí přistrčeni pod křídla Sovětského Ruska...

Možná by si pan Libor Čermák a jemu podobní měli ujasnit, komu chtějí vlastně pochlebovat.

V jeho případě bych se raději dočetl, čím že pravidelně přispívá jako člen zastupitelstva pro blaho obyvatel Prahy 22. A nekasat si nohavice. Latrína i brod jsou totiž ještě daleko.

A nikdo z nás neví, kdo se zase kterým směrem vydá přes Česko - pochopitelně Moravu a Slezsko nevyjímaje. Abychom zůstali v páně Čermákových intencích: možná nějací UFOni?

A jelikož nám pan Libor Čermák demokraticky nedopřává možnosti diskutovat pod jeho články - v zastupitelstvu Prahy 22 musejí panovat zajímavé diskusní poměry - vyřádit se můžete zde.