Na druhý skok do Malajsie VI.
V malajském přírodním pralese, ovšem v roce 2004.
Úvodem: nečekejte ode mne tentokrát nejen cestopis, ale ani přehlednou zprávu "den za dnem". Pokusil jsem se totiž uspořádat svoje dojmy trochu komplexněji a po určitých tématech, tak jak se mi teď vybavují a jak mi je slina přinese na jazyk. Věřím, že to pro vás bude neméně zajímavé čtení než regulerní cestopisy; tím spíše, že mám možnost popisovat Malajsii spíše zevnitř každodenního života a ne jen jako všeobecný turista.
Takto to mé vyprávění začalo, následovala druhá část poznatků, postřehů a zážitků. A děkuji vám, pokud jste tento seriál navštívili po třetí. Čtvrtá část zážitků z února 2014 se z pochopitelných důvodů trochu opozdila. A teprve k páté části přibývá bez zdržení další pokračování.
K cestování nutně patří - nebo by mělo patřit - poznávání přírodních krás. V Malajsii o to víc, že příroda je tady ve všech podobách opravdu nádherná.
Můj asi největší zážitek byl v malajského re-kultivovaného "pralesa" - před oněmi 10 lety. Malajci - samozřejmě ti vesničtí, ne ti městští - jsou s přírodou spjati mnohem blíž. Tehdy nebyl pro onoho mládence na snímku problém vylézt nějakých 10 metrů na strom a přinést odtamtud jedno z nejlahodnějších exotických ovocí, které jsem tam poznal - mangostan.
Jinak, kromě míst, kde se např. povrchově těží ruda, zeleně najdete v Malajsii dostatek všude.
Je to ovšem spíše kultivovaná a re-kultivovaná krajina než volná příroda. Té již mnoho nezbývá a na malajském poloostrově je dokonce tropický prales vyčleněn už jen jako přírodní turistická rezervace, národní park. Kdesi jsem se dočetl, že jeden z kolonizátorů zařídil vyčištění půdy od pralesa elegantním způsobem. Najal dělníky s nástroji, s mačetami, a pak nechal z kanónu vystřelit zlaté mince s tím, že svoji mzdu si dělníci musí v pralese najít... - Originální, co říkáte?
A tak kromě pár národních parků pravý tropický prales dnes zůstal jen v tzv. východní Malajsii, na indonézském ostrově, malajských státech Sarawak a Sabah.
Malajci ovšem přírodu a květiny milují, ne nadarmo je jejich národní květinou ibišek.
Proto se pořádají mimo jiné i květinové a zahradnické soutěže a festivaly.
[Připomínám, nezapomeňte kliknout na obrázky pro větší zobrazení v novém okně.]
Se zelení se ale pochopitelně setkáte jak v okrajových částech, tak v centru města.
I v Kuala Lumpur jsou samozřejmě zahrady, parky, zoo... Já osobně jsem si před deseti lety oblíbil "Motýlí park" - čili motýlí farmu. Zatímco u nás je možné v Botanické zahradě shlédnout jednou do roka výstavu, zde jsou motýli celoročně. A tak nebylo divu, že jsem chtěl motýlí farmu navštívit i tentokrát.
Na motýly zde mají přímo specální krmitka - ibišek rosený cukrovou vodou.
Motýli se za to odvěčují návštěvníkům svým křehkým hvějivým tancem, který je lépe zachytit na video, než fotoaparátem.
Samotná farma je ovšem opravdu příjemná a dá se tu procházet hustou zelení i posedět, dle libosti. I když jde jen o nějakých 500m2, systém uměle vytvořených zákoutí dodává pocit větší rozlehlosti i nabídky míst k odpočinku.
Ale protože by vás za chvíli z toho věčného mihotání bolely oči a také motýli mají své zájmy a ne se předvádět návštěvníkům, je v parku krom potoka ze zlatými rybami také několik terárií přímo venku. Spatřit v nich lze občas roztodivné věci.
Ještě podivnější je to však v sále uvnitř objektu. Většinou je to strnulé, až se člověk ptá, zda je to vůbec živé.
O to ovšem hůř, když se něco takového začně hýbat.
Pavouky, jejichž vitrinu můžete vidět uprostřed, naštěstí tady živé nechovají. Ale nachomýtli jsme se k nějakému čistění terária štírů a mohu vám říci, že mi úplně stačil pohled na otevřené vitriny a mazali jsme odtamtud pryč... takže fotografie jsem pořídil opravdu v poklusu. Tím pádem to fotoaparát ani nestačil pořádně doostřit...
No, dovedete si představit, že by se tohle všechno volně pohybovalo kolem vás v přírodě..?
Když jsme doslova vystřelili ven vyšli ven z parku do civilizace, tak si pak člověk připadal opravdu jako na jiné planetě.
A práavě tehdy se mi stala poněkud nemilá věc. Rozhodli jsme se jít jinou cestou než jsme přišli. To by bylo celkem v pořádku nebýt skutečnosti, že malajský kamarád je polo-slepý, tudíž na dálku prakticky nevidí. Okolí místa, kde jsme byli, po paměti nezná a já teprve ne. A snažili jsme se najít nějaký dopravní prostředek, který by nás dopravil na spoj směrem k nim domů.
V životě by mne nenapadlo, že bílá budova před námi je nádražní hala! Namísto toho jsem se snažil "podhrabat" pod vedle proudící dálnicí, což byla samozřejmě blbost... Takže jsme se vraceli zpátky a trochu bloudili v kruhu. A co bylo ještě horší, vypil jsem všechnu vodu a cítil jsem, že začínám dostávat menší úžeh.
No, nakonec jsem pochopil, že jsme na vlakovém nádraží a dokonce jsme popojeli jednu stanici směr do centra, kde jsme přestoupili na naše spoje domů. Paradoxně, jak už to tak bývá, kdybychom se bývali vrátili původní cestou, vrátili bychom se přesně o tu jednu stanici pěšky a všechno by bylo v pořádku. Měl jsem ale i přes to plnou hlavu motýlí farmy, že i ta přestupní hala mi připomínala nějaké mraveniště.
Domů jsme se vraceli už jaksepatří za šera...
...a než jsme dojeli do naší čtvrti, byl už docela večer. Ale řeknu vám, bylo to docela příjemné prodírat se večerní tržnicí, opět mezi nakupujími lidmi.
No a nakupům všeobecně bude věnováno také příští pokračování, včetně jedné speciality, kterou se mi náhodou podařilo koupit. Tak trochu to souvisí s mojí zvědavou vlastností, o které říkám, že "musím do všeho strčit nos..."
Martin Faltýn
Dnes bude studená večeře

Pamatujete na legendární komedii Zítra to roztočíme drahoušku? Miloš Kopecký je nucen žužlat studenou tlačenkou, kterou mu servíruje Stella Zázvorková. A důvod je jediný: není na čem uvařit večeři!
Martin Faltýn
Nová děsivě krvavá příšernost

Při psaní tohoto blogu nepomáhala žádná AI umělá inteligence - jenom ta moje. Spoléhaje na svoji anti indolenci, vrhnul jsem - se na tento malý literární obzor.
Martin Faltýn
Podpořte nás

Tak nevím. Kolikrát už jste se s takovou výzvou setkali? A jak často? - Bylo by to téma na dotazník, o který ovšem nikdo nestojí. Všichni stojí jen o tu „podporu“.
Martin Faltýn
Den spěchu Beze spěchu

Dnes je tady ten den kdy se na chvilku zastaví i Staroměstský orloj, aby se připojil ke Dni beze spěchu. Pomineme-li známý výrok Jana ‚Ámose Komenského o kvaltování, musím dodat, že závěr tohoto Blogu je poněkud drastický.
Martin Faltýn
Příroda, ta mocná čarodějka

Tedy, přírodu máme rádi všichni. Otázka je, zda je tomu opačně. Ale dnes všechno kvete a my se radujeme.
Další články autora |
Herci, sportovci i politici. Podívejte se na VIP, které dorazily na rozlučku s Bartoškou
Nejen známé tváře z uměleckého světa se přišly v úterý večer rozloučit se zesnulým prezidentem MFF...
Křišťálové glóby a nezapálená cigareta. Bartoškovi vzdávali lidé hold sedm hodin
Široká veřejnost se v úterý naposledy rozloučila s Jiřím Bartoškou. Pražské Rudolfinum bylo pro...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Válečná loď se při spuštění na vodu rozbila. Kim Čong-un přihlížel a zuřil
Kolaps sebeúcty, nedbalost, trestný čin! Tak zuřil severokorejský vůdce Kim Čong-un, který...
Akce Valhalla. Na Slovensku dopadli skupinu extremistů, nejmladším je patnáct
Slovenští policisté dopadli členy maskované skupiny White Zone SS, která pod heslem „vítězství,...
Scarlett Johanssonová zavítá do Jurského světa. Novinka Znovuzrození láká trailerem
Pravěcí predátoři jsou opět v akci. Režisér Gareth Edwards představuje film Jurský svět:...
Rusko a Ukrajina si předaly stovky zajatců. Výměny budou pokračovat
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil výměnu zajatců s Ruskem. Na Ukrajinu se podle něj...
Trump opět přitvrdil. Od června chce zavést clo 50 procent na dovoz z EU
Americký prezident doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Jednání s EU...
- Počet článků 1361
- Celková karma 12,88
- Průměrná čtenost 1130x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek